Ptyč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o osadě v okrese Plzeň-sever. O řece v Bělorusku pojednává článek Ptyč (řeka).
Ptyč
Hospodářské budovy dvora a první z domů v osadě v roce 2006, tři roky před zbouráním

Hospodářské budovy dvora a první z domů v osadě v roce 2006, tři roky před zbouráním

charakter sídla: osada
domů: 13
PSČ: 331 41
součást obce: Hlince
okres: Plzeň-sever
historická země: Čechy
katastrální území: Hlince (7,59 km²)
nadmořská výška: 290–300 m
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Ptyč nebo dříve též Ptíč byl rozlehlý hospodářský dvůr a osada v severovýchodní části okrese Plzeň-sever. Dvůr ležel na terase nad levým břehem řeky Berounky na katastrálním území obce Hlince, 12,5 km východně od Kralovic. V roce 2009 byl původní dvůr zbourán a na jeho místě je budován rozsáhlý komplex Maják Ptyč pro aktivity protagonistek gnostické filosofie Avenna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves Ptíč patřila pánům ze Slatiny. Ve vsi byl opevněný dvůr, na kterém v polovině 14. století seděl jistý Petr. Za husitských válek byla ves zničena pravděpodobně v průběhu obléhání hradu Libštejna. Na přelomu 15. a 16. století byl poplužní dvůr opraven Johankou ze Ptíče. Kolem roku 1590 byla obnovena ves, která byla majetkem pražského kláštera karmelitánů. Roku 1613 prodal klášter zpustlý dvůr Henrichovi Jakubovi Týřovskému na Chříči a okolo roku 1650 byl dvůr znovu vystavěn. Roku 1701 prodali zadlužení bratři Týřovští chříčské panství i s dvorem Ptíč Václavovi J. Lažanskému. Poslední podoba dvora pocházela z doby po roce 1800.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

U Ptyče končí území přírodního parku Hřešihlavská. Na sever v nivě Berounky je zřícenina gotického kostela sv. Petra a Pavla na místě zaniklé vsi Dolany, na protějším pravém břehu je národní přírodní rezervace Chlumská stráň

Maják Ptyč[editovat | editovat zdroj]

Od jara 2010 (s přibližným termínem dokončení stanoveným na rok 2013) na území osady vyrůstá ozdravné, vzdělávací, relaxační, kulturní a sportovní centrum Maják Ptyč s dvěma podzemními a dvěma nadzemními podlažími, počítá se sedmdesáti lůžky a s chovem koní a stájemi pro ně. Původní budovy zemědělského statku, které za socialismu sloužily JZD, byly od roku 2009 postupně zbourány.[1] I s přilehlými pozemky zaujímá stavba plochu 10 000 m², cenu stavby odhadli nejmenovaní odborníci pro MF Dnes na 2 miliardy Kč, na místě má vlastní betonárku. Výstavbu zajišťuje zahradnická, rybníkářská a zemědělská firma Stébla. MF Dnes zjistila, že za aktivitami stojí firmy Stébla a Double Square, které spoluvlastní Dagmar Kuchtová, bývalá manželka miliardáře Pavla Tykače. [2]

Záměr stavby byl ohlášen 13. června 2007,[3] 19. září 2007 byla podána žádost o územní rozhodnutí.[4] Podle původního projektu by stavba přerušila některá místní spojení, což se stalo i důvodem k odporu několika starostů okolních obcí proti stavbě. Starosta Hlinců (pod něž území spadá) Jaroslav Helebrant je s investorem spokojen a na stavbě brigádničí jako řidič.[2] Stavební odbor v Kralovicích pod vedením Hany Vorlové kvůli nedořešení cest dva a půl roku odmítal vydat stavební povolení a investora pokutoval, podle Hany Vorlové se investorská firma chovala arogantně.[2] Investor byl donucen vybudovat pro provoz stavební techniky a zajištění přístupu k blízkým nemovitostem novou silnici o délce 2,6 km v hodnotě desítek milionů Kč, což způsobilo roční zdržení stavby.[1][2] V nedaleké osadě Chříč tatáž firma opravuje památkově chráněný statek a kostel, což místní lidé oceňují.[2]

Přesnější informace o vlastnících i účelu objektu stavbyvedoucí a dělníci před MF Dnes údajně tajili, lidé v okolních vesnicích prý stavbu přezdívají na Temelín či Gabčíkovo-Nagymáros a spekulují o tom, že má sloužit nějaké náboženské sektě, která zde v podzemí má lidem vymývat mozky.[2]

Webové stránky projektu obsahují nabídku nejrůznější forem ubytování a rekreačních aktivit. V úvodu obsahují informaci, že filosofií centra je Avenna, s odkazem na web Avenna s návody „jak se uzdravit, jak urovnat vztahy, jak pochopit osud a další“, a v sekci Vzdělávání je uvedeno, že bude „vzdělávání jedním z hlavních důvodů pobytu“.

28. února 2013 Daniela Kuchtová náhle ukončila spolupráci s léčitelkami Kuňovou a Přádovou a zakázala jim vstup do objektu. MF Dnes to dává do souvislosti se změnami majitele statku Dubjany, který Kuchtová prodala Kuňové a ta poté jiné osobě. Investorka změnila projektanta a začala projednávat jinou podobu objektu.[5][6] Výstavba byla přerušena.[7]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Nová silnice a vodovod, demoliční práce, web Maják Ptyč, 25. 3. 2009, Hanka Přádová, Katka Kuňová, Daniela Tykačová
  2. a b c d e f Jan Gazdík, Jitka Šrámková: Na Křivoklátsku tajně roste gigantická stavba. Místní jí říkají Temelín, iDnes.cz, 14. 2. 2011
  3. Ohlášení záměru stavby, web Maják Ptyč, 23. 6. 2007
  4. Byla podána žádost o územní rozhodnutí, web Maják Ptyč, 3. 12. 2007, Daniela Tykačová, Katka Kuňová, Hanka Přádová
  5. Tajemná pevnost u Ptyče se možná nedostaví. Léčitelky se rozhádaly, iDnes.cz, 22. 4. 2013, MF DNES , Vladimír Ševela
  6. Hanka Přádová, Katka Kuňová: Oznámení ohledně budovaného Centra Maják Ptyč, Avenna, 6. 3. 2013
  7. VIDEO: Stavba betonového monstra u Ptyče se téměř zastavila, iDnes.cz, 5. 5. 2013, ma (Romana Navarová)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]