Chandrasekhara Venkata Raman

Chandrasekhara Venkata Raman v roce 1930

Diagram energetických přechodů k Ramanovu rozptylu

Chandrasekhara Venkata Raman (7. listopadu 1888 Tiruččiráppalli - 21. listopadu 1970 Bengalúru) byl indický fyzik vyznamenaný v roce 1930 Nobelovou cenou za fyziku za výsledky jeho práce při studiu rozptylu světla a za objev tzv. Ramanova jevu. Stejný objev, ve stejnou dobu se podařil L. I. Mandelštamovi a G. S. Lansbergovi, kteří však stejně jako Ramanův spoluobjevitel Krišnan Nobelovu cenu nezískali.

Literatura [editovat]

Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Nositelé Nobelovy ceny za fyziku (1926-1950)

Jean Perrin (1926) • Arthur Holly Compton / Charles Wilson (1927) • Owen Richardson (1928) • Louis de Broglie (1929) • C. V. Raman (1930) • Werner Heisenberg (1932) • Erwin Schrödinger / Paul Dirac (1933) • James Chadwick (1935) • Victor Hess / Carl Anderson (1936) • Clinton Davisson / George Thomson (1937) • Enrico Fermi (1938) • Ernest Lawrence (1939) • Otto Stern (1943) • Isidor Rabi (1944) • Wolfgang Pauli (1945) • Percy Bridgman (1946) • Edward Appleton (1947) • Patrick Blackett (1948) • Hideki Jukawa (1949) • Cecil Powell (1950)

1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost