Karel I. Ludvík Falcký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Ludvík Falcký

Karel Ludvík Falcký (22. prosince 1617, Heidelberg28. srpna 1680, Edingen-Neckarhausen) byl – falcký kurfiřt v letech 16481680.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhý syn tzv. "zimního krále" Fridricha Falckého a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny. Jeho prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská.

Dlouhá cesta k trůnu[editovat | editovat zdroj]

Následníkem trůnu se stal v roce 1629, když se utopil jeho starší bratr Jindřich Fridrich. Po smrti svého otce v roce 1632 měl zdědit titul falckého kurfiřta a k němu náležející země. V důsledku otcovy politiky však titul kurfiřta připadl do rukou bavorského vévody, zemi pak obsadila vojska císaře Ferdinanda II. Karel Ludvík spolu s bratry přebýval v Anglii na dvoře svého strýce Karla I. Stuarta. Pokoušel se tam získat podporu pro své plány na navrácení Rýnské Falce, v důsledku vypuknutí občanské války v Anglii však na tento záměr rezignoval a odjel za svou matkou do Haagu. Vrátil se do Anglie v roce 1644 na pozvání Parlamentu a bydlel ve Whitehallu. To byllo považováno za podporu parlamentaristů, tím spíše, že jeho bratři Ruprecht Falcký a Mořic Falcký válčili na straně royalistů. Do Anglie přijel znovu v roce 1648, když v důsledku vestfálského míru získal titul i zemi. Pobýval tam dostatečně dlouho, aby viděl popravu Karla I. Stuarta.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Vrátil se do Rýnské Falce zničené třicetiletou válkou na podzim roku 1649. Za třicet let svého panování však zemi zvelebil. V zahraniční politice se přiklonil na stranu Francie a provdal svou dceru Alžbětu Šarlotu za bratra francouzského krále Ludvíka XIV., orléanského vévodu – Filipa I..

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

22. února roku 1650 se v Kasselu oženil s Charlottou Hessensko-Kasselskou, dcerou hessensko-kasselského landkraběte Viléma V. a jeho manželky Amálie Alžběty Hanau-Münzenberg. Z manželství vzešly tři děti, nejmladší syn však zemřel jako roční nemluvně.

  1. Karel II. Falcký (1651-1685), falcký kurfiřt
  2. Alžběta Šarlota Falcká (1652-1722) – manželka Filipa I., vévody orléanského
  3. Fridrich Falcký (1653-1654)

Od roku 1653 bylo manželství zcela zjevně v rozpadu. Záhy po smrti nejmladšího syna se Karel Ludvík rozvedl a 6. ledna roku 1658 se v Schwetzingen znovu oženil s Marií Luisou von Degenfeld. Děti z prvního manželství však nezůstaly u matky, ani u otce a vychovávala je v Haagu jejich teta Žofie Hannoverská, nejmladší sestra Karla Ludvíka.

Druhé manželství Karla Ludvíka bylo velmi plodné - narodilo se z něj třináct dětí, jen asi polovina však se dožila dospělosti. Právní platnost rozvodu však byla sporná a manželství s Marií Luisou von Degenfeld považováno za bigamické; v každém případě šlo o morganatický sňatek.

  1. Karel Ludvík (1658-1688)
  2. Karolina(1659-1696)
  3. Luisa (1661-1733)
  4. Ludvík (1662)
  5. Amálie Alžběta (1663-1709)
  6. Jiří Ludvík (1664-1665)
  7. Frederika (1665-1674)
  8. Frederik Vilém (1666-1667)
  9. Karel Eduard (1668-1690)
  10. Žofie (1669)
  11. Karel Mořic (1671-1702)
  12. Karel (1672-1691)
  13. Kazimír Karel (1675-1691)

Falcké dědictví[editovat | editovat zdroj]

Jako děti z nerovnorodého spojení byli tito potomci z druhého manželství Karla Ludvíka Falckého vyloučeni z dědictví. Když syn Karla Ludvíka z prvního manželství, Karel II. Falcký, zemřel v roce 1685 bez potomků, vznesl francouzský král Ludvík XIV. jménem svého bratra, orléanského vévody Filipa I., resp. jeho manželky, Karlovy mladší sestry Alžběty Šarloty nárok na falcké dědictví. S cílem zamezit další francouzské územní expanzi vznikla Augšpurská liga, jež se těmto nárokům postavila; následný konflikt, známý jako devítiletá válka (nebo válka o falcké dědictví) zcela zpustošil do té doby kvetoucí zemi.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Fridrich V.
Znak z doby nástupu Falcký kurfiřt
1649 - 1680
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.