Obnovené zřízení zemské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Úvodní list tištěného Obnoveného zřízení zemského (pro Čechy)

Obnovené zřízení zemské je název pro zemské ústavy Čech (z 10. května 1627) a Moravy (z 10. května 1628).

Český král a moravský markrabě Ferdinand II. obě zemská zřízení oktrojoval, tj. vydal bez souhlasu sněmu, na základě vítězství nad stavy v občanské válce a teorie o propadlých právech. Na závěrečné redakci zřízení se podíleli olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna a pražský arcibiskup Arnošt kardinál z Harrachu.

První vytištěné exempláře českého zemského zřízení byly k dispozici koncem května 1627. Byly vydány německy (autentické znění) pod názvem Verneuerte Landesordnung des Erbkönigreichs Böhaimb; úřední překlad do češtiny zůstal nedokončen (tisk zastaven u folia 135, litery F 1).

Hlavní změny oproti dřívějšku (ustanovení)[editovat | editovat zdroj]

  • Místo dosavadního stavovství byl uzákoněn absolutismus.
  • Česká koruna vyhlášena za dědičnou (tedy nepřestala existovat) v habsburském rodě až do vymření mužského potomstva (posílena moc české královské – dvorské – kanceláře ve Vídni).
  • Duchovenstvo zaujalo první místo v zemském sněmu (za ním teprve stav panský, rytířský a královská města – ta měla na sněmu jen jeden hlas).
  • Katolické náboženství bylo prohlášeno za jediné povolené vyznání v českých zemích (ti, kteří se nechtěli „srovnat“ s panovníkem ve víře, museli se vystěhovat ze země, ovšem s výjimkou poddaného lidu, který musel přestoupit ke katolictví buď po dobrém, nebo po zlém).
  • Jazyk německý byl zrovnoprávněn s českým (ve skutečnosti mu však byl nadřazen).[1]
  • Stavům bylo ponecháno povolování, rozvrhování a vybírání daní.
  • Zemské úředníky směl jmenovat pouze panovník (jemu byli také zodpovědní).
  • Ústní řízení nahrazeno písemným.

Obnovené zřízení zemské obsahovalo ustanovení státního, soukromého a trestního práva, předpisy týkající se soudního a deskového řádu, připojena byla Svatováclavská smlouva z roku 1517 a Narovnání o hory a kovy z roku 1534 (a z r. 1575). V roce 1640 (1650 na Moravě) bylo doplněno Královskými deklaratorii a novelami, sbírkou královských rezolucí, vysvětlení a nových ustanovení. Obnovené zřízení zemské právně utvrzovalo podřízení českých zemí habsburskému absolutismu. Jedná se o důležitý pramen českého státního práva.

Ustanovení obnoveného zřízení zemského se udržela až do roku 1848 (snahy české šlechty o podstatnou revizi a zmírnění OZZ během 1. pol. 18. století se nezdařily).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. „Nový zákoník byl vytištěn německy, tisk český zůstal nedokončen nepochybně s cílem podpořit germanizační tendence a znemožnit široké veřejnosti přístup k novému zákoníku, jehož text se musel hluboce dotýkat politického sebevědomí obyvatel.“ (MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do r. 1945. Praha : Linde, 1999. ISBN 80-7201-167-7. S. 131.  )

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Obnowené Práwo a Zřjzenj Zemské Dědjčného Králowstwj Cžeského. Praha : Jan Šuman, 1627. Dostupné online. S. [6], CXXXV [spr. CXXXIV]. (cze) 

Edice OZZ[editovat | editovat zdroj]

  • Obnovené právo a Zřízení zemské dědičného království Českého. Verneuerte Landes-Ordnung des Erb-Königreichs Böhmen. 1627. (ed. Jireček, Hermenegild). Praha, 1888. digitalizovaný text
  • Verneuerte Landes-Ordnung des Erb-Markgrafthums Mähren. Obnovené zřízení zemské dědičného markrabství moravského. 1628. (ed. Jireček, Hermenegild). Brno, 1890.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MATĚJEK, František. Účinky Obnoveného zřízení zemského z roku 1628 na naše země. Vlastivědný věstník moravský. 1990, roč. 42, čís. 3, s. 327-336. ISSN 0323-2581.