James Franck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
James Franck

James Franck (26. srpna 1882 Hamburk, Německo - 21. května 1964, Göttingen, Německo) byl německý nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1925, jejíž druhou polovinu obdržel jeho kolega Gustav Ludwig Hertz.

J. Franck vyrůstal v bohaté židovské rodině. Začal sice v Heidelbergu studovat chemii, ale svá univerzitní studia navázal fyzikou na univerzitě v Berlíně, kde i získal doktorát a taktéž profesuru. Profesorem experimentální fyziky se stal v roce 1921 na univerzitě v Göttingenu, kde působil, než nastoupil Adolf Hitler k moci. Tehdy se odstěhoval do USA na univerzitu v Chicagu, kde opět působil jako profesor.

V době svého působení v Berlíně Franck sledoval, spolu s Hertzem, závislost stupně ionizace na energii elektronů v parách rtuti. Dokázali, že atomy rtuti pohlcují energii elektronů po kvantech a dále studoval kvantový charakter fotochemických reakcí.

V USA pokračoval ve své práci na využití kvantové mechaniky k výkladu mezimolekulárních sil. Tato jeho poslední významná práce byla potvrzena i experimentálně. Již jako držitel Nobelovy ceny, kterou získal společně s Hertzem v roce 1925, se postavil v roce 1945 do čela vědců, protestujících proti použití atomové bomby.

Franck-Condonův princip v absorpci a fluorescenci
Franck-Condonův princip pro případ klasického kyvadla

Ocenění a pocty[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie James Franck ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Nobel Prize Biography

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]