Lažanští z Bukové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lažanští z Bukové
Lažanští.jpg
Erb rodu Lažanských z Bukova
Země Rakouské císařství
Tituly svobodní páni, říšská hrabata
Zakladatel Oldřich z Bukové
Rok založení 15. století
Poslední vládce dosud žijící
Větve rodu Korbelové z Bukové

Lažanští z Bukové jsou starý český vladycký rod, který později povýšil do panského a hraběcího stavu. Predikát odvozovali od obce Lažany na Horažďovicku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Leopold Lažanský z Bukové
Palác Lažanských na Malé Straně v Praze

O počátcích rodu nejsou zmínky. Jako první ověřený předek rodu se objevuje Oldřich z Bukové, když koncem 15. století získal Lažany, ves na Klatovsku. Poté nakoupili ještě několik statků.

Teprve až syn Šebestiána staršího, Ferdinand Rudolf Lažanský z Bukové, pozvedl rod do popředí. Za stavovského povstání musel emigrovat, neboť jej prohlásili za zrádce země. Později se vrátil v pozici důstojníka císařské armády. V listopadu 1620 bojoval na Bílé Hoře. Povýšil na podplukovníka a mohl se podílet na zabavování, čehož využil a často nečistým způsobem nahromadil značný majetek. Roku 1631 povýšil do stavu říšských pánů a v roce 1631 se stal říšským hrabětem.

Jeho synové si otcův majetek rozdělili, Rudolf Jiří dostal Záběhlice, František Adam Mladějovice a Osek a Karel Maxmilián Manětín, který ostatní statky skoupil zpět a zdědil další. V roce 1695 zemřel ve funkci dvorského rady.

Prokop Lažanský († 1804) držel Chyši, Lubenec, sloužil až v Haliči, působil jako nejvyšší kancléř a předseda nejvyššího soudu. Jeho syn Prokop byl moravskoslezským gubernátorem a zemským hejtmanem, podobně jako vnuk Leopold byl moravským místodržitelem. Další Lažanští také zastávali důležité posty a zasedali v poslaneckých lavicích. Prokopův syn Prokop předsedal v pozici velmistra řadu let zednářské lóži U devíti hvězd.

Vladimír Ferdinand se stal v roce 1895 předsedou Národopisné výstavy českoslovanské v Praze.

Jedna větev vymřela za první republiky, druhá v Rhodesii a třetí linie dosud žije v Německu.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Lažanští z Bukové užívali stejný erb jako Korbelové z Bukové, totiž část kola, jíž se odedávna říkalo korbel. Toto erbovní znamení se na pečetích objevuje od samého počátku 15. století, patřilo však více rodům, jejichž společný původ je nejasný, např. Chotkům, Žehušickým z Nestajova, Rousům aj. Lažanští měli svůj štít vždy červený, korbel stříbrný, klenotem byla tři pštrosí péra, stříbrné mezi dvěma červenými. Ve stejné podobí zůstal znak i po povýšení do panského stavu roku 1633.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Černíny, Vratislavy z Mitrovic, Nebílovskými či Schwarzenberky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Lažanský z Bukové family ve Wikimedia Commons