Stanovice (okres Karlovy Vary)

Stanovice
Selský statek, v pozadí Krušné hory
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0412 555550
kraj (NUTS 3):	Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4):	Karlovy Vary (CZ0412)
obec s rozšířenou působností:	Karlovy Vary
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	31,61 km²
počet obyvatel:	606 (1. 1. 2012)
zeměpisné souřadnice:	50° 10′ 40″ s. š., 12° 51′ 51″ v. d.
nadmořská výška:	558 m
PSČ:	360 01
zákl. sídelní jednotky:	5
části obce:	4
katastrální území:	3
adresa obecního úřadu:	Stanovice 44 36001 Karlovy Vary 1
starosta / starostka:	Alice Kondelčíková
Oficiální web: http://www.obecstanovice.cz E-mail: ou@obecstanovice.cz
Stanovice Stanovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Stanovice (něm. Donawitz) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský. Leží na návrší na levém břehu Lomnického potoka, na kterém byla v letech 1973-78 vybudována nádrž Stanovice, zásobující pitnou vodou Karlovy Vary a okolí. Obec má 4 části - 2km vzdálené Nové Stanovice, 3km vzdálený Dražov a 5km vzdálené Hlinky. Ke dni 1. 1. 2012 zde (včetně přidružených obcí) žilo celkem 606 obyvatel, z toho 325 mužů a 281 žen, průměrný věk byl 38,9 let. Ke dni 28. 8. 2006 zde bylo evidováno 290 adres. V obci se nacházejí 3 architektonické památky - statky s budovami franckého typu se zděným přízemím, hrázděným patrem a zdobenými štíty. V nejbližším okolí Stanovic se nacházejí tato města: Karlovy Vary (14 km), Bečov nad Teplou (10 km), Horní Slavkov (10 km), Loket (14 km) a Bochov (18 km). Sousedními obcemi jsou Háje (2 km), Kolová (3 km), Březová (5 km), Teplička (3 km).

Ranná historie

První doložená písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Původ obce je zřejmě slovanský, vzhledem k nejstaršímu známému názvu "Stanovišť" (ve významu stanoviště či hlídka). Další dochované názvy jsou Tanovic, Donavic a Donawitz. Ještě před nejstarší zmínkou o obci se dochoval záznam o stanovickém kostele z 19.6.1358. V roce 1407 se obec stává majetkem pána Oldřicha Zajíce z Reisenenburka. V době po husitských válkách přechází kraj pod správu německého rodu Schlicků. Z let 1771-72 je dochována zpráva o kruté zimě a velkém hladomoru. V průběhu doby se pod správu obce Stanovice přidávaly a zase se oddělovaly okolní menší obce (dnešní Dražov, Nové Stanovice a Hlinky).

Poválečná historie

V roce 1930 čítala samotná část obce Stanovice 924 obyvatel. V době konce 2.sv. války čítala obec Stanovice kolem 1300 občanů, vesměs německé národnosti. Dále 165 uprchlíků z Německa a z Horního Slezska a 81 ze Slovenska. Směrem na Nové Stanovice byly po válce objeveny tři hroby se šesti oběťmi pochodu smrti. Po konci války došlo k odsunu sudetských Němců, a tím i ke značnému poklesu počtu obyvatel, který pomalu opět zvyšovali nově příchozí osídlenci, zejména české a slovenské, ale i několika dalších národností. Po odsunu zůstalo pouze 20 německých rodin odborníků pracujících jako horníci či v březovské porcelánce a antifašistů. V roce 1955 bylo v obci Stanovice celkem 394 obyvatel, z toho 171 občanů české, 26 slovenské, 62 německé, 8 maďarské a 5 rusínské národnosti. Dětí bylo 174.

Na konci 2. sv. války měla obec 139 čísel popisných. Po odsunu zůstaly některé usedlosti neobydleny. Během následujících let bylo 31 budov zbouráno a rozebráno pro jejich špatný stav, dalších 26 bylo využito jako hospodářské budovy. Materiál z většiny bouraných budov byl použit na stavbu nové stáje JZD. Obyvatelé obce byli v té době rozdělení do dvou táborů, část jich podporovala společné hospodaření v některém z typů družstva (JZD) a druhá část chtěla hospodařit sama na svém. Koncem roku 1949 vznikl v obci přípravný výbor JZD a 2. září 1950 bylo po ujednání slavnostně s hudbou provedeno rozorání mezí. V roce 1949 se Stanovice staly střediskem újezdu, do kterého náležely obce Dražov, Teplička, Kolová, Háje (přejmenovaný Funkenstein), Pila a Stanovice.

