Kasematy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pevnost Küstrin (Altstadt)

Kasematy jsou chodby v opevnění renesančních, barokních a klasicistních pevností. Primárně tyto chodby sloužily jako přístup k střeleckým či dělovým komorám, výpadním brankám a podobným vojenským zařízením. Později sloužily také jako skladiště zbraní a jiného vojenského materiálu a jako prostor pro ubytování vojska. Často také bývaly žalářem.

Základní charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Opevnění obsahující kasematy v Olomouci

Kasematy se objevují v průběhu 15. století s rozvojem dělostřelby, kdy na jedné straně roste potřeba střeleckých a dělových komor a na druhé straně vzrůstá mohutnost hradeb. Klasické je užití kasemat v bastionovém opevnění, které se objevuje v renesanci a bylo užíváno ještě v období klasicismu.

Kasematy na hradě Špilberk

Vedle přístupu k dělovým a střeleckým komorám či výpadním brankám sloužily kasematy také jako naslouchací chodby. Ty umožňovaly odhalit nepřátelské pokusy o podkopání a následnou destrukci opevnění. Některé chodby sloužily též k odvodnění a ventilaci celého, poměrně složitého systému.

Spíše druhotně sloužily kasematy k ubytování vojska či ke skladování vojenského materiálu. Výraznou, i když zcela druhotnou funkcí je užití pro vězeňské účely.

Užití kasemat v Česku[editovat | editovat zdroj]

Kasematy byly užívány prakticky všude, kde bylo prováděno renesanční či barokní bastionové opevnění. Týkalo se to nově budovaného opevnění měst a hradů. Doložené je například v renesančním opevnění Hluboké. Nejvýrazněji byly kasematy užity tak, kde došlo k budování komplexně projektovaných vojenských pevností. Například Terezín, Špilberk, Vyšehrad, Josefov, Hradec Králové.

Mezi nejznámější dochované kasematy v Česku patří kasematy špilberské, vyšehradské, kasematy v Terezíně a v pevnosti Josefov.

Špilberské kasematy[editovat | editovat zdroj]

Kasematy hradu Špilberk v noci
  • Vznikly v roce 1742 překlenutím hradních příkopů, severního a jižního. Severní kasematy byly dlouhé přibližně 109 m, jižní 102 m. Původně měly poskytovat úkryt vojákům, ale v době dokončení již nebylo Brno bezprostředně vojensky ohroženo, a proto kasematy sloužily jako sklady vojenského materiálu.
  • V roce 1783 zřídil císař Josef II. v kasematách žalář pro nejnebezpečnější zločince. V pozdějších letech byly vybudovány ještě nadzemní trakty. Špilberská věznice byla zrušena až v roce 1855.
  • Během 2. světové války sloužila část kasemat jako kryt pro brněnské gestapo.

Pak Marie Terezie hrad Špilberk navštívila a byl to její nejlepší hrad.

Vyšehradské kasematy[editovat | editovat zdroj]

  • Byly vybudovány roku 1742, stavbu vedl inženýr Berdiquieri. Chodby kasemat kopírují obvodové zdi hradeb, místy mají slepé výklenky.
  • Přestože jsou vyšehradské kasematy velmi rozsáhlé, zpřístupněná část (dvě křídla) je dlouhá necelý 1 kilometr. Chodby jsou zde 2 m vysoké a 1,5 m široké.
  • V listopadu roku 1744 chtěli Prusové vyhodit Vyšehrad do povětří a navezli do kasemat 133 sudů se střelným prachem. Poslední voják měl tehdy odpálit doutnáky. Tento plán překazili tři podskalští občané, kteří do kasemat pronikli a doutnáky včas odstranili. Marie Terezie je pak za tento hrdinský čin vyznamenala.
  • Elektrické osvětlení, které do kasemat nainstaloval František Křižík, dnes již není funkční.

Kasematy pevnosti Terezín[editovat | editovat zdroj]

  • Jedná se o rozsáhlý systém podzemních chodeb (29 km), který byl v Terezíně vybudován roku 1780. Opevnění pevnosti mělo celkem 55 fortifikačních článků a v nich 136 podzemních prostor.

Kasematy ve vojenské pevnosti Josefov (Jaroměř)[editovat | editovat zdroj]

  • Bastionová pevnost byla postavena císařem Josefem II. v letech 1780 - 1790 a představuje vrchol pevnostního stavitelství své doby. Délka kasemat je zhruba 45 km, z toho 5 km je přístupných veřejnosti. K výstavbě pevnosti i jejích kasemat byly používány tzv. odlehčené (též pevnostní) cihly s váhou necelých 10 kg a rozměry 3 × 6 × 12 palců.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]