Bezvěrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Kralovicku. O části města Teplá pojednává článek Bezvěrov (Teplá).
Bezvěrov

znak obce Bezvěrovvlajka obce Bezvěrovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0325 558656
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Plzeň-sever (CZ0325)
obec s rozšířenou působností: Kralovice
pověřená obec: Manětín
historická země: Čechy
katastrální výměra: 44,49 km²
počet obyvatel: 662 (25. 2. 2008)
nadmořská výška: 675 m
PSČ: 330 40 až 330 41
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 11
katastrální území: 10
adresa obecního úřadu: Bezvěrov 101
330 41 Bezvěrov
starosta / starostka: Iveta Mašková
Oficiální web: http://www.bezverov.cz
E-mail: bezverov@iol.cz

Bezvěrov
Red pog.png
Bezvěrov
Bezvěrov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bezvěrov je vesnice v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský. Ke dni 25. 2. 2008 zde žilo 662 obyvatel, z toho je 341 mužů a 321 žen.[1]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bezvěrov se nachází v sedle mezi kopci Bofort (715 m) a Zámecký vrch (Pernglauberg; 711 m) v Tepelské vrchovině. V Bezvěrově pramení Manětínský a Úterský potok. Obcí prochází silnice 20/E49 mezi Úněšovem und Toužimí.

Sousední obce jsou Horní Luhov, Luhov, Komárov a Hrádek na severu, Buč, Služetín a Vlkošov na severozápadě, Krašov a Kamenná Hora na západě, Chudeč a Čestětín na jihovýchodě, Dolní Jamné na jihu, Nová Víska a Žernovník na jihozápadě, Ostřetín, Nový Dvůr a Branišov na západě, Nežichov a Třebouň na severozápadě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Bezvěrovu pochází z roku 1379. V zakládací listině kláštera Kladruby z roku 1239 zmiňovaná obec Besmirov popř. Bezverovo nelze přesně přiřadit, protože v úvahu přicházejí všechny tři obce, které dnes jméno Bezvěrov nesou.

Od roku 1396 je doložena existence pevnosti na Zámeckém vrchu, která byla pravděpodobně založena bratry Linhartem a Tůmou z Kamenné Hory. Mezi roky 1502 a 1555 byla pevnost sídlem rodu Bärenklau z Schönreuthu, který ji roku 1548 přestavěl. Následně proběhlo mnoho změn vlastníků a vesnice patřila mezi jinými Kelnerovi z Bärenklau (Bezvěrova), Theinerovi z Thein nebo Zedtwitzovi z Liebensteinu. Od roku 1617 vlastnil statky Nikolaus Ratschin z Ratschina. Po bitvě na Bílé Hoře mu byl roku 1623 majetek zkonfiskován a panství Bärenklau (Bezvěrov) s vesnicemi Krašov, Těšetín, Kamenná Hora, Vojtěšín, Račín a Tysová byly prodány Wilhelmovi z Vřesovice. Ten postoupil vlastnictví roku 1626 pánům von Sachsen-Lauenburg na Toužimi (Theusingu), kteří Bezvěrov připojili k panství Pürles. Roku 1837 zdědil statky Bezvěrov Alfred Beaufort-Spontini.

Po zrušení patrimoniální správy byl Bezvěrov/Bernklau od roku 1850 součástí okresu Kralovice. Roku 1867 založil Eduard Kavalier ze Sázavy sklářskou huť Nová Sázava, která vyráběla křišťálové sklo. Její chod byl r.1923 pozastaven. Roku 1930 žilo v Bezvěrově 637 obyvatel. Po Mnichovu byla obec roku 1938 připojena k Velkoněmecké Říši a patřila až do roku 1945 k okresu Luditz. Roku 1939 měla obec 578 obyvatel. Po konci 2. světové války přešel Bezvěrov zpět k Československu a němečtí obyvatelé byl odsunuti. Mezi roky 1949 a 1960 patřila obec k okresu Toužim. Od 1.ledna 1961 je součástí okresu Plzeň-sever. Zároveň byly připojeny obce Krašov a Vlkošov (s částí Potok). Roku 1976 následovalo připojení obcí Dolní Jamné (s částmi Chudeč, Nová Víska, Očehora (Ranitzenhäuseln příp. Hotschehora), Račín I. a II. a Světec) a Služetín (s částí Buč).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Historické pískovcové hraniční kameny mezi panstvími Theusing a Pürles z roku 1623
  • Kaple Sv.. Floriana, zbudovaná ve druhé polovině 19. století
  • Bývalá sklářská huť Kavalier, technická památka
  • Litinový krucifix na silnici do Manětína z roku 1886
  • Ruina kostela Sv. Blasiuse u Branišova
  • Pevnost Na Hrádku
  • Farní kostel v Krašově
  • Východně od obce leží kotvený vysílač Krašov vysoký 347,5 m, druhá nejvyšší stavba v Česku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Aktuální statistické informace z MVČR
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu