Ivar Giaever

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivar Giaever
Narození5. dubna 1929 (94 let)
Bergen, NorskoNorsko Norsko
Alma materRensselaerův polytechnický institut
Clare Hall
Norges tekniske høgskole
Hamar Cathedral School
Povolánífyzik, inženýr, vědec a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelRensselaerův polytechnický institut
OceněníOliver E. Buckley Condensed Matter Prize (1965)
Guggenheimovo stipendium (1969)
Nobelova cena za fyziku (1973)
Gunnerus Medal (2010)
Onsager Medal
Nábož. vyznáníateismus
Webhomepages.rpi.edu/~giaevi/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivar Giaever (Giæver, * 5. dubna 1929, Bergen, Norsko) je fyzik, který spolu s Leem Esakim a Brianem Josephsonem v roce 1973 získal Nobelovu cenu za fyziku „za objevy týkající se tunelování v pevných látkách“.[1] Jeho podíl byl konkrétně za „experimentální objevy týkající se tunelování v polovodičích a supravodičích“.[2] Giaver je emeritním profesorem na Rensselaer Polytechnic Institute, profesorem na Univerzitě v Oslu a předsedou společnosti Applied Biophysics.[3]

V roce 1952 získal inženýrský titul na Norském technickém institutu. O dva roky později odjel z Norska do Kanady, kde pracoval ve společnosti General Electric. O další dva roky později se přestěhoval do Spojených států a v roce 1958 začal pracovat ve výzkumném a vývojovém centru General Electric v Schenectady ve státě New York. V roce 1964 získal titul Ph.D. na Rensselaer Polytechnic Institute a také americké občanství.[4]

Výzkum, který později vedl ke získání Nobelovy ceny, prováděl v roce 1960. Po tom, co Esaki v roce 1958 objevil tunelový jev u elektronů v polovodičích, Giaver prokázal tento jev i u supravodičů.[5] Jeho experimenty podnítily teoretického fyzika Briana Josephsona ke studiu tohoto jevu, při němž v roce 1962 předpověděl Josephsonův jev. Esaki a Giaever získali půlku Nobelovy ceny za rok 1973 a Josephson získal druhou půlku.[1]

Jeho pozdější výzkum se soustředil hlavně na biofyziku. V roce 1969 prováděl výzkum na Univerzitě v Cambridgi v Anglii a pokračoval v něm po návratu do Spojených států.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Giaver na anglické Wikipedii.

  1. a b Tisková zpráva Nobelovy ceny
  2. Citace z Nobelprize.org
  3. Stránka Ivara Geaevera na Rensselaer Polytechnic Institute
  4. a b Biografie na Nobelprize.org
  5. Giaever, I. (1960). "Energy Gap in Superconductors Measured by Electron Tunneling". Physical Review Letters 5: 147–148. doi:10.1103/PhysRevLett.5.147.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]