Metternichové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Metternichové
Metternich.svg
Erb Metternichů
Země České království
Tituly Říšská hrabata (v Rakousku říšská knížata)
Zakladatel [[]]
Kancléř Metternich - nejslavnější člen rodu
Zámek Kynžvart - hlavní sídlo Metternichů v Čechách

Metternichové jsou starý šlechtický rod pocházející z Porýní v Německu. Jméno odvozovali od hradu Metternich v obci Weilerswist v Severním Porýní-Vestfálsku. Původně čítali na 12 větví, z nichž zbyla nakonec jediná, která si k rodovému jménu přidala další příjmení Winneburg.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Během výprodeje majetku za třicetileté války v roce 1630 koupili v Čechách panství Kynžvart.

V roce 1635 povýšili Metternichové-Winneburgové do stavu říšských svobodných pánů a roku 1679 do stavu říšských hrabat, který jim byl potvrzen i v Čechách. Později v Rakousku obdrželi titul říšských knížat. Na našem území dále rozšiřovali své jmění, přikoupili Plasy, Kojetín a další statky v Porýní či u Bodamského jezera.

Patrně nejznámějším představitelem rodu v Čechách se stal Klemens Václav Nepomuk Lothar kníže Metternich (1773-1859), jenž v mládí působil jako diplomat po celé Evropě, poté se stal ministrem zahraničních věcí rakouského domu. V roce 1795 se oženil s Eleonorou Kounicovou, vnučkou dlouholetého rakouského státního ministra Kounice. V roce 1813 byl povýšen do knížecího stavu. V letech 1826-1848 vykonával funkci státního ministra, poté musel prchnout do Porýní. Vrátil se v roce 1851, avšak do politiky již nezasahoval. Proslul jako konzervativní chladný kalkulátor a obratný mezinárodní diplomat.

Pavlína Klementina Metternichová, propagátorka díla Bedřicha Smetany v zahraničí

Také jeho syn Richard (1829-1893) jej následoval na poli diplomacie. Oženil se s hraběnkou Pavlínou Klementinou Sándorovou ze Slawnicze, přední vídeňskou a pařížskou aristokratkou proslulou svým šarmem a elegancí, která se angažovala v rakousko-francouzském kulturním sblížení a v uvádění operních děl. Byla například významnou propagátorkou díla Richarda Wagnera či Bedřicha Smetany v zahraničí.

Přímí potomci rodu žili na Kynžvartě do roku 1945. Pavel Metternich se po svatbě s ruskou kněžnou Vasilčinkovou odstěhoval do Porýní.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Rodobý erb na zámku Kynžvart

V původním znaku měli tři černé škeble na stříbrném podkladu, po zisku hraběcího titulu připojili polepšení.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Vedle Kouniců a Valdštejnů byli spřízněni s rody Zichy-Ferraris, Esterházy, Thurn-Taxis nebo Oettingen-Oettingen.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Metternichové, s. 99-100.