Marie Kazimíra d’Arquien
| Marie Kazimíra d’Arquien | ||
|---|---|---|
| Polská královna a velkokněžna litevská | ||
 |
||
| Marie Kazimíra, obraz Jana Triciuse (1676) | ||
| Doba vlády | 1674 - 1696 | |
| Korunovace | 2. únor 1676 | |
| Narození | 28. červen 1641 | |
| Nevers | ||
| Úmrtí | 30. leden 1716 | |
| Blois | ||
| Pochována | Wawel | |
| Předchůdce | Eleonora Marie Josefa Habsburská | |
| Následník | Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová | |
| Manžel(é) | Jan Zamoyski | |
| Jan III. Sobieski | ||
| Otec | Henri de la Grange d'Arquien | |
| Matka | Françoise de la Châtre | |
| Podpis |  |
|
Marie Kazimíra Louise de La Grange d'Arquien, polsky Maria Kazimiera, známá také pod zdrobnělinou "Marysieńka" (28. červen 1641, Nevers – 30. leden 1716, Blois[1]) byla manželka Jana III. Sobieskiho a polská královna v letech 1674 až 1696.
Obsah |
Život [editovat]
Marie přišla do Polska už v pěti letech jako dvorní dáma Ludoviky Marie Gonzagové, polské královny francouzského původu. U dvora se seznámila s Janem Sobieskim, který se u dvora vyskytoval od roku 1656. Jejím manželem se však v roce 1658 stal Jan "Sobiepan" Zamoyski. S manželem měla čtyři děti, které však všechny zemřely v dětství. Zamoyski zemřel v roce 1665 a ovdovělá Marie se 14. července toho roku vdala za Sobieskiho. Se Sobieskim pak měla mnoho dětí:
- Jakub Ludvík (1667-1737)
- dcery dvojčata (9. květen 1669), narozené mrtvé nebo zemřely krátce po porodu
- Tereza Teofila (nar. a zm. v roce 1670)
- Adelajda Ludwika (1672 – 1677)
- Marie Tereza (1673 – 1675)
- dcera (říjen 1674), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu
- Teresa Kunegunda (1676 – 1730)
- Alexandr Benedikt (1677-1714)
- dcera (listopad 1678), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu
- Konstantin Vladislav (1680 – 1726)
- Jan (1682 – 1685)
- dcera (1694), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu
Jen čtyři z jejich potomků se však dožili dospělosti — Jakub, Alexadr, Konstantin a Teresa (která se později stala manželkou bavorského kurfiřta a matkou císaře Karla VII.).
V roce 1674 byl Jan Sobieski zvolen polským králem, na což měla vliv i jeho žena. Jako královna Marie Kazimíra podporovala navrhovanou polsko-francouzskou alianci a pokoušela se pro svou rodinu získat privilegia od francouzského krále Ludvíka XIV.
Královský pár je dnes známý svými milostnými dopisy vydanými dlouho po jejich smrti, z nichž většina byla napsaná mezi lety 1665 a 1683, kdy je rozdělovaly buď vojenská tažení Jana III. nebo královniny cesty do Paříže. Tyto dopisy dovolují nahlédnout jak do pocitů zamilovaného páru, tak odrážejí problémy, jimž tehdy čelili. Zároveň se v nichž řeší běžné přízemní záležitosti týkající se dvora a králova každodenní rozhodnutí, která se svou ženou často konzultoval.[2] Jan III. svou ženu v těchto dopiseh označuje zdrobnělinou jejího křestního jména — "Marysieńka". V Polsku se takto Marie Kazimíra dodnes často označuje.
Jan Sobieski zemřel v roce 1696. Marie Kazimíra druhého manžela přežila o dvacet let a zemřela ve věku 74 let.
Galerie [editovat]
-
Marie Kazimíra s dětmi.
-
Jan III. s rodinou.
-
Marysieńka jako kajícná Magdalena.
-
Královnin Čínský palác.
Reference [editovat]
- ↑ E. Rudzki, Polskie królowe, t. II: Żony królów elekcyjnych, Warszawa 1990, s. 246.
- ↑ Astrea and Celadon, or the letters of Jan Sobieski and Marysieńka [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie Casimire Louise de La Grange d'Arquien na anglické Wikipedii.
Externí odkazy [editovat]
| Polská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eleonora Marie Josefa Habsburská |
1674 - 1696 Marie Kazimíra d’Arquien |
Nástupce: Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová |
