James Chadwick

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
James Chadwick
James Chadwick
James Chadwick
Narození 20. října 1891
Bollington, hrabství Cheshire, Anglie
Úmrtí 24. července 1974
Cambridge, hrabství Cambridgeshire, Anglie
Občanství Spojené království
Povolání fyzik
Zaměstnavatel Manchesterská universita
Ocenění Člen Královské společnosti a Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir James Chadwick (* 20. října 1891 - 24. července 1974) byl britský fyzik. V roce 1935 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev neutronu.

Život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

James Chadwick se narodil 20. října 1891 v Bollingtonu v hrabství Cheshire v Anglii jako syn Johna Josepha Chadwicka a Anne Mary Knowles. Navštěvoval střední školu v Manchestru a později studoval na univerzitě v Manchesteru a Cambridge. V roce 1913 odešel do Německa, kde pracoval s Hansem Geigerem na Technické univerzitě v Berlíně. V Německu byl až do konce 1. světové války internován.

Výzkum v Cambridge[editovat | editovat zdroj]

Po válce se Chadwick vrátil do Cambridge, kde pracoval v Cavendishových laboratořích s Ernestem Rutherfordem na výzkumu vyzařování gama záření z radioaktivních materiálů. Studovali též transmutaci prvků při ostřelování částicemi alfa a podstatu jader atomů. V roce 1932 při ostřelování jader berylia alfa částicemi objevil částici v jádře, která byla nazvána neutron, protože neměla elektrický náboj. Na rozdíl od heliových jader (alfa částic), které mají kladný náboj a jsou proto odpuzovány elektrickými silami v okolí jádra, tato nová částice procházela touto elektrickou bariérou bez potíží. Chadwick tak připravil cestu pro štěpení jader a vznik atomové bomby. Za tento důležitý objev mu byla v roce 1932 udělena Hughes Medal Královské společnosti a následně v roce 1935 Nobelova cena za fyziku. Později vyšlo najevo, že němečtí vědci objevili neutron ve stejnou dobu. Ale objevitel Hans Falkenhagen se obával zveřejnění svých výzkumů. Když se Chadwick dozvěděl o Falkenhagenovu objevu, nabídl mu, že se o Nobelovu cenu podělí. Falkenhagen ale skromně odmítl.

Chadwick na Solvayově konferenci 1933, první zprava spodní řada

Chadwickův objev umožnil tvorbu prvků těžších než uran. Jeho objev částečně inspiroval Enrica Fermiho k objevu jaderné reakce způsobené pomalými neutrony a přivedl Otto Hahna a Fritze Strassmana k objevu jaderného štěpení, který spustil vývoj atomové bomby.

Vývoj atomové bomby[editovat | editovat zdroj]

V roce 1935 se Chadwick stal profesorem fyziky na Liverpoolské univerzitě. V roce 1940 následkem Frisch-Peiersova memoranda o provedení atomové bomby byl jmenován do komise MAUD, která zkoumala možnosti vytvoření atomové bomby. Jako člen Tizardovy komise navštívil v roce 1940 Severní Ameriku. Po návratu do Anglie v listopadu 1940, došel k závěru, že nic z tohoto výzkumu by nemělo být publikováno před skončením války. V prosinci 1940 Franz Simon dokončil svou práci, na žádost komise MAUD, o dělení izotopů se závěrem, že je uskutečnitelná. Jeho práce obsahovala odhad nákladů a technické návody pro uranové obohacovací zařízení. James Chadwick později napsal, že si tehdy „uvědomil, že nukleární bomba není nejen možná, ale nevyhnutelná.“ Krátce poté se Chadwick zúčastnil projektu Manhattan v USA, který vyvinul atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki. Za svoje služby byl Chadwick v roce 1945 pasován na rytíře.

Návrat do Cambridge[editovat | editovat zdroj]

Po skončení války se Chadwick vrátil do Liverpoolu a zúčastnil se budování britského jaderného programu. Mimo to vybudoval synchrotron na tamější universitě a měl velkou účast na britském rozhodnutí k účasti při vybudování centra evropského jaderného výzkumu CERNu. Od roku 1948 byl Chadwick jmenován ředitelem kolejí Gonville a Caius university v Cambridge. V roce 1958 se stáhl z universitního života a žil několik let v Liverpoolu, než se v roce 1969 v usadil Cambridge, kde 24. června 1974 ve věku 84 let zemřel.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]