Úterý (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Úterý
sloup se sochou Panny Marie a kašna na náměstí

sloup se sochou Panny Marie a kašna na náměstí

znak obce Úterýznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0325 559571
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Plzeň-sever (CZ0325)
obec s rozšířenou působností: Nýřany
pověřená obec: Všeruby
historická země: Čechy
katastrální výměra: 25,93 km²
počet obyvatel: 455 (1. 1. 2012 [1])
nadmořská výška: 485 m
PSČ: 330 40
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Úterý 1, 330 40 Úterý
starosta / starostka: Miloš Říha
Oficiální web: http://www.mesto-utery.cz/
E-mail: utery@obecni-urad.net

Úterý
Red pog.png
Úterý
Úterý, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Úterý (německy Neumarkt) leží v západních Čechách, v nejzápadnější části okresu Plzeň-sever. Střed města se nachází v Tepelské vrchovině, v malebném údolí Úterského potoka. Jeho 2 místní části jsou na přilehlých návrších.

Město je vzdáleno 39 km severozápadně od Plzně a 23 km východně od Mariánských Lázní. Prochází jím silnice II/210 v trase Krsy – Úterý – TepláMnichovPramenySokolovRotavaKraslice – HP Kraslice/Klingenthal.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ke vzniku vesnice Úterý se váže známá pověst – podle níž osadu založili němečtí horníci (kteří byli povoláváni Přemyslovci, aby místní lidi učili řemeslům). Pověst říká, že jeden z horníků zabloudil v lesích okolo dnešního Úterý a protože už byl blouděním unavený, tak usnul. Zdál se mu sen o tom, že najde velké naleziště zlata. Když se vzbudil, uviděl havrana, který v zobáku držel zlatý prsten. Horník sledoval, kde havran prsten pustí. Na tom místě pak horník opravdu našel zlato. Z této pověsti je odvozen také znak Úterý – na němž je ve žlutém poli zobrazen kráčející havran se zlatým prstenem v zobáku a nad ním je vyobrazeno paroží s hraběcí korunou.

Archeologický průzkum objevil v místě pradávné hradiště, založené některým z keltských kmenů. První skutečná písemná zmínka pochází z roku 1233 (Vtheri, srov. s Týr). Ve skutečnosti bylo Úterý založeno slovanským obyvatelstvem, kteří zde koncem 11. století dolovali. Kolem roku 1100 prý osadu navštívil kníže Vladislav I. a okolní nádherná příroda ho natolik okouzlila, že na místě dnešního úterského kostela nechal postavit opevněný lovecký zámeček, ve kterém umístil vojenskou posádku na ochranu místních horníků. Později byl však zámeček zbourán a na jeho místě postaven kostel.

Přesně v roce 1200 se ve středověké trhové osadě na odbočce obchodní stezky Teplá-dnešní Plzeň zastavil král Přemysl Otakar I. S rozvojem trhové osady a výnosy dolů byl král spokojen a nechal ji povýšit na městys. V tom období vznikl také název Úterý. Úterý byl totiž v Úterý tržní den. Počet obyvatel obce v tomto období prudce rostl. První písemná zmínka z roku 1233 je spojena s odprodejem obce Tepelskému klášteru. V roce 1276 prošla Úterým dvakrát část přemyslovského královského vojska, které se přesouvalo k Teplé, kde mělo dojít k boji mezi Rudolfem I. Habsburským a Přemyslem Otakarem II., ke kterému nakonec nedošlo. Po porážce Přemysla Otakara II. v roce 1278 vydrancovala habsburská vojska místní doly. Tím vlastně došlo k zániku hornické činnosti, v kraji nastala bída a mnoho horníků se za prací přestěhovalo do Stříbra. Náhradní činností za hornictví se stalo lesní hospodářství a chov dobytka.

V roce 1380 postihl celý kraj mor. V Úterý zemřelo asi 450 osob a obec se zcela vylidnila. Jako řešení této situace nechal Tepelský klášter obec dosídlit německými kolonisty. V roce 1420 bylo Úterý obsazeno Husity, před kterými Němci utekli zpět do Německa a české obyvatelstvo přijalo jejich myšlenky, což se vůbec nelíbilo představitelům kláštera v Teplé a došlo nejdříve k rekatolizaci formou výhod a později i k násilné (v roce 1470 byla na obec na čas uvalena klatba).

V roce 1439 bylo Úterý z rozhodnutí tepelského opata Racka povýšeno na město. Dalšími výhodami bylo přidávání různých práv. K úplné rekatolizaci došlo však až koncem 16. století. Okolo roku 1600 došlo k velké vlně germanizace obyvatelstva, drtivá většina lidí žijících v obci byla německy hovořící. Celý kraj velmi poničila třicetiletá válka. Došlo k drancování městečka i jeho okolí. V roce 1656 (pouhých 8 let po válce) Úterý zachvátil velký požár, který zničil např. i starý kostel a radnici. Jejich náhrady byly dostavěny až o 40 let později – nová radnice v roce 1695 a nový kostel v roce 1698. Od poloviny 17. století došlo k velkému rozvoji řemeslnických cechů. V roce 1834 žilo na území samotného Úterý 834 obyvatel (dnes asi 300, bez Vidžína a Olešovic.)

