Výrov (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výrov
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKralovice
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel461 (2023)[1]
Rozloha9,50 km²[2]
Katastrální územíVýrov u Kralovic
Nadmořská výška448 m n. m.
PSČ331 41
Počet domů157 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHadačka 105
331 41 Výrov
starosta@vyrov.cz
StarostaBc. Vlastimil Pech
Oficiální web: www.vyrov.cz
Výrov
Výrov
Další údaje
Kód obce566969
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výrov (německy Wegrow) je obec ležící 2,5 km jihozápadně od Kralovic v části okresu Plzeň-sever. Žije zde 461[1] obyvatel. Katastrální území obce je 951,28 ha. Vsí protéká Bučecký potok.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výrov byl založen na počátku 14. století na pozemcích grangie plaského kláštera na místě zrušené vsi či dvora Dolní Sechutice. Roku 1307 je poprvé připomínán, když klášter vykázal kralovickému faráři vůz sena ročně ze sechutického dvora jako náhradu za louku pod Výrovem.

Na počátku husitských válek v roce 1420 získali Výrov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmunda katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově.

V roce 1460 získal Sechutice s poli a lesy do zástavy Slavibor Pracek ze Svinné. Ten v roce 1498 uzavřel smlouvu s Albrecht z Kolovrat na Libštejně, podle které Albrecht získal pro stavbu rybníka louku pod Výrovem patřící k sechutickému dvoru. Albrecht měl za louku ročně platit Prackovi, po jeho smrti pak klášteru. Klášter měl také rybník získat, vyplatil-li by ves Výrov. Slavibor Pracek zemřel roku 1510, pusté Sechutice se vrátily do majetku kláštera a ten pozemky pronajímal chalupníkům z Výrova.

V roce 1539 získal Florián Gryspek Kaceřov a okolní vesnicemi a požádal krále Ferdinanda I. o připsání pustých sechutických pozemků. Král bez jednání s klášterem žádosti vyhověl a Gryspek kromě sechutických pozemků zabavil i louky pod Výrovem, zvané Prackovské. Tehdejší plaský opat Bohuslav se o změně nedozvěděl a marně se dožadoval 50 kop od výrovských a jejich pána Gryspeka, až si roku 1554 stěžoval u krále, ale neúspěšně.

Roku 1594 si rytíř Ctibor Řepický ze Sudoměře koupil od Gryspeků dva dvory a další majetek ve Výrově. Dalším šlechtickým majitelem byl Kryštof Valrich z Bubna. Tito drobní šlechtici sídlili v prostých vesnických statcích. Po porážce stavovského povstání získal Kaceřov i okolní vsi včetně Výrova opět plaský klášter.[4]

Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byla vesnice součástí města Kralovice a od 24. listopadu 1990 se stala samostatnou obcí.[5]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Výrov je dnes srostlý s větší Hadačkou, na území obce se také nachází hospodářský dvůr Sechutice. Na severovýchodě sousedí s Kralovicemi a na jihu s Kopidlem.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ROŽMBERSKÝ, Petr. Šlechta a její sídla ve Výrově. Hláska. 2020, roč. XXXI, čís. 2, s. 25–26. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]