Studená (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Studená
charakter sídla: malá vesnice
obyvatel: 40
domů: 24
PSČ: 331 41
součást obce: Studená
okres: Plzeň-sever
historická země: Čechy
katastrální území: Studená u Chříče (3,22 km²)
nadmořská výška: 373 m
Studená
Red pog.png
Studená
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce
obec Studená
základní územní samosprávné společenství občanů
obyvatel: 40 (2005)
kraj: Plzeňský
Oficiální web obecního úřadu: http://obec-studena.cz
E-mailová adresa: ou.studena@volny.cz
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Studená
Studená 23
331 41 Kralovice
starosta: Ing. Vlastimil Albrecht
NUTS 5 (obec): CZ0325 553603
obec s rozšířenou působností: Kralovice
pověřená obec: Kralovice
katastrální výměra: 3,22 km²
katastrální území: 1
základní sídelní jednotky: 1
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Studená (původně Studený) je malá vesnice v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, 12 km jihovýchodně od Kralovic. V obci žije zhruba 40 obyvatel a její katastrální území je 321 ha. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves získala své jméno pravděpodobně podle pramenu studené vody, který vytéká několik desítek metrů pod vsí v místě nazývaném V Jamech. U této studánky bylo asi prvé osídlení, které dokládá nález sídliště z roku 1953. Po sídlišti zbylo šest zřetelně ohraničených kruhů o průměru okolo 3 metrů, vyplněných do hloubky 60–70 cm popelem, střepy, zbytky kostí, výjimečně i opálenými kameny z ohniště. Podle střepů bylo sídliště datováno do 11.12. století. Je možné, že šlo o provizorní sídliště Hedčanů, kteří v té době zdejší krajinu kolonizovali.

Před husitskými válkami stálo ve vsi 11 usedlostí, války nepřečkalo pět. Roku 1447 získali od Markéty, dcery Oldřicha z Hlohovic, Studenou i s nedalekými Holovousy Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu. Po smrti Bohuslava připadla část Holovous i se Studenou do držení pánů z Kolovrat na Krakovci. Po dělení majetku mezi syny Jindřicha Alberta z Kolovrat v roce 1530 patří Studená Hynkovi z Kolovrat. V roce 1548 prodali synové Hynka část majetku včetně Studené Janovi staršímu z Lobkovic na Zbiroze. I Lobkovicův syn Jan Studenou prodal – spolu s Dubjany a dvorem v Hlincích se dostává do majetku Šebestiana a Oldřicha Lažanských z Bukové na Chříči. Roku 1567 si bratři Lažanští majetek rozdělili a Studená připadla Oldřichovi. Po jeho smrti v roce 1573 přešla do majetku Šebestiana, který roku 1585 prodal statky dubjanské a chříčské Janovi Týřovskému z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích.

Za třicetileté války byla ves zcela zničena a k roku 1651 zde žily pouhé tři rodiny, o tři roky později byly obydleny čtyři statky (hospodařili na nich Ondřej Hurt, Vít Martin, Jakub Hřeb a Jan Kříž), další dva statky byly zpustlé.

Roku 1701 koupil Václav Josef Lažanský chříčské panství od Týřovských a ve Studené osadil všechny pusté statky – k roku 1713 je připomínáno 7 statků s 51 obyvateli. Po smrti hraběnky Marie Gabriely Lažanské přešlo panství do majetku Ústavu šlechtičen.

Do roku 1785 spadala Studená pod dolanskou farnost, později funkci lokálie plnila zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého na Chříči.

V roce 1850 se Studená stala samostatnou obcí v politickém a soudním okrese kralovickém.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Ve středu vsi je prostorná náves se zděnou čtyřbokou kaplí z 19. století se stanovou střechou a sanktusníkem (celkově zrekonstruována 2005), proti kapli stojí kříž z roku 1900. Nedaleko nich v malé zahrádce stojí pomník padlých z roku 1928. Náves je obklopena několika menšími usedlostmi s původními roubenkami, většinou z 1. poloviny 19. století. Mezi zajímavé patří roubená chalupa a roubený dvoukomorový špýchar s kolnou v čp. 26, roubenka s dřevěnými chlévy v čp. 9 a stavby v čp. 19, 23 a 30 a roubené komory v čp. 5. Roku 1995 byla historická část obce prohlášena za vesnickou památkovou zónu, jelikož jako celek reprezentuje tradiční strukturu vesnické zástavby v oblasti.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Studená sousedí s Chříčí na severu, Hlincemi na jihozápadě a Holovousy na severozápadě. Pod vsí v údolí Berounky u osady Dolany je zřícenina kostela sv. Petra a Pavla. Na protilehlém břehu se rozkládá národní přírodní rezervace Chlumská stráň a jižně proti proudu začíná u Ptyče přírodní park Hřešihlavská. Jižně od vsi protéká Dolanský potok.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Studená; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 4. (2005/6), č. 2, s. 2.
  • František Holý: Krajem Hedčanů – Obrázky z Křicka, str. 6, Kulturní klub JZD 9. květen ve Chříči, 1976