Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozšíření Hamburku podle zákona

Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách (německy Gesetz über Groß-Hamburg und andere Gebietsbereinigungen z 26. ledna 1937, byl zákon německé říšské vlády, podle jehož I. článku došlo 1. dubna 1937 k územní výměně mezi zeměmi Pruskem a Hamburkem, čímž se připojením některých obcí a měst vytvářelo z dosud nesouvislých území souvislé území moderního Hamburku, který současně přišel o svoje exklávy Geesthacht, Großhansdorf, a Ritzebüttel s městem Cuxhavenem. Nově vymezené území země Hamburk pak od 1. dubna 1938 zároveň vytvořilo jednu obec s novým názvem Hanzovní město Hamburk (německy Hansestadt Hamburg), čímž zároveň zanikla samostatnost všech měst a obcí, které byly současně součástí původní a nově zvětšené země Hamburku, jako bylo například město Bergedorf.

Další článek II. „Další územní změny“ téhož zákona zaváděl k 1. dubnu 1937 následující změny:

  • zrušení dosud samostatné země Lübecku a rozdělení jejího území mezi Prusko a Meklenbursko.
  • územní výměny mezi Pruskem na jedné straně, a Oldenburskem a Meklenburskem na straně druhé, čímž byla zrušena řada exkláv.

Podrobný rozpis změn[editovat | editovat zdroj]

Územní výměny mezi Hamburkem a Pruskem[editovat | editovat zdroj]

Územní zisky země Hamburku[editovat | editovat zdroj]

Územní ztráty země Hamburku[editovat | editovat zdroj]

Zrušení země Lübecku a její rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Země Lübeck byla zrušena, její nejvýchodnější obce Schattin (dnes součást obce Lüdersdorf) a Utecht byly připojeny k meklenburskému zemskému okresu Schönberg, zbytek území byl začleněn do pruské provincie Šlesvicka-Holštýnska, v jejímž rámci byla hlavní část země přeměněna v městský okres Hanzovní město Lübeck, dosavadní jižní lübecké exklávy obce Düchelsdorf, Sierksrade, Behlendorf, Hollenbek, Albsfelde, Giesensdorf, Harmsdorf, Nusse, Poggensee], Ritzerau, Groß Schretstaken, Klein Schretstaken a Tramm byly začleněny do zemského okresu Vévodství lauenburského, zatímco 4 severní lübecké exklávy (Dissau, Malkendorf, Krumbek a Curau) byly začleněny do nově vytvořeného zemského okresu Eutin a dnes jsou součástí obce Stockelsdorf.

Územní výměny mezi Pruskem a Oldenburskem[editovat | editovat zdroj]

Územní zisky Oldenburska[editovat | editovat zdroj]

Oldenbursko získalo od Pruska hannoverské přístavní město Wilhelmshaven, které bylo spojeno s oldenburským Rüstringenem v jeden městský okres Wilhelmshaven. Dále získalo osadu Eckwarderhörn, která byla připojena k oldenburské obci Butjadingen v zemském okrese Wesermarsch.

Územní ztráty Oldenburska[editovat | editovat zdroj]

Oldenbursko naopak ztratilo obě svoje exklávy Birkenfeld, jež se stala jako zemský okres Birkenfeld součástí pruské provincie Porýní, a Lübeck (neplést s městem Lübeckem!), která byla začleněna do pruské provincie Šlesvicko-Holštýnsko jako součást nově vytvořeného zemského okresu Eutin.

Územní výměny mezi Pruskem a Meklenburskem[editovat | editovat zdroj]

Vedle výše zmíněného zisku dvou lübeckých obcí došlo k následujícím změnám:

Meklenburské zisky[editovat | editovat zdroj]

obce Duckow (s Pinnowem), Rottmannshagen (dnes součást obce Jürgenstorf), a Zettemin s osadou Carlsruhe - původně patřily k pomořanskému zemského okresu Demmin a byly začleněny do meklenburského zemského okresu Malchin

Meklenburské ztráty[editovat | editovat zdroj]

  • připojeno k provincii Braniborsku:
    • Rossow (dnes součást obce Wittstock/Dosse), Netzeband s osadou Dovensee (dnes součást obce Temnitzquell), Drusedow a Grüneberg, Schönberg s osadou Doßkrug (dnes součást obce Wusterhausen/Dosse) - původně součást meklenburského zemského okresu Waren, byly začleněny do braniborského zemského okresu Východní Prignitz.
    • Glanz-See - původně součást zemského okresu Stargard, bylo začleněno do zemského okresu Templin.
  • připojeno k provincii Šlesvicko-Holštýnsko:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]