Útvina

Útvina
znakvlajka
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0412 555681
kraj (NUTS 3):	Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4):	Karlovy Vary (CZ0412)
obec s rozšířenou působností:	Karlovy Vary
pověřená obec:	Toužim
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	37,82 km²
počet obyvatel:	598 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 4’ 23’’
zeměpisná délka:	12° 57’ 18’’
nadmořská výška:	595 m
PSČ:	364 01 až 364 66
zákl. sídelní jednotky:	6
části obce:	6
katastrální území:	6
adresa obecního úřadu:	Útvina 42 36401 Toužim
starosta / starostka:	Ing. Lenka Straková
Oficiální web: http://www.utvina.cz E-mail: obecutvina@volny.cz
Útvina Útvina, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Útvina (něm. Uitwa) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský, bývala městem. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 598 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Útvině pochází z roku 1214, na falzu listiny pro pány z Rýzmburka se uvádí jako celnice na cestě z Prahy do Chebu. V roce 1354 připomínán filiální kostel fary v Přílezích pod správou milevských premonstrátů a jejich proboštství v Toužimi. Rozvětvení obchodní stezky z Prahy přes Kynžvart a přes Loket do Chebu v Útvině podnítilo rozvoj kolonizační osady na trhovou ves, která někdy před rokem 1466 získala městské právo, což vedlo i k přenesení fary z Přílez do Útviny ke kostelu sv. Víta. Za husitských válek se toužimského proboštství a tím i Útviny zmocnila kališnická šlechta (1436-1488 rytíři z Vřesovic). Za poděbradských válek v roce 1469 bylo město vypleněno bečovskými katolickými pány z Plavna, obyvatelé pak založili novou obec u toužimského hradu. Poté však byla Útvina obnovena a původní obec vedla do roku 1478 spory o městská práva (zejména o znak a trhy) s novou obcí v Toužimi. Útvina pak zůstala ve stínu nové obce a byla označována jen jako městečko (městys). Útvina byla poddanským městem, toužimská vrchnost zde měla poplužní dvůr s panským domem. V roce 1553 měla Útvina kolem 50 domů, obyvatelé byli převážně již německé národnosti. Do konce feudalismu sdílela osudy s toužimským panstvím. Od 17. století se zde začali usazovat Židé, vznikla židovská obec s vlastní synagogou a hřbitovem na Šibeničním vrchu, obec zanikla v 19. století. Městečko vyhořelo 1784 a téměř celé pak v roce 1870. V roce 1939 zde žilo 600 obyvatel ve 156 domech. Po roce 1945 postihla Útvinu výměna německého obyvatelstva. V minulosti se obyvatelé živili zejména zemědělstvím, ke kterému provozovali různá řemesla a obchod. V 18. století zde působil také cech zedníků a kameníků v čele se stavebním mistrem Johannem Schmiedem. V 19. století se řada obyvatel věnovala provozování hudby, zejména v okolních lázních.

Pamětihodnosti a zajímavosti

Historické jádro Útviny utvářela křižovatka starých cest - bývalé tržiště - náměstí - má tvar trojúhelníku. Většina historické hrázděné a roubené zástavby vzala za své při požáru v roce 1870 a při demolicích po roce 1945.

• Kostel svatého Víta - V jádru gotický kostel, obnovený po požáru v roce 1469, barokně upravován v roce 1706 a obnoven po požáru 1870.
• Bývalá radnice čp. 80 - v jádru barokní, vybudována po roce 1656.
• Rozhledna Útvina

• 

  Rozhledna Útvina

Zaniklé památky:

• Poplužní dvůr čp. 42 - s panským domem se saským sedátkovým portálkem z roku 1560, zbořen 1975.
• Židovský hřbitov - náhrobky nacisté použili v roce 1944 do základů radarové stanice.

Významné osobnosti

• Johann Schmied

Části obce

• Útvina
• Český Chloumek
• Chylice
• Přílezy
• Sedlo
• Svinov

Reference

• SCHIERL, Jiří: Útvina. Dějiny města a obce. Vydal a vytiskl Obecní úřad v Útvině, 1997.
• GNIRS, Anton: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad. Augsburg, 1932.
• Kronika obce Útvina.

Souřadnice: 50°4′23″ s. š., 12°57′18″ v. d.