Simon van der Meer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Simon van der Meer
Narození 24. listopadu 1925
Haag, Nizozemsko
Úmrtí 4. března 2011 (85 let)
Ženeva, Švýcarsko
Alma mater Technologická universita Delft
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Simon van der Meer (24. listopadu 1925 Haag4. března 2011 Ženeva) byl nizozemský fyzik, který přišel s představou stochastického ochlazování při srážkách částic v částicovém urychlovači, umožňující objev intermediálních částic slabé interakce (W+, W a Z0). Tyto částice byly pod vedením Carla Rubbii na urychlovači v CERNu v roce 1983 objeveny. Za tento objev získal van der Meer a Carlo Rubbia v roce 1984 Nobelovu cenu za fyziku.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 absolvoval Vyšší technickou školu v Delftu (Nizozemsko). Pak pracoval pro společnost Philips, než v roce 1956 přešel do CERNu. Zde pracoval až do svého důchodu v roce 1990.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simon van der Meer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]