Již na konci roku 1945 se v obci utvořil český sbor dobrovolných hasičů, který převzal vybavení po Němcích. Původní německý hasičský spolek byl založen již v roce 1877. V obci byl založen fotbalový klub a v roce 1948 byl sloučen s tělocvičnou jednotou Sokol. V roce 1955 působily v obci s větší či menší aktivitou oficiálně tyto spolky: Hasičská jednota, nově vzniklý Svazarm a Pionýři, Československý svaz mládeže, místní odbočka SČSP, vesnická organizace KSČ, Osvětová beseda a tělovýchovná jednota Sokol.

Nedaleko obce Stanovice došlo v roce 1951 k přestřelce. V noci ze 14. na 15. října 1951 došlo k zřejmě k největšímu hromadnému útěku z komunistických lágrů. Jedenácti vězňům se podařilo uprchnout z šachty č. 14 jáchymovských uranových dolů nedaleko Horního Slavkova. Útěk se skupině nezdařil, druhý den byla většina uprchlých vězňů chycena či zastřelena u Stanovic. Z obklíčení se podařilo uniknout jen Františku Čermákovi, který byl později zastřelen při přechodu státních hranic u Malacek, a Miroslavu Hasilovi, který se dostal až do Dolních Bojanovic, kde byl později prozrazen Státní bezpečnosti. Není jasné, zda se zastřelil sám, nebo ho zastřelil příslušník StB. Z jedenácti útěkářů přežili jen Karel Kukal a Zdeněk Štich, ostatní byli buď zastřeleni na útěku či odsouzeni k trestu smrti.

Ve Stanovicích působí od 70. let 20. století farář Josef Mixa, nositel titulu monsignore,[1] který sem byl přeložen v rámci komunistické perzekuce.

Od roku 1836 se dochovala kronika farnosti a od roku 1914 i válečná a následně další kroniky obce až do současnosti. Tyto kroniky jsou k dispozici v naskenované podobě na internetu.[2]

Pamětihodnosti

Dům č.1, tzv. "Selský dvůr Stanovice", dříve zvaný Hainův dvůr, býval i v minulosti nejvýstavnějším ve farnosti. Jedná se o několik budov franckého typu se zděným přízemím a hrázděným patrem s typickým zdobením štítu. Po roce 1883 se sem vrátil a na penzi usadil Dr. Antonín Hain, který je jednou z nejvýznamějších postav obce. V současné době je po navrácení majitelům v restituci celý dvůr nově kompletně zrestaurován a tvoří dominantu obce.

Dům č.72, původních majitelů rodu Kuglerů, je další typickou stavbou franckého typu s hrázděným patrem.

Kostel sv. Tří Králů. Původní gotický kostel v centru obce je zmiňován již ve 14. století. Nově byl kostel na místě původního založen roku 1678 v raně barokním stylu. Na jeho stavbě se podílel i zednický mistr M. Hergert z Ostrova. Po požáru byl kostel v roce 1904 obnoven do dnešní podoby. Součástí zařízení jsou varhany z roku 1904 od Wilhelma Schussera. Ve čtvercové věži na západním průčelí je umístěn funkční manuálně natahovaný hodinový stroj s vyzváněním.

Fotogalerie

Selský statek Stanovice, hlavní vjezd	Stanovice, kostel Tří králů a fara	Vodní dílo Stanovice - hráz a odběrná věž
Stanovice, hrázděný dům č.72 (2012)	Stanovice, fotbalové hřiště s kabinami a krytou tribunou(2012)	Pohled z jihu, v pozadí Vítkova hora (vpravo) a Krušné hory (Klínovec)

Vodní dílo Stanovice

V letech 1972 až 1978 byla zbudována na Lomnickém potoce vodní nádrž, pro zásobování Karlových Varů a okolí pitnou vodou. Sypaná hráz má výšku přes 60m a je v ní umístěna malá vodní elektrárna. Po koruně hráze vede místní silniční komunikace spojující obce Stanovice a Kolová. Nedaleko hráze se tyčí železobetonová odběrná věž spojená s břehem ocelovým příhradovým mostem. V údolí potoka byl na místě dnes zatopeném přehradou stanovický mlýn čítající několik budov a kapli. Celková plocha nádrže je 127 ha. Nádrž je v ochranném pásmu se zákazem přístupu.

Části obce

• Stanovice
• Dražov
• Hlinky
• Nové Stanovice

Externí odkazy

Internet

• Katastrální mapa katastru Stanovice na webu ČÚZK
• Oficiální stránky obce Stanovice
• Kaple u stanovického mlýna
• Kostel sv. Tří králů
• Naskenované kroniky školy, fary a obce

Literatura

• Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha
• František Šedivý: Tragédie u Stanovic. Zpravodaj Konfederace politických vězňů, 5/2001, roč. 8., prosinec 2001
• Stanislav Wieser, Slavkovský les, průvodce po České republice, Olympia, 2006, 1.vydání, ISBN 80-7033-920-9
• Jaroslav Kocourek, Český atlas, Západní Čechy, freytag&berndt, 2003, 1.vydání, ISBN 80-7316-130-3