Johann Anton Starck
Johann Anton Starck (celým jménem Johann Anton svobodný pán von Starck) (5. prosince 1808 Kraslice - 22. května 1883 Čeminy) byl nejmladší syn a pokračovatel díla Johanna Davida Starcka z šlechtického rodu Starcku.
Obsah |
Kariéra [editovat]
Vystudoval gymnasium v Plzni, techniku v Praze a následně v Berlíně a Lipsku. Člen plzeňské Obchodní a živnostenské komory, českého zemského sněmu, v letech 1861 až 1867 poslanec rakouské říšské rady. Za své zásluhy byl povýšen na svobodného pána s možností užívat titul Freiherr.
Podnikatelské úspěchy [editovat]
Jeho průmyslová společnost zaměstnávala v roce 1855 již více než čtyři tisíce lidí. V roce 1855 společnost získala ocenění v Paříži za tabulové sklo. V 1862-1864 v Třemošné zakládá sklárnu. Na pařížské výstavě 1867 získal další ocenění za důlní produkty. V roce 1873 na výstavě ve Vídni mají již samostatný pavilon. V roce 1877 v obci Stupno je uveden do provozu závod na zpracování odpadní suroviny chemické výroby Caput mortuum, což je červený prášek oxidu železitého, který zůstával při procesu výroby kyseliny sírové. V roce 1860 byl postaven v Čeminách nový pivovar.
Konec rodinné firmy [editovat]
Johann Anton Starck zemřel 22. května 1883. je pohřben v rodinné hrobce v Městě Touškově. V kronice chemických závodů v Kaznějově se píše:
„..protože nezanechal legitimních potomků a z potomstva ani jeden se mu nezdál schopný vést firmu odkázal třetinu svému obchodnímu řediteli Antonínu Schoblochovi…“.
Firma se proto na základě jeho závěti změnila na akciovou společnost "Dolové a průmyslové závody, dříve Johann David Starck“ se sídlem v Dolním Rychnově.
Zdroj [editovat]
Jaroslav Jiskra: Johann David Edler von Starck a jeho podil na rozvoji hornictví a průmyslu v západních a severozápadních Čechách koncern 18. a v 19.století
