Pyrit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pyrit
Krystal pyritu.
Krystal pyritu.
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec FeS2
Identifikace
Barva mosazně žlutá
Vzhled krystalu nejčastěji tvar krychle, dodecaedru
Soustava krychlová
Tvrdost 6 - 6,5
Lesk kovový
Štěpnost neštěpný
Index lomu  ?
Vryp černý
Hustota 5,1 g/cm³
Rozpustnost lučavka královská?
Ostatní náběhové barvy

Pyrit (též železný pyrit, či kyz železný, chemicky disulfid železnatý) je velmi hojný minerál a důležitá železná ruda. Obvykle má zlatavou barvu, pro kterou bývá někdy neznalými zaměňován se zlatem, proto se mu taky někdy říká zlato hlupáků či kočičí zlato. Často se ale může objevovat se zelenalým nádechem, nebo kovově modrými, červenými a zelenými povlaky, které se odborně nazývají náběhové barvy. Je to nejrozšířenější sulfid v zemské kůře vůbec.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Pyrit vzniká v širokém rozmezí podmínek. Například 2000 m pod povrchem krystalizací z horkých hydrotermálních roztoků, dále může vznikat srážením z vod v usazeninách, který má velký podíl organických částí (na jeho vzniku se podílejí organické bakterie), jako akcesorie v magmatických horninách, častým minerálem magmatických likvačních ložisek.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Jeho chemický název je disulfid železnatý. Nejčastěji je zrnitý, kusový, vtroušený, ale občas je možné nalézt i v podobě radiálně paprsčitých, hlízovitých či ledvinovitých agregátů. Často se nacházejí dobře omezené krystaly ve tvaru krychle. Od zlata se pozná podle rozdílného vrypu, který má černý a podle toho, že není kujný. Oproti chalkopyritu má vyšší tvrdost. Pokud necháme pyrit vystavený venkovním vlivům, tak se nám přemění na limonit a kyselinu sírovou respektive sírany. Při otloukáním kladivem je možno cítit charakteristický zápach po síře a vidět jiskry.

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Pyrit se těží v hlubinných dolech, jelikož není na zemském povrchu stabilní.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Pyrit je hlavní sirnou rudou železa, kde se také využívá při výrobě železa nebo v dřívějších dobách při výrobě kyseliny sírové. V dnešní době slouží jako důležitý zdroj pro získávání mědi, kobaltu, niklu, zlata, stříbra, selenu a thalia. Zřídka jsou menší samostatné a dokonalé krystaly zpracovávány jako drahé kameny (facetové brusy,kabošony)

Významné je pražení pyritu:

4 FeS2 + 11 O2 → 2 Fe2O3 + 8 SO2

Tato reakce je závislá na vysoké teplotě, potřebná teplota je okolo 700 °C a udržuje se v chodu vlastním uvolněným teplem. Je důležitá pro výrobu kyseliny sírové jako zdroj oxidu siřičitého (SO2).

Podobné sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]