Barrandovský most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Barrandovský most

Barrandovský most je pražský silniční most přes řeku Vltavu, vybudovaný v letech 1978–1988 jako most Antonína Zápotockého. Je významným dopravním uzlem jižní části města. Má čtyři pruhy v každém směru, je přístupný i chodcům a cyklistům. Je součástí Městského okruhu.

Před dokončením jižní části Pražského okruhu šlo o nejvytíženější komunikací v Praze[1] a v České republice[2](127 000 vozidel za den[3] v roce 2008 uváděno 137 tisíc vozidel za den[1]). Projížděla přes něj většina tranzitu ve směru východzápad včetně spojení dálnice D1 z Brna a dálnice D5 z Plzně. Po vyloučení kamionové dopravy na Pražský okruh zátěž klesla krátkodobě na 80 tisíc vozidel,[4] později se však opět zvýšila.[5]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Barrandovský most při pohledu z Hlubočep

Šířka mostu kolísá od 40 do 55 m, celková délka mostu je 352 m. Mostovka se nachází ve výší 15 m nad hladinou Vltavy, rozpětí polí jsou 34 + 61 + 71 + 72 + 66 + 45 m. Most svírá s řekou ostrý úhel (53 stupňů). Na levobřežním vyústění mostu se nalézá půdorysně složitá, neúplná a zčásti mimoúrovňová křižovatka čtyřproudých komunikací. Na Městský okruh se zde napojuje Chuchelská radiála (Strakonická) a tzv. Barrandovská spojka (K Barrandovu) sloužící jako spojka na Pražský okruh. Směry Chuchelská radiála a Barrandovská spojka nejsou navzájem propojeny.

Plastiky[editovat | editovat zdroj]

Jedna z plastik na levém břehu

Na předmostích jsou umístěny ohromné betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše. Na pravém břehu je to Rovnováha, přezdívaná „Červ dobyvatel“. Na levém břehu jsou dvě betonové mísy, zvané „Hroší lázeň“ nebo také „Krmítko pro slony“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Již od 18. století v těchto místech umožňoval přechod řeky pontonový most. Po 1. světové válce vznikl velkorysý projekt dvou mostů v různých výškách, které měly spojit Hlubočepy s Braníkem a Dívčí hrady s Kavčími horami. V období po 2. světové válce byl již navrhován jediný most, vzniklo celkem 13 koncepčních variant, z nichž některé počítaly s tunely pod barrandovskými terasami. V srpnu 1976 byla nakonec vybrána varianta šikmého přemostění.[6]

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Přípravné práce začaly v roce 1978. Jižní polovina byla zprovozněna 20. září 1983, severní v roce 1988. Most byl postaven jako šestipolový spojitý nosník z předpjatého betonu podle návrhu inženýrů Jiřího Hejnice, Pavla Tripla a architekta Karla Filsaka. Pro svou složitou půdorysnou dispozici byl betonován na skruži.

Změny pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Nejfrekventovanějším místem v pražské dopravě je Barrandovský most, Český metropol, 14. 5. 2009
  2. ceskedalnice.cz - Městský okruh v Praze
  3. Ročenka dopravy Praha 2006, Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy, 2007
  4. Měsíc s Pražským okruhem: Tempo výběru mýtného zaplatí projekt za 83 let
  5. Silnice Železnice: Po otevření okruhu se zvýšil provoz na Jižní spojce
  6. Jiří Hejnic, Martin Höfler: Soubor staveb „Ve Studeném–Barrandov“. Panel výstavy v Sále architektů Staroměstské radnice, srpen 2008.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°2′21″ s. š., 14°24′26″ v. d.