V roce 1850 došlo k velké územní reformě, při které byly vytvořeny první moderní obce. Pro Úterý to znamenalo hlavně to, že přestalo být pod správou tepelského kláštera, stále však bylo součástí politického okresu Teplá. V tom roce se od Úterý odtrhly také Olešovice, což však nemělo dlouhé trvání. V roce 1909 byl v obci zaveden vodovod. I. světová válka byla obdobím hladu a bídy. Po vzniku Československé republiky se Úterý stalo její součástí, přesto, že v něm žila většina Němců. Tehdy mezi Němci a Čechy v obci žádné velké roztržky nebyly.

V roce 1925 byla obec elektrifikována. Po Mnichovu bylo Úterý připojeno k Německé říši.

Po skončení války v roce 1945 byly zřízeny národní výbory. V roce 1946 bylo odsunuto skoro všechno německé obyvatelstvo obce a Úterý se vylidnilo. Proběhlo sice dosídlení obce českým obyvatelstvem z vnitrozemí a volyňskými Čechy, přesto však mnoho domů zůstalo prázdných a postupně chátralo. Některé musely být během 50. let dokonce zbourány. Zbylé opuštěné domy zachránila až vlna „chalupářství“ v 60. letech.

V důsledku poválečných administrativních změn v roce 1949 Úterý přišlo o status města (nemělo takový počet obyvatel, aby na tento status mělo nárok) a bylo přiřazeno pod okres Stříbro a od 1. 7. 1960 patří Úterý pod okres Plzeň-sever. 70. léta přinesla normalizaci, ale pro Úterý například také novou základní školu a nové „sídliště“ (3 bytovky) nad obcí. Nový rozvoj městečka nastal až po roce 1989, v roce 1992 bylo Úterý vyhlášeno městskou památkovou zónou. Od 23. ledna 2007 byl Úterý navrácen status města.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Úterý.

Vytvoření městské památkové zóny (v obci) v roce 1992 umožnilo opravu historických budov tohoto středověkého městečka.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

  • Vidžín – je místní část ležící na kopci, 3,5 km severozápadně od středu obce. Dříve velmi významná obec se školou a farou, měla až 350 obyvatel. Dnes žije ve Vidžíně asi jen 30 lidí. Hodně domů v obci je využíváno jako chalupy, u vsi se často konají letní tábory. Autobusové spojení zajišťují pouze v pracovní dny 2 spoje denně (do Úterý).
  • Olešovice – ves ležící na kopci, necelý kilometr východně od Úterý. Dnes má asi 70 obyvatel. Pro své zachovalé vesnické budovy a zajímavou kapličku z 19. století byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Autobusové spojení zajišťují autobusy na linkách z Úterý do Plzně a do Manětína.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město Úterý trpí špatnou dopravní dostupností. Veřejná doprava je zajišťována pouze autobusy a to na dvou základních linkách. První sváží občany k vlaku do Bezdružic a dále pokračuje do Stříbra a druhá je přímá autobusová linka do okresního i krajského města Plzeň. Jeden pár spojů denně jezdí také na tangenciální lince Úterý – Manětín. Dále existuje spoj, který slouží k obsluze místní části Vidžín, která je velmi nevýhodně umístěna v úplném „rohu“ Plzeňského kraje i severního Plzeňska. Naprosto chybí spojení o víkendech a spojení se sousední Teplou, která je však v jiném okrese i kraji (okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj)a tím pádem by byl zřejmě velký problém s financováním případných autobusových linek.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Nezaměstnanost v obci dosahuje relativně vysokých hodnot (nad 15 %.

Demografický vývoj je pozitivní. Dochází jak k přirozenému přírůstku obyvatel, tak i k přírůstku stěhováním. Např. v roce 1991 měla obec jenom 369 obyvatel, v současnosti má již přes 442.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

V Úterý působí 2 občanská sdružení – Občanské sdružení Bart, které se věnuje ochraně památek obce, a Klub přátel Základní a Mateřské školy Úterý, který pořádá např. různé kulturní akce a věnuje se zachování a rozvoji školy.

Služby v obci[editovat | editovat zdroj]

Ve městě najdeme základní (1. stupeň) a mateřskou školu, poštu a ordinaci praktického lékaře. Většina kulturních akcí se pořádá v obřadním sále budovy radnice. V Úterý se nachází také obchod s potravinami a pohostinství.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu