Loket (hrad)
| Loket | |
 |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Země |  Česko |
| Vystavěn | 13. století |
| Původní majitel | Václav I. |
| Rod | Přemyslovci |
| Současný majitel | město Loket |
| Zeměpisné souřadnice | 50° 11′ 13,2″ s. š., 12° 45′ 15,6″ v. d. |
 Loket (hrad), Česko
|
|
Loket je český hrad, který se tyčí nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Obsah |
Historie[editovat]
Goticko-románský hrad Loket byl založen v první polovině 13. století. Na jeho místě se nacházelo staré slovanské hradiště zvané starý Loket. Hrad byl po svém postavení oporou králi Václavovi I. proti jeho synu Přemyslovi. Když se však Přemysl stal sám králem, zřídil kolem Lokte léna, o která se staral jeho zástupce loketský purkrabí. Tato léna propůjčoval německým pánům a rytířům za vojenskou pomoc v kraji. Na základě privilegia vydaného Janem Lucemburským v roce 1341 měli leníci tyto statky v dědičném držení, ale bez práva odkazovat je nečlenům rodu.
V době husitských válek byl purkrabím Půta z Limburku, který řídil obranu celého kraje proti husitům. V letech 1421,1427 a 1429 se husité pokoušeli hrad dobýt, ovšem bez úspěchu. 20. září 1434 zastavil král Zikmund hrad Loket s městem, Andělskou horu, město Ostrov a panství hroznětínské, falknovské a hartenberské svému kancléři Kašparu Šlikovi. Po smrti Kašparova syna Matěje roku 1487 došlo k dvojímu dělení šlikovských panství mezi syny Mikuláše, Kašpara a Jeronýma 1487 a 1489. Mocenský vzestup a spojení s evangelickými stavy přivedly Šliky do konfliktu s královskou mocí. Ve šmalkaldské válce (1546 – 1547) prohráli a jejich panství (předně Loket a Jáchymov) jim král zkonfiskoval. V roce 1551 propůjčil Ferdinand I. Habsburský Loket s purkrabstvím pánům z Plavna, ale pro jejich špatné hospodaření jim v r. 1562 Loket odebral a propůjčil ho loketským měšťanům.
V době Rudolfa II. byl pro spiknutí proti císaři na Lokti vězněn Jiří Popel z Lobkovic který zde v roce 1613 zemřel (druhé nejčastěji uváděné datum je 1607). Pohromy postihly město i hrad za třicetileté války. Evangeličtí stavové s pomocí mansfeldské posádky pod vedením rytíře Globnara po dlouhém obléhání (1620 – 1621) podlehli valdštejnským vojskům. V letech 1631-1632 se evangeličtí emigranti s rytířem Globnarem načas vrátili, ale poté museli definitivně odejít do exilu. V roce 1648 dobyli Loket Švédové a vyplenili ho. Město i hrad Loket začaly po třicetileté válce upadat a roku 1714 byl Loketský kraj připojen k Žatecku a obnoven byl až roku 1751.
Stavební úpravy[editovat]
První známá přestavba hradu byla již v době krále Václava IV. Další stavební úpravy a přístavba byly prováděny za Jana Lucemburského, který hrad často využíval jako dočasné sídlo královského rodu. Zároveň s hradem bylo opevněno i město Loket. K nejstarším částem hradu patří markrabský dům a hlavní hradní věž (konec 14. století). Při stavebních úpravách v 60. letech 20. století byly nalezeny pozůstatky románské rotundy z první poloviny 12. století, do jejíchž zdí bylo vestavěno později točité schodiště.
Druhá velká přestavba a rozšíření hradu proběhlo v době šlikovské (1434 – 1547). Záměrem bylo přebudovat starý gotický hrad na pohodlnější rodové sídlo. Byly postaveny velké sálové prostory ve východním křídle hradu, hospodářské budovy a palác s gotickým arkýřem, kde se nacházejí cenné gotické fresky. Dále byla postavena kaple a hejtmanský dům. Na dvorské straně byla studna, odkud se voda rozváděla štolou po hradě.
Začátkem 19. století začalo bourání částí hradu, které nebylo možné snadno opravit, např. paláce byly sníženy o jedno patro. V letech 1792 - 1948 byla část hradu přeměněna na státní vězení.
Zajímavost[editovat]
Na Lokti je vystaven pozůstatek meteoritu, který dopadl někdy kolem roku 1400. Dostal jméno Purkrabí a od své původní podoby se již značně zmenšil.
Literatura[editovat]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko. 3. vyd. Praha : Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6.
- ŠAMÁNKOVÁ, Eva; VONDRA, Jiří. Loket: Státní hrad, město a památky v okolí. 1. vyd. Praha : STN, 1963. 47 s.
