Simon van der Meer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Simon van der Meer
Narození 24. listopadu 1925
Haag
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Úmrtí 4. března 2011 (85 let)
Ženeva
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Občanství Nizozemsko
Alma mater Technologická universita Delft
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Simon van der Meer (24. listopadu 1925 Haag4. března 2011 Ženeva) byl nizozemský fyzik, který přišel s představou stochastického ochlazování při srážkách částic v částicovém urychlovači, umožňující objev intermediálních částic slabé interakce (W+, W a Z0). Tyto částice byly pod vedením Carla Rubbii na urychlovači v CERNu v roce 1983 objeveny. Za tento objev získal van der Meer a Carlo Rubbia v roce 1984 Nobelovu cenu za fyziku.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 absolvoval Vyšší technickou školu v Delftu (Nizozemsko). Pak pracoval pro společnost Philips, než v roce 1956 přešel do CERNu. Zde pracoval až do svého důchodu v roce 1990.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simon van der Meer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]