Mostecká pánev
| Mostecká pánev | |
 Povrchová těžba lignitu u Jezeří |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Červený vrch (365 m) |
|---|---|
| Rozloha | 1105 km² |
| Střední výška | 272 m |
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Podkrušnohorská oblast |
| Sousední jednotky |
Krušné hory České středohoří Dolnooharská tabule Rakovnická pahorkatina Doupovské hory |
| Podřazené jednotky |
Chomutovsko-teplická pánev, Žatecká pánev |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 |
|
| Mostecká pánev na mapě Česka | |
| Horniny | hnědé uhlí |
| Povodí | Bílina, Ohře |
Mostecká pánev (dříve Severočeská hnědouhelná pánev, SHP) je geomorfologický celek v Podkrušnohorské oblasti Krušnohorské subprovincie.
Tektonická sníženina se nachází v severních Čechách na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Louny. Ze severu je lemována městy Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Jirkov, Litvínov, Teplice, Krupka a Ústí nad Labem, proti nim pak Bílina a Most. V prostoru mezi Kadaní a Mostem, resp. mezi Doupovskými horami a Českým středohořím se pánev rozšiřuje k jihu až za Žatec (který ještě geomorfologicky k pánvi patří, na rozdíl od východněji ležících Loun).
Obsah |
Geneze pánve [editovat]
Třetihorní příkopová propadlina plná jezer a močálů se vyplňovala sedimenty převážně v období miocénu. V době před 22 až 17 miliony let se zde nahromadila až 500 metrů silná vrstva jílů a písků a také organické hmoty, která se stala základem uhelných slojí dosahujících mocnosti 25-45 m. Výchoz uhelné sloje na povrch v současné době vymezuje plochu pánve. V místech, kde do močálu ústily řeky, se usadily vrstvy jílu a písku, což je typické především pro oblast Žatecké pánve.
Hornická činnost [editovat]
Od druhé poloviny 19. století zde probíhá soustavná důlní činnost, která změnila původně plochý až pahorkatinný reliéf pánve. Především po roce 1948, kdy se upřednostnila povrchová těžba na rozsáhlých územích.
V současné době se zde uhlí těží v několika povrchových lomech.
- Litvínovská a Vršanská uhelná, provozuje lom ČSA , Lom Jan Šverma a Lom Vršany. Její dceřiná společnost Důl Kohinoor, a. s., těžila ve stejnojmenném hlubinném dole, ve kterém byla řádná těžba ukončena v roce 2002 a v roce 2008 byla dokončena likvidace dolu. V roce 2008 byla též ukončena těžba v hlubinném dole Centrum.[1][2] . Také probíhá rekultivace bývalého lomu Most - Ležáky,kde vzniká jezero Most.[3]
- Pod Severočeské doly, a. s., patří Lom Nástup - Tušimice a Lom Bílina.
Mostecká pánev je tak poznamenaná silnou antropogenní činností - těžební jámy, důlní propadliny zaplněné vodou, výsypky ve tvaru tabulových vyvýšenin apod. Po rozsáhlé devastaci krajiny probíhá rekultivace, jejímiž úspěšnými příklady jsou Kopistská nebo Velebudická výsypka.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- kolektiv autorů: Uhelné hornictví v ČSSR, Nakladatelství Profil, 1985
Externí odkazy [editovat]
- Mostecká pánev na stránkách Severočeských dolů a. s.
- Fotografie dolů v Mostecké pánvi
- Vladimír Vlk: Těžba hnědého uhlí a ekologické limity, 2008 (ve formátu pdf)
- Článek časopisu Země světa Mostecká pánev v proměnách času
