Skoky (Žlutice)
| Skoky | |
|---|---|
Kostel ve Skocích |
|
| charakter sídla: | samota |
| domů: | 1 |
| PSČ: | 364 71 |
| součást obce: | Žlutice |
| okres: | Karlovy Vary |
| katastrální území: | Skoky u Žlutic (4,01 km²) |
| zeměpisná šířka: | 50°5'44 s. š. |
| zeměpisná délka: | 13°5'50 v. d. |
 Skoky
|
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Skoky, dříve také Mariánské Skoky (německy Mariastock, též Maria Stock) jsou bývalá ves, součást města Žlutice nad stejnojmennou přehradní nádrží. Zachovaly se zbytky jednoho stavení (bývalý hostinec) a zejména barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie, pro odlehlost místa však poškozený četnými loupežemi. Poslední z nich znamenala těžké poničení barokních věžních bání. Skoky, zdejší poutní obraz, daly vzniknou známému úsloví "Panenko Skákavá!".
Obsah |
[editovat]
Jednolodní, neorientovaný kostel Navštívení Panny Marie z let 1736 až 1738 byl postaven stavitelem Johannem Schmiedem z Útviny na místě původní kaple, postavené 1717. Mohutný svatostánek na umělé terase odvodňované dvěma štolami má dvouvěžové průčelí, k obdélníkovému presbytáři přiléhají po stranách dvě sakristie (jedna s funkcí panské oratoře). Interiér je přístupný železnými vraty s motivy hvězd v diagonální mříži, téměř rozmlácenými vandaly. V letech 1990-2006 byl systematicky vykrádán a ničen vandaly.
[editovat] Původní vybavení kostela
Hlavní oltář z doby kolem roku 1760, s baldachýnem na čtyřech točených sloupech. Za oltářem kulisovitě řazené dřevěné stěny se sochami andělů a holubicí Ducha svatého. Na přední stěně v rámu obraz zdejší poutní Madony (obraz s motivem oltáře P. Marie Pasovské) z r. 1717 od toužimského malíře J. W. Richtera. Po stranách oltáře na brankách sochy sv. Jáchyma a Anny. Boční oltáře z roku 1760. V interiéru obrazy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a kopie obrazu zdejší P. Marie z poloviny 18. století. Sochy sv. Václava, Madony, sv. Anny a Jana Nepomuckého. Kazatelna z roku 1767 s reliéfem zvěstování P. Marie, bohatě vyřezávané lavice a zpovědnice.[1] V současné době je zařízení buď zničeno, zcizeno nebo uloženo v depozitáři. Během poutní sezóny a v době konání poutí je zde kopie poutního obrazu z Tepelského kláštera.
[editovat] Památková péče a občanské aktivity
Kostel je od roku 1958 prohlášen za kulturní památku a zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, nebyl zahrnut do seznamu nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice. V současné době probíhají aktivity na záchranu a oživení památky, které ve spolupráci s klašterem Teplá a Svazem Němců v Čechách organizuje občanské sdružení Pod střechou z Toužimi. [2]
[editovat] Poutní místo
Poutní místo vzniklo 1717, kdy zdejší sedlák postavil malou kapli a do ní umístil obraz Panny Marie Pomocné malíře Johanna Wolfganga Richtra z Toužimi, kopii zázračného obrazu Panny Marie Pomocné z německého Pasova. Množství zázraků a vyléčených nemocí proslavilo toto místo natolik, že sem přicházelo přes 40 000 poutníků ročně a místo se stalo známým po celých Čechách (rčení "Panenko Skákavá").[3] Tradice poutí byla přerušena za Josefa II., oživení nastalo až ve 20. století, utlumení pak v době obou světových válek, po roce 1950 za socialismu, byla výrazně omezena, vesnice byla koncem 60. let vysídlena a zbořena, příjezdová komunikace zalita Žlutickou přehradní nádrží. Dnes se zde drží dvě poutě: 1. května a první neděli v červenci. Od 2009 Skoky je kostel sezónně zpřístupněn poutníkům a turistům. Někdy se Skoky nazývají jako "české Lourdy".
[editovat] Poutní stezka a další aktivity
2010 byla otevřena 58 km dlouhá sezónní mariánská poutní trasa Skocká stezka z kláštera v Teplé do Skoků. V průběhu roku je kostel nepravidelně zpřístupňován, během poutní sezóny v červenci a srpnu zpravidla denně. Zejména během léta se zde pořádají církevní a kulturní akce.
[editovat] Skoky v kultuře
Kostel ve Skocích se stal inspirací Petru Linhartovi pro jeho píseň "Maria Stock". Slávu poutního místa dokládá také zlidovělé úsloví "Panenko Skákavá!". V 18. a 19. stol. vznikala řada kopií zdejšího zázračného obrazu a Skoky byly zobrazovány na drobné devoční grafice.
[editovat] Galerie
-
Pohled na kostel od příjezdové cesty
-
Kostel ve Skocích, pohled od východu
-
Kostel ve Skocích, pohled od západu
-
Bývalý hostinec
-
Skoky - kostel Navštívení Panny Marie
-
Skoky - kostel Navštívení Panny Marie - interiér
-
Skoky - kostel Navštívení Panny Marie - vitráž
[editovat] Reference
- ↑ Umělecké památky Čech. 3, P-Š / kolektiv vědeckých a odborných pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze za vedení a redakce Emanuela Pocheho.. -- 1. vyd.. -- Praha : Academia, 1980.. -- 538 s. : il.
- ↑ GROSSEROVÁ, Veronika. Poutní místo ve Skocích na Karlovarsku pomáhají oživit dobrovolníci, idnes.cz, 14. srpna 2011
- ↑ Rudolf Voleman, Panenko skákavá, ty ses nám vrátila na zeď kláštera v Teplé, novinky.cz, 9. 12. 2011
[editovat] Externí odkazy
- Historické snímky Skoků na prirodakarlovarska.cz
- Stránka věnovaná Skokům a aktivitám na záchranu kostela
- Kostel ve Skocích, informace, akce a záchrana poutního místa na www.prirodakarlovarska.cz
- Stránka, obsahující mj. vzpomínka pamětnice na toto místo
- Územně identifikační registr ČR
- Aplikace adresy na MVCR
- Databáze statistických obvodů
| Město Žlutice | |
|---|---|
|
Knínice | Protivec | Ratiboř | Skoky | Verušice | Veselov | Vladořice | Záhořice | Žlutice |
|
