Libštejn (hrad)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Libštejn (Liebenstein) je zřícenina gotického hradu v Plzeňském kraji, 10 km jihovýchodně od Kralovic, v okrese Rokycany.
Obsah |
[editovat] Historie
Krajina kolem hradu patřila ve 12. a 13. století svatojířskému klášteru na Pražském hradě.
Hrad byl založen ve 14. století Oldřichem Tistou z Hedčan na pravém břehu Berounky. Jeho syn Oldřich prodává libštejnské panství Albrechtovi z Kolovrat. Jeho syn Albrecht II. zemřel roku 1413 a zanechal dva syny, Hanuše a Bedřicha oba byli katolíci a stoupenci Zikmunda Lucemburského. Hrad byl za husitských válek obléhán husity po několik týdnů, hrozba vyhladovění obránce donutila přistoupit na dohodu o vojenském spolku s husity. Dohoda byla naplněna roku 1431 v bitvě u Domažlic, kde majitelé hradu stáli na husitské straně.
Při obléhání se projevila nevýhoda pevnosti, která sice byla umístěna na obtížně dostupném vyvýšeném místě, ale mezi vyššími kopci. Obránci hradu tak byli cílem střelby z praků a předchůdců dnešních děl. Hradní opevnění bylo v druhé polovině 15. století doplněno předsunutou baštou s náspy a příkopem. Hrad již ale nebyl nikdy obléhán.
V této době byl hrad proslulým vězením kde byli vězněni poddaní, ale i zajatí žoldnéři. Roku 1432 Bedřich zemřel a panství zdědily jeho synové Jindřich a Beneš. Nakonec zůstal hrad Libštejn Benešovi.
Beneš z Kolovrat byl bohatý a mocensky ovládal celý kraj a drobní šlechtici z okolí byli v jeho službách. Měl dva syny Jana a Jindřicha. Janův syn Jaroslav zdědil roku 1495 hrad Libštejn, který vzápětí prodal strýci Albrechtovi z Kolovrat. Ten byl skvělým hospodářem a rozšířil panství na 25 vesnic a polovinu městečka Kralovice. Za vlády krále Vladislava II. Jagelonského (1496–1503) byl hofmistrem a v letech 1503–1510 nejvyšším kancléřem. Jako nejvyšší kancléř se postavil proti jednotě bratrské a všem nábožensky radikálním živlům. Odpor pánů proti němu nabyl takových rozměrů, že v roce 1508 byly všechny jeho pravomoci přeneseny na Zdeňka Lva z Rožmitálu roku 1510 umírá.
Po Albrechtově smrti získali panství jeho nevlastní synové Jan a Bernard z Valdštejna. Po Bernardově smrti († 1517) držel hrad Jan který začal panství rozprodávat († 1540). Zanechal po sobě pět synů, Václava, Vojtěcha, Kryštofa, Bohuše a Frantu. Synové Kryštofa z Valdštejna († 1576) Jan Vojtěch a Jan Vilém byli posledními obyvateli hradu. Roku 1590 je hrad již opuštěn, novým střediskem panství se stal Liblín.
Od poloviny 16. století bydlí majitelé Libštejna více mimo něj a hrad bez údržby začíná pustnout. Jeho zkázu dovršuje třicetiletá válka, v níž jej vypálili Švédové.
[editovat] Stavební úpravy
Koncem 15. století byla na straně k Liblínu postavena věžovitá bašta, obehnaná náspem a příkopem. V 16. století byla postavena další bašta.
Zachována je hranolovitá kamenná věž, zbytky dvou paláců a dalších prvků opevnění.
[editovat] Cestovní ruch
Hrad se nachází v přírodním parku Horní Berounka. K zřícenině u břehu Berounky vede červená turistická značka, od obce Němčovice, kde je možné zaparkovat auto, je to 2 km. Nejbližší vlaková zastávka je Karlovice asi 12 km daleko. Je odtud pěkný výhled na řeku Berounku, okolí je zalesněno.[1].
[editovat] Pověst
Straší zde duch pána z nedalekého hradu Krašov, který zde zavraždil hradního pána i sd manželkou. Střeží zde velký poklad
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha : Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Libštejn, s. 69-70.
[editovat] Externí odkazy
- hrady.dejiny.cz – stavební vývoj, dějiny, plány, fotogalerie
|
Zámek Blovice | Zámek Dolní Lukavice | Hrad Gutštejn | Zámek Horšovský Týn | Hrad Kašperk | Hrad Krašov | Hrad a zámek Klenová | Zámek Kozel | Hrad Libštejn | Hrad Lopata | Zámek Lužany | Zámek Manětín | Zámek Nebílovy | Tvrz Opálka | Zámek Oselce | Hrad Přimda | Hrad Rabí | Hrad Radyně | Hrad Skála | Zámek Spálené Poříčí | Hrad Švihov | Hrad Velhartice | Hrad Vlčtejn | Zámek Zelená Hora | Zámek Žinkovy |

