Bílov (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bílov
Hraniční kámen

Hraniční kámen

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0325 530239
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Plzeň-sever (CZ0325)
obec s rozšířenou působností: Kralovice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 6,21 km²
počet obyvatel: 86 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 552 m
PSČ: 331 41
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Bílov 3
331 41 Kralovice
starosta / starostka: Mgr. Pavel Bulín
Oficiální web: http://www.bilovukralovic.cz
E-mail: obecbilov@volny.cz

Bílov (okres Plzeň-sever) (Česko)
Red pog.png
Bílov (okres Plzeň-sever), Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bílov je malá vesnice v severní části okresu Plzeň-sever. Celá obec má zhruba 80 obyvatel, její katastrální území zaujímá 621 ha a PSČ všech adres je 331 41. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Vesnice se rozkládá v nadmořské výšce 560 m na jihovýchodním úpatí kopce Bukovce v Žihelské pahorkatině. Bílov leží 5,5 km severozápadně od Kralovic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves byla pravděpodobně založena mezi roky 1175 a 1197 z pověření plaského kláštera. Své jméno získala po svém zakladateli Bílovi. Ves čítala 16 nájemných rolníků, roku 1404, kdy je ves poprvé písemně připomínána, získali rolníci od opata Bohumíra právo zákupní na obhospodařovanou půdu.

Roku 1419 začaly husitské války, během kterých byl vypleněn klášter v sousedním Potvorově a roku 1420 i samotný plaský klášter. Osiřelý klášter nepřinášel králi Zikmundovi žádný zisk a tak jej spolu s Kralovicemi a 14 vesnicemi včetně Bílova připsal bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat. Bratří byli nepřáteli Táborů a sirotků, kteří roku 1425 vtrhli do kraje a jejich majetek vyplenily. V Bílově shořely 4 z 16 statků, dva z nich byly obnoveny teprve roku 1570.

Po smrti Bedřicha z Kolovrat roku 1432 připadl Bílov k Hanušově krašovskému panství a Bílov zůstal v držení Hanuše až do jeho smrti. Jeho syn a dědic Hanuš II. z Kolovrat, toho času probošt kapituly pražské a administrátor arcibiskupství, roku 1480 postoupil Újezd s dalšími vesnicemi a polovinou městečka Kralovic nazpět plaskému klášteru za 1 600 kop. K roku 1556 byl Bílov jednou z pěti vsí, které byly v majetku kláštera. V roce 1558 bylo v Bílově uváděno 12 usedlostí, za třicetileté války byla ves z části poničena.

Ke klášteru ves patřila s malými přestávkami až do jeho zrušení roku 1785, poté přešla do správy Náboženského fondu. Roku 1826 koupil plaské panství i s Bílovem kancléř kníže Metternich.

V letech 1909 a 1931 postihly katastrofální požáry celý Bílov a většina dřevěných stavení s doškovými střechami shořela.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • kaple z roku 1882
  • Kamenné baby s vytesanými kříži
  • Dřevěná sýpka čp. 17
  • Boží muka z 1549 se smírčím křížem v sousedství

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Bílov sousedí na východě s vesnicí Vysoká Libyně, na jihu se Sedlcem a na západě s Potvorovem. Jihovýchodně od vsi pramení Sedlecký potok, na severu je hranice přírodního parku Jesenicko.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Severní Plzeňsko I, Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud, Nakladatelství Českého lesa, Domažlice, 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]