Klasická archeologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Parthenón v Athénách - nejznámější antický chrám

Klasická archeologie je odvětví archeologie, studující hmotnou kulturu antického starověku. Těžiště bádání tak spočívá v poznávání všech aspektů života antických Řeků, Římanů a dalších národů, které se dostaly to kontaktu s těmito dvěma kulturami nebo které jimi byly v různé míře ovlivněny. Z toho vyplývá, že jde především o bezprostřední sousedy Řeků a Římanů a také další etnika, která např. obývala území Římské říše jako Etruskové, Thrákové, nebo územně sousedící Skythové, Iberové, Berbeři aj.

Zakladatelem oboru je německý historik umění a archeolog Johann Joachim Winckelmann. Jeho nejvýznamnějším dílem je kniha Geschichte der Kunst des Alterthums („Historie starověkého umění“), vydaná v roce 1764.

Klasická archeologie v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice se klasické archeologii věnuje několik pracovišť. Nejvýznamnějším z nich je Ústav pro klasickou archeologii Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Tento ústav je v současnosti pod vedením doc. PhDr. Jiřího Musila, PhD. Jeho součástí jsou i expozice sádrových odlitků antických soch v Litomyšli a Hostinném. Členové ústavu se v současnosti zúčastňují vykopávek v několika oblastech. Výzkum probíhá od roku 1993 v bulharském Pistiru. Od roku 2002 pracují archeologové v uzbekistánské lokalitě Džandavláttepa. S určitými přerušeními se pracuje též v libanonském Bejrútu. Brněnští archeologové z Akademie věd provádějí vykopávky v lokalitě Mušov, kde se nacházejí zbytky jednoho trvalejšího a několika dočasných římských vojenských táborů. Významným pracovištěm je i oddělení klasické archeologie v Národním muzeu v Praze, které spravuje největší sbírku antických předmětů v České republice. Další sbírky se nalézají například v Západočeském muzeu v Plzni, kde lze nalézt řadu předmětů z Černomoří, či v Podlipanském muzeu v Českém Brodě. Mnohá muzea své antické sbírky zatím trvale nevystavují.

Klasickoarcheologické lokality na území ČR[editovat | editovat zdroj]

Území ČR sice pravděpodobně nebylo přímou součástí římské říše (možná jen na několik let), ale dochované památky z Mušovska a jiných míst na Moravě svědčí o pobytu a akcích římského vojska proti germánským kmenům, a to hlavně v období tzv. markomanských válek (166 - 180) za vlády císaře Marka Aurelia (121 - 180, císař od roku 161).

Významní klasičtí archeologové[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]