Rakovnický potok
| Rakovnický potok | |
|---|---|
 Rakovnický potok poblíž Dolního Chlumu | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 48,5 km |
| Plocha povodí | 367,9 km² |
| Průměrný průtok | 0,86 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-11-03-0010 |
| Pramen | |
| u vsi Drahouš nedaleko Jesenice 50°4′16,2″ s. š., 13°29′34,2″ v. d. 577,7 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Berounky v Roztokách u Křivoklátu 50°1′49,6″ s. š., 13°52′2,5″ v. d. 240 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Středočeský kraj - Jesenice, Rakovník, Městečko, Křivoklát) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rakovnický potok (dříve zvaný Rokytka) je levostranný přítok řeky Berounky v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Jedná se o jeden z nejdelších potoků v ČR. Je dlouhý 48,5 km a plocha jeho povodí měří 367,9 km².[1]
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Potok pramení v nadmořské výšce 577,7 m, zhruba 1600 m jihovýchodně od vsi Drahouš, která se nachází jižně od města Jesenice ve Středočeském kraji. Nejprve jeho tok směřuje na severozápad. Po zhruba 3 kilometrech napájí Krtský rybník, pod nímž u Krtských skal se obrací na severovýchod k městu Jesenice, kde vzdouvá jeho vody Velký rybník. Po dalších 3 kilometrech si potok razí cestu hlubokým zalesněným údolím k obci Oráčov, kde se stáčí více k východu. Dále potok protéká obcemi Švihov, Pšovlky a městečkem Senomaty. Po dalších zhruba 4 kilometrech východním směrem vtéká do města Rakovník, pod nímž se stáčí k jihovýchodu, protéká osadou Chlum, obcemi Lašovice, Pustověty a Městečkem. Pod hradem Křivoklát v Roztokách u Křivoklátu se vlévá zleva do řeky Berounky na jejím 62,4 říčním kilometru v nadmořské výšce 240 m.
Přítoky[editovat | editovat zdroj]
- levé – Kolešovický potok, Lišanský potok, Ryšava
- pravé – Kosobodský potok, Leština, Klečetná, Řeřišský potok, Petrovický potok, Černý potok, Jalový potok, Lašovický potok a potok Trnava.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Průměrný průtok u ústí činí 0,86 m³/s.[2]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
V úseku mezi městy Jesenice a Rakovník údolím potoka prochází železniční trať č.161 a silnice II. třídy č. II/228. Údolím potoka mezi Rakovníkem a jeho ústím je dále vedena železniční trať č.174, a v úseku od obce Městečko také silnice II. třídy č. II/227.
Z Rakovníku vede údolím Rakovnického potoka Cyklotrasa č.303, směřující do Křivoklátu a dále pak přes Točník a Žebrák až do Hořovic.
Mlýny[editovat | editovat zdroj]
Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka.
- Pustovětský mlýn – Pustověty čp. 7, okres Rakovník, kulturní památka
- Budský mlýn – Křivoklát čp. 88, okres Rakovník, kulturní památka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (str. 63) [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 231.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HORÁČEK, Stanislav; KAŠPÁREK, Ladislav a kolektiv. Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, 2011. 164 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-16. ISBN 978-80-87402-14-6. Archivováno 16. 4. 2014 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rakovnický potok na Wikimedia Commons - Rakovník – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ Archivováno 12. 5. 2008 na Wayback Machine.
- Řeky ČR
