Libštejnští z Kolovrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Libštejnští z Kolovrat
(Kolowrat-Liebstein)
znak rodu
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Mateřská dynastieKolovratové
Titulypáni
říšská hrabata (1624)
česká hrabata (1660)
ZakladateléAlbrecht mladší z Kolowrat
Mytický zakladatelkníže Vlastislav
Rok založeníkonec 14. století
Současná hlavaMaximilian Alexander Krakowský z Kolowrat
Větve roduKrakovští z Kolowrat, Bezdružičtí z Kolowrat, Nowohradští z Kolowrat, Žehrovští z Kolowrat, Kornhauzští z Kolowrat, Mašťovští z Kolowrat, Černoničtí z Kolowrat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libštejnští z Kolovrat (Kolowrat-Liebsteinští) byli jednou z větví rodu Kolovratů. Své jméno odvozovali od hradu Libštejn na Plzeňsku. Během 14. a 15. století se rod Kolovratů rozdělil do osmi rodových větví, které jsou odvozovány od synů Albrechta staršího z Kolowrat. První syn Albrecht mladší z Kolowrat byl praotcem linie Krakovské, ale také Libštejnské která spadá do období od konce 14. století do roku 1760.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zbytky hradu Libštejn
František Antonín II. Libštejnský z Kolovrat (1778-1861), poslední člen rodu libštejnských Kolovratů

Hrad Libštejn získali Kolovratové koncem 14. století. Tehdy ještě tato větev sídlila na Krašově, po přenesení sídla na Libštejn došlo k přejmenování rodu. V letech 15031510 byl Albrecht II. z Kolowrat a na Libštejně nejvyšším kancléřem. Po Bílé hoře přišli někteří členové rodu při konfiskaci o majetek. Roku 1624 došlo k povýšení Zdeňka Lva Libštejnského z Kolovrat na hraběte. Roku 1861 zemřel František Antonín II. Libštejnský z Kolowrat, poslední člen rodu, a majetek připadl Krakovským z Kolovrat. Přídomek „Libštejnský“ přešel na rodovou větev Kolowrat-Krakowských-Liebsteinských sídlící na zámku v Rychnově nad Kněžnou.

Významné osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Až do roku 1624 byl erb totožný s erbem Kolovratů. V tom roce byl erb Libštejnských polepšen o rakouský štítek s korunkou umístěnou na hrudi orlice.

Modrý štít, stříbro-červeně polcená orlice se zlatou zbrojí a se zlatým perizoniem, na prsou má červený štítek se stříbrným břevnem, korunovaný knížecí korunou. Klenot na zlatě korunované turnajové přilbě s červeno-stříbrnými přikryvadly tvoří uzavřená orlí křídla, přední červené se zlatým perizoniem a s knížecí korunou, korunovaným červeným štítkem se stříbrným břevnem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Kolovratové, s. 75-77.
  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha : Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9.
  • MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 444 šlechtických rodů v Českých zemích. 2. vyd., Praha : Mladá fronta, 1999. s. 138-141. ISBN 80-204-0760-X.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]