Útvina
| Útvina | |
|---|---|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0412 555681 |
| kraj (NUTS 3): | Karlovarský (CZ041) |
| okres (NUTS 4): | Karlovy Vary (CZ0412) |
| obec s rozšířenou působností: | Karlovy Vary |
| pověřená obec: | Toužim |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 37,82 km² |
| počet obyvatel: | 591[1] (31. 12. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 4′ 23″ s. š., 12° 57′ 18″ v. d. |
| nadmořská výška: | 595 m |
| PSČ: | 364 01 až 364 66 |
| zákl. sídelní jednotky: | 6 |
| části obce: | 6 |
| katastrální území: | 6 |
| adresa obecního úřadu: | Útvina 42 36401 Toužim |
| starosta / starostka: | Ing. Lenka Straková |
| Oficiální web: http://www.utvina.cz E-mail: obecutvina@volny.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Útvina (něm. Uitwa) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský, bývala městem. Ke dni 31. 12. 2012 zde žilo 591 obyvatel.[1]
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o Útvině pochází z roku 1214, na falzu listiny pro pány z Rýzmburka se uvádí jako celnice na cestě z Prahy do Chebu. V roce 1354 připomínán filiální kostel fary v Přílezích pod správou milevských premonstrátů a jejich proboštství v Toužimi. Rozvětvení obchodní stezky z Prahy přes Kynžvart a přes Loket do Chebu v Útvině podnítilo rozvoj kolonizační osady na trhovou ves, která někdy před rokem 1466 získala městské právo, což vedlo i k přenesení fary z Přílez do Útviny ke kostelu sv. Víta. Za husitských válek se toužimského proboštství a tím i Útviny zmocnila kališnická šlechta (1436–1488 rytíři z Vřesovic). Za poděbradských válek v roce 1469 bylo město vypleněno bečovskými katolickými pány z Plavna, obyvatelé pak založili novou obec u toužimského hradu. Poté však byla Útvina obnovena a původní obec vedla do roku 1478 spory o městská práva (zejména o znak a trhy) s novou obcí v Toužimi. Útvina pak zůstala ve stínu nové obce a byla označována jen jako městečko (městys). Útvina byla poddanským městem, toužimská vrchnost zde měla poplužní dvůr s panským domem. V roce 1553 měla Útvina kolem 50 domů, obyvatelé byli převážně již německé národnosti. Do konce feudalismu sdílela osudy s toužimským panstvím. Od 17. století se zde začali usazovat Židé, vznikla židovská obec s vlastní synagogou a hřbitovem na Šibeničním vrchu, obec zanikla v 19. století. Městečko vyhořelo 1784 a téměř celé pak v roce 1870. V roce 1939 zde žilo 600 obyvatel ve 156 domech. Po roce 1945 postihla Útvinu výměna německého obyvatelstva. V minulosti se obyvatelé živili zejména zemědělstvím, ke kterému provozovali různá řemesla a obchod. V 18. století zde působil také cech zedníků a kameníků v čele se stavebním mistrem Johannem Schmiedem. V 19. století se řada obyvatel věnovala provozování hudby, zejména v okolních lázních.
Pamětihodnosti a zajímavosti [editovat]
Historické jádro Útviny utvářela křižovatka starých cest - bývalé tržiště - náměstí - má tvar trojúhelníku. Většina historické hrázděné a roubené zástavby vzala za své při požáru v roce 1870 a při demolicích po roce 1945.
- Kostel svatého Víta - V jádru gotický kostel, obnovený po požáru v roce 1469, barokně upravován v roce 1706 a obnoven po požáru 1870.
- Bývalá radnice čp. 80 - v jádru barokní, vybudována po roce 1656.
- Rozhledna Útvina
-
Rozhledna Útvina
Zaniklé památky:
- Poplužní dvůr čp. 42 - s panským domem se saským sedátkovým portálkem z roku 1560, zbořen 1975.
- Židovský hřbitov - náhrobky nacisté použili v roce 1944 do základů radarové stanice.
Významné osobnosti [editovat]
Části obce [editovat]
- Útvina
- Český Chloumek
- Chylice
- Přílezy
- Sedlo
- Svinov
Reference [editovat]
- ↑ a b Útvina - obecní úřad ma Firmy.cz
Literatura [editovat]
- SCHIERL, Jiří: Útvina. Dějiny města a obce. Vydal a vytiskl Obecní úřad v Útvině, 1997.
- GNIRS, Anton: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad. Augsburg, 1932.
- Kronika obce Útvina.
| Obec Útvina |
|---|
|
Český Chloumek | Chylice | Přílezy | Sedlo | Svinov | Útvina |
