Tepelská vrchovina
| Tepelská vrchovina | |
|---|---|
 |
|
| Nejvyšší vrchol Tepelské vrchoviny Podhorní vrch od Vlkovic | |
| Nejvyšší bod | Podhorní vrch (847 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | 682 km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Karlovarská vrchovina |
| Sousední jednotky | Podčeskoleská pahorkatina, Slavkovský les, Doupovské hory, Rakovnická pahorkatina, Plaská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Toužimská plošina, Bezdružická vrchovina, Žlutická vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | Labe |
 |
|
| Tepelská vrchovina na mapě Česka | |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 58′ 30″ s. š., 12° 55′ 30″ v. d. |
Tepelská vrchovina je geomorfologický celek Krušnohorské soustavy o rozloze 682 km². Nejvyšším bodem je Podhorní vrch (847 m n. m.). Oblast je mírně zvlněnou plochou vrchovinou o střední nadmořské výšce 627 m n. m.
Obsah |
Vymezení [editovat]
Tepelskou vrchovinu obklopuje ze severu Slavkovský les, ze severovýchodu Doupovské hory, z východu Rakovnická pahorkatina, z jihu Plaská pahorkatina, na západě se prostírá Podčeskoleská pahorkatina.
Na území celku se nenachází žádné velké sídlo, drobnými městy v jeho rámci jsou Teplá, Toužim, Bochov, Žlutice a Bezdružice. O něco větší města Mariánské Lázně a Planá leží již těsně mimo celek, při jeho západní hranici.
Členění [editovat]
Tepelská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na tři podcelky a deset okrsků:
- IIIC2-A Toužimská plošina
- IIIC2-A-a Útvinská plošina
- IIIC2-A-b Mrázovská pahorkatina
- IIIC2-A-c Mariánskolázeňská vrchovina
- IIIC2-B Bezdružická vrchovina
- IIIC2-B-a Michalohorská vrchovina
- IIIC2-B-b Vidžínská vrchovina
- IIIC2-B-c Hanovská pahorkatina
- IIIC2-B-d Trhomenská vrchovina
- IIIC2-B-e Krasíkovská vrchovina
- IIIC2-C Žlutická vrchovina
- IIIC2-C-a Bochovská vrchovina
- IIIC2-C-b Vladařská vrchovina
Vodstvo [editovat]
Severozápad území je odvodňován řekou Teplou a náleží tak do povodí Ohře, z jihozápadu voda odtéká do Berounky, jejím významným přítokem je např. Střela, která v oblasti pramení.
Geologie [editovat]
Ve stavbě masívu převládají krystalické břidlice.
