Talnach
| Talnach Тална́х |
||
|---|---|---|
 Pohled na Talnach |
||
|
||
| poloha | ||
| souřadnice: | ||
| časové pásmo: | UTC +7, letní čas +8 | |
| stát: |  Rusko |
|
| federální okruh: | Sibiřský | |
| kraj: | Krasnojarský | |
| ekonomický rajón: | Východní Sibiř | |
| město: | Norilsk | |
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| počet obyvatel: | 56 000 (2006) | |
| správa | ||
| telefonní předvolba: | +7 3919 | |
.png)
Talnach (rusky Тална́х) byl do roku 2005 městem, než byl spolu s Kajerkanem administrativně připojen k Norilsku, je jeho satelitním městem. Status města přitom získal teprve v listopadu 1982. Leží asi 25 km od původního Norilsku na Tajmyrské plošině na úpatí plošiny Putorana, na severu Krasnojarského kraje v Rusku.
V roce 2002 měl 58 654 obyvatel, v roce 1989 zde žilo 62 849 lidí. Je stanovištěm důlní obsluhy produkce niklu a ostatních kovů v norilském hutnickém průmyslu. Minerál talnachit je pojmenován po Talnachu.
Obsah |
[editovat] Historie
24. srpna 1960 byla z bohatých ložisek nerostných surovin v okolí Talnachu vytěžena první ruda.[1] Prvními obyvateli Talnachu byli geologové, od dubna 1962 zde pracovali také stavitelé. Stavební materiál se po řece Norilce dopravoval do jezera Pjasino a odtud se traktory převážel do Talnachu.[1] V létě převážely lidi a náklady přes Norilku vlečné nákladní lodě. Výstavba silnice do Norilsku probíhala od počátku roku 1962. V roce 1963 byl přes řeku vytvořen pontonový (plovoucí) most, v srpnu téhož roku se začal stavět normální most, který byl dokončen 17. června 1965.[1]
V roce 1962 se začalo s výstavbou obytných domů. Na jaře vyrostl první čtyřpatrový zděný dům a 7. listopadu téhož roku byl dokončen první dřevěný dům. Talnach se začal znatelně rozrůstat, jen za rok 1963 přibylo 12 roubených dřevěných a další 4 čtyřposchoďové cihlové domy.[1]
Od roku 1963 také místní mládež budovala klub Юность ("Mládí").[1]
30. října 1964 rozhodl výkonný výbor Krasnojarské krajské (průmyslové) rady zástupců pracujících o převedení Talnachu na sídlo městského typu (Рабочий посёлок); toto rozhodnutí vstoupilo v platnost 1. ledna 1965, tehdy žilo v Talnachu kolem 5000 lidí.[1] Správní rada (sovět) Talnachu byla přitom administrativně podžízena norilskému městskému sovětu.
V říjnu 1967 vznikla v Talnachu večerní hudební škola. Od roku 1969 nesla název Talnašská dětská hudební škola a později Talnašská dětská škola umění.[1] V roce 1971 byla otevřena pobočka sjednocené městské knihovny jménem leninského komsomolu.[1] Roku 1972 začalo fungovat místní kino, které se časem stalo osobitým centrem města, a také poliklinika s léčebným zařízením.[1] 20. července 1979 bylo otevřeno muzeum historie Talnachu.[1]
V roce 1982 získal Talnach status města, ale již roku 2005 byl (stejně jako Kajerkan) připojen k Norilsku jako jeho satelitní město.
[editovat] Demografie
| Vývoj počtu obyvatel | |||||||||
| Rok | 1965 | 1970 | 1979 | 1982 | 1989 | 1999 | 2002 | 2005 | 2006 |
| Obyvatel | 5000[1] | 9300 | 33 400 | 38 200[1] | 62 800 | 64 670[1] | 58 700 | 58 200 | 56 000 |
Velká část obyvatel jsou horníci, kteří pracují v místních dolech Маяк (Majak), Комсомольский (Komsomolskij), Октябрьский (Oktjabrskij), Таймырский (Tajmyrskij) a Скалистый (Skalistyj).
[editovat] Průmysl
V oblasti dnešního Talnachu byla expedicí v roce 1920 objevena ložiska uhlí, později byla objevena i velká ložiska mědi a niklu. V tehdejším SSSR se ale při těžbě a úpravě surovin nebral ohled na životní prostředí, a tak je v současnosti oblast silně zněčištěna.
[editovat] Doprava
S Norilskem je Talnach spojen silnicí a železnicí; silniční most přes řeku Norilku byl dokončen v roce 1965. Obyvatelé mohou využívat také letiště Alykel, vzdálené okolo 60 km.
[editovat] Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m http://norilsk.net/index.php?id=141
- ↑ coal quarry = uhelný důl, Noril'sk ore quarries = norilské rudné doly, healthy/dead forest-tundra = zdravá/odumřelá tundra, healthy/dead boreal forest = zdravý/mrtvý severský jehličnatý les (tajga)
