Raynaudova nemoc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Raynaudova nemoc, též primární Raynaudův syndrom, je charakterizována recidivujícími záchvaty zblednutí a bolestí periferních částí těla, zejména pak prstů na rukou. Podkladem jsou křečovité stahy drobných tepen a tepének, které vedou k poruše krevního zásobení postižené oblasti. Faktorem, který vyvolá záchvat, bývají obvykle silné emoce nebo chlad. Postiženy jsou obvykle mladé zdravé ženy. K poruchám kůže nebo dalších tkání může dojít jen při dlouho trvající těžkém průběhu onemocnění, do typického klinického obrazu nepatří. Příčina onemocnění není známa, jde pravděpodobně o funkční poruchu drobných tepen. Jako (sekundární) Raynaudův syndrom se označuje stav podobný Raynaudově chorobě, ale který se objevuje v důsledku jiných chorob.

Etiopatogeneze[editovat | editovat zdroj]

Vlastní příčina onemocnění není známá.

Pacienti mají obvykle zvýšený cévní tonus podmíněný působením sympatiku, který může být způsoben chybným řízením v hypotalamu nebo i zvýšenou citlivostí hladkých svalů ve stěně cévy na noradrenalin.

V rozvoji choroby hrají roli i pohlavní hormony. Ženy jsou postiženy pět až sedmkrát častěji než muži, obtíže se objevují až po pubertě, nejčastěji ve druhé dekádě, a po menopauze ustupují.

Klinický obraz[editovat | editovat zdroj]

Vlastní záchvat trvá obvykle 10-20 minut, probíhá ve třech fázích:

Anemická fáze[editovat | editovat zdroj]

Křečovitý stah tepen na začátku záchvatu vede k odkrvení postižené části těla, obvykle špičky prstu. Křečovitý stah je úplný, do postižené oblasti nepřitéká žádná krev. Špička prstu je nápadně bledá, hranice postiženého úseku je nápadně ostrá.

Cyanotická fáze[editovat | editovat zdroj]

Cyanotická fáze může navazovat na fázi anemickou, někdy ale může záchvat začínat fází cyanotickou. V cyanotické fázi již není křečovitý stah tepen úplný, do úseku může přitékat malé množství krve. Vzhledem k tomu dochází k výrazné extrakci kyslíku z krve a postižený má díky obsahu výrazně odkysličené krve namodralou barvu (cyanóza).

Hyperemická fáze[editovat | editovat zdroj]

Po uvolnění stahu tepen dochází vlivem kompenzačních mechanizmů k výraznému a bolestivému překrvení postižených úseků.

Na levém obrázku je zachycena anemická fáze, na prostředním a pravém cyanotická fáze záchvatu.

Diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Základním diagnostickým postupem je vedle anamnézy především prstová pletyzmografie. Protože mnohem častější je Raynaudův syndrom, pátrá se po možné příčině.

Raynaudův syndrom[editovat | editovat zdroj]

Zhruba v 90% případů jde o sekundární Raynaudův syndrom, často může být prvním projevem základního onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom může doprovázet nejčastěji následující choroby:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SIEGENHALTER, W; KAUFMANN, W; HORNBOSTEL, H, et al. Lehrbuch der inneren Medizin. 3.. vyd. Stuttgart : Georg Thieme Verlag, 1992. ISBN 3-13-624303-X. (německy) 
  • POVÝŠIL, C; ŠTEINER, I, et al. Speciální patologie. 2.. vyd. Praha : Galén/Karolinum, 2007. ISBN 80-246-1442-7. (česky)