Mariánská Týnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jižní průčelí proboštství Mariánské Týnice

Mariánská Týnice s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie je bývalé proboštství cisterciáckého kláštera v Plasích v Mariánském Týnci u Kralovic, dnes sloužící jako Muzeum a galerie severního Plzeňska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starý kostel a proboštství v pozadí na kresbě Mariánské Týnice (okolo roku 1785)
Kostel v roce 1888 před obnovou kupole
Obnovená kupole kostela Zvěstování Panny Marie

Roman z Týnce nemaje potomků odkázal v roce 1230 plaskému klášteru vsi Týnec, Olšany a pustý Újezd, které měly klášteru připadnout po smrti jeho manželky. V potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je v Týnci uváděn kostel sv. Petra a Pavla. Kaple v Týnci existovala údajně už ve 12. století.

Několik století jsou o Týnci jen kusé zprávy – v roce 1480 nechal klášter pobořený kostelík opravit, roku 1518 je kostel vyloupen. Při kostele byl usazen jeden z plaských řeholníků jako poustevník, aby kostel udržoval. Týnecké pozemky byly obdělávány z části z dvora Olšany, částečně byly pronajímány poddaným.

Florián Gryspek připojil Týnec ke Kralovicím a vystavěl tu mlýn. Opati kláštera samozřejmě s převodem majetku nesouhlasili a dlouhé roky se s Gryspeky soudili, až v roce 1613 dostali Týnec nazpět. Ke kostelíku se začaly konat pouti k uctívané soše Panny Marie od anděla pozdravené.

V průběhu třicetileté války byl kostel zpustošen. Po válce, za vlády opata Jakuba Vrchoty z Rosenwertu byl kostelík přestaven a rozšířen – poprvé okolo roku 1640 a následně v letech 164851.

Opat Ondřej Trojer umně využil potlačené selské povstání v roce 1680 a nechal vzbouřence vysázet monumentální lipovou alej z Kralovic doplněnou sedmi kaplemi zasvěcenými sedmi radostem Panny Marie. Do dnešní doby se z aleje zachovala jen poslední Radimova lípa. Na konci 17. století Trojer kostel nechal přestavět a zvětšit, na straně presbytáře připojil nové ambitové nádvoří a k průčelí přidal zvonici. Postavil i proboštství a věž s hodinami umístěnou do prostoru mezi ambity a proboštstvím. Ve fundační listině z roku 1699 vydané opatem se praví, že proboštství má sloužit pro rozmnožení uctívání Panny Marie ve zdejším kostele a zároveň pro zajištění řádových bratří, především vysloužilých.

Santiniho nový poutní kostel a proboštství[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Zvěstování Panny Marie (Mariánský Týnec).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň : P. Mikota, 1999. ISBN 80-902692-1-4.  
  • 850 let plaského kláštera 1145–1995, Muzeum a galerie severního Plzeňska v M. Týnici, 1995

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu