Chalkopyrit
| Chalkopyrit | |
|---|---|
 Chalkopyrit mezi krystaly křemene, Cornwall, Anglie | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | CuFeS2 |
| Identifikace | |
| Barva | mosazně žlutá, zlatožlutá |
| Vzhled krystalu | pseudotetraedrické, pseudooktoedrické |
| Soustava | čtverečná |
| Tvrdost | 3,5–4 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | velmi nedokonalá |
| Vryp | zelenočerný |
| Hustota | 4,2–4,3 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v koncentrované HNO3 |
| Ostatní | vede el. proud |
Chalkopyrit (Henckel, 1725), chemický vzorec CuFeS2 (sulfid měďnato-železnatý), je čtverečný minerál.[1][2] Název pochází z řeckých slov chalkos – měď a pyr – oheň. Starší český název je kyz měděný.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Nejčastěji tvoří zrnité, masivní agregáty, někdy i ledvinité a hroznovité. Dále tvoří impregnace a povlaky na krystalech jiných minerálů, pseudomorfózy. Méně často pseudotetraedrické nebo pseudooktoedrické krystaly. Časté jsou dvojčatné i vícečetné srůsty podle {012} a {112}.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 4,2–4,3 g/cm³, štěpnost velmi nedokonalá podle {112}, lom lasturnatý, nerovný.
- Optické vlastnosti: Barva: mosazně žlutá, zlatožlutá, na vzduch pestře nabíhá do fialova až černa. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp zelenočerný.
- Chemické vlastnosti: Složení: Cu 34,63 %, Fe 30,43 %, S 34,94 %, příměsi Ag, Au, Tl, Se, Te, In. Při rozpuštění v koncentrované HNO3 vzniká zelený roztok. Před dmuchavkou se snadno taví v šedočernou magnetickou kuličku.
- Elektrické vlastnosti: Vede elektrický proud.
- Geologické vlastnosti: Atmosférickými vlivy zvětrává na oxidy železa (limonit) a uhličitany mědi (malachit a azurit)
Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]
zlato, pyrhotin, pyrit, markazit
Získávání[editovat | editovat zdroj]
Dříve hlubinnou těžbou z rudních žil, v současnosti povrchovým dobýváním.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Důležitá ruda mědi, občas i jako drahý kámen (kabošony, destičky).
Naleziště[editovat | editovat zdroj]
Hojný minerál.
- Česko – Horní Slavkov a Příbram (na rudních žilách), Cínovec, Krupka, Zlaté Hory (samostatné žíly a impregnace)
- Slovensko – Banská Štiavnica (krystaly), Špania Dolina, Smolník (v ložiskách pyritu), Rožňava
- Německo – Oberwolfach, Rammelsberg, Johanngeorgenstadt
- Velká Británie – Cornwall
- Španělsko – Rio Tinto
- Rusko – Norilsk, Talnach
- Kanada – Sudbury
- USA – Montana, Maine, Arizona
- Chile – Chuquicamata
- a další.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Chalkopyrit [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Chalkopyrit. web.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chalkopyrit na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo chalkopyrit ve Wikislovníku- Chalkopyrit na webu mindat.org (anglicky)
- Chalkopyrit na webu Webmineral (anglicky)
- Chalkopyrit v atlasu minerálů (německy)
