Zlato (minerál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zlato
Přírodní kovové zlato na mateční hornině.
Přírodní kovové zlato na mateční hornině.
Obecné
Kategorie minerál
Chemický vzorec Au
Identifikace
Barva zlatá, žlutá
Vzhled krystalu plíškovité, keříčkovité
Soustava krychlová
Tvrdost 2,5–3
Lesk kovový
Štěpnost neštěpné
Index lomu  ??
Vryp žlutý
Hustota 19,3 g/cm³
Rozpustnost lučavka královská
Ostatní kujné, ohebné

Zlato, chemická značka Au, je krychlový minerál.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Přírodní zlato z Čech

Hydrotermálního původu.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Velmi častý je tvar plíšku, mikroskopická zrnka obvykle elipsoidického tvaru a valouny (nuggety), některé i značných rozměrů. Vzácně tvoří drobné krystalky, nejčastěji ve formě osmistěnu {111}, někdy i krychle {100}, nebo jejich spojky. Jednosměrným vývojem či zploštěním krystalů vznikají krystalové nepravidelnosti, plíšky a drátky. Vzácně dendritické agregáty se zploštěním podle ploch oktaedru.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Zlatý nuget z Aljašky
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5–3, hustota podle příměsí 15,5–19,3 g/cm³, něštěpné, lom hákovitý. Kujné, ohebné, dobře vede elektrický proud. Taje při 1063 °C.
  • Optické vlastnosti: Barva: zlatožlutá, žlutobílá, vryp lesklý žlutý, kovový lesk. Opaktní, prosvítá modrozeleně v tenké vrstvičce.

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Valounky a valouny se v Rusku nazývají samorodky, v anglicky mluvících zemích nuggets („nugety“).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Využívá se ve zlatnictví, zubním lékařství, elektronice a bankovnictví.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

  • Chile – valouny o hmotnosti 153 kg, nalezené r. 1851,
  • z Viktorie v Austrálii r. 1858 nalezené balvany o hmotnosti 84, 69, 54 a 50 kg,
  • z Uralu r. 1849 kus 36 kg těžký,
  • z Kalifornie (USA) 35 kg.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]