Jan Augusta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Augusta

Jan Augusta (1500 Praha13. ledna 1572 Mladá Boleslav) byl český kazatel a biskup Jednoty bratrské a autor řady náboženských spisů a duchovních písní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z kališnické rodiny kloboučníka a vyučil se též otcovu řemeslu. Z rozčarování nad poměry v oficiální církvi podobojí hledal načas uspokojení své touhy po spasení v sektě tzv. mikulášenců. V roce 1524 vstoupil do Jednoty bratrské, v roce 1531 se stal knězem a roku 1532 byl zvolen do Úzké rady a seniorem. V roce 1547 přebírá úřad sudího Jednoty.

V čele Jednoty usiloval o její sblížení se světovou reformací (luterány, kalvinisty) i s českými kališníky, snažil se tak Jednotu vyvést z postavení pronásledované sekty, která stojí mimo zákon. Typická byla v jeho době větší angažovanost členů Jednoty ve světském životě a vzestup panstva v jejích řadách. Patřil k odpůrcům vyššího vzdělání členů Jednoty bratrské. Po porážce prvního protihabsburského povstání byl 25. dubna 1548 zajat a šestnáct let vězněn na Křivoklátě.[1][2] Měsíc po propuštění z vězení se opět ujal svých úřadů v Jednotě.

Jeho přání spojit různé proudy české reformace byly částečně naplněny vytvořením České konfese pět let po jeho smrti roku 1575.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Napsal řadu zejména obranných spisů, ale i vášnivých a často nevybíravých polemik. Byl autorem i několika desítek duchovních písní (mezi nejznámější patří Vítej, Jezu Kriste, Aj, jak jsou milí tvoji příbytkové či Pane Ježíši Kriste). K jeho nejznámějším spisům patří:

  • Rechenschafft des Glaubens, der dienst unnd Ceremonien der brüder in Behmen und Mehrern. Froschouer, Zurich 1532[3]
  • Knížka bez titule (1534) - spis, v němž se Augusta obrací na (novo)utrakakvistickou veřejnost, zejm. laiky, za účelem sblížení Jednoty s utrakvistickou církví, věnuje se zde zejména rozboru otázky jistoty spasení, vycházející z Lutherova učení, jež má být Jednotě i utrakvistům společná.
  • Kázání o stavu manželském (1535) - pojednává zde o záležitostech rodinného života, pod patrným vlivem Lutherových myšlenek. Od jiných bratrských projevů se liší tím, že nemluví jen o povinnostech v rodině, ale i o radosti, kterou křesťan smí a má mít ze své manželky a ze svých dětí.
  • Umění práce díla Páně služebného (1550) - anonymní spis, jehož autorem je však s největší pravděpodobností Augusta, jenž jej sepsal během svého křivoklátského věznění. Jde o příručku praktické teologie, zejména pastýřské péče, k níž dává zevrubný, s osobní vřelostí psaný návod. Svým osobním tónem a svěží životností příručka kontrastuje zejména s obsáhlými, místy až těžkopádnými „Zprávami kněžskými“ Lukáše Pražského.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Augusta Jan, s. 9.  
  2. ŘÍČAN, Rudolf. Dějiny Jednoty bratrské. Praha : Kalich, 1957. S. 518.  
  3. Digitalisat

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 22.  
  • SMOLÍK, Josef. Bratr Jan Augusta : skripta pro studijní účely Komenského ev. bohosl. fak. v Praze. Praha : Ústřední církevní nakladatelství, 1984. 132 s.
  • SMOLÍK, Josef. Jan Augusta na pomezí víry a politiky. Křesťanská revue 67/10, 2000, s. 264–269
  • SMOLÍK, Josef. Ekumenický přínos Jana Augusty. In: Angelus Pacis : sborník prací k poctě Noemi Rejchrtové = Collected essays in honour of Professor Noemi Rejchrtová written by her friends and disciples = Festschrift für Frau Professor Dr. Noemi Rejchrtová gewidmet von Kreis ihrer Freunde und Schüller / uspořádali Pavel B. Kůrka, Jaroslav Pánek, Miloslav Polívka. Praha : Historický ústav, 2008. 457 s. ISBN 978-80-7286-125-5. s. 323–309 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 137–138.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]