Mánesův most
| Mánesův most | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha |
| Číslo mostu | V-014 |
| Doprava | silniční, pěší a tramvajová |
| Řeka | řeka Vltava |
| Architekt | Mečislav Petrů |
| Projektant | František Mencl, Alois Nový |
| Otevřen | 1916 |
| Souřadnice | 50°5′22,28″ s. š., 14°24′45,82″ v. d. |
| Parametry | |
| Délka | 186 m |
| Šířka | 16 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
| Kód památky | 41443/1-2106 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mánesův most je desátý most přes Vltavu po proudu řeky v Praze. Je 186 m dlouhý a 16 m široký. Vede po něm tramvajová trať. Spojuje staroměstské Palachovo náměstí (u stanice metra Staroměstská a u Josefova) a malostranský Klárov (u stanice metra Malostranská).
Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]
Za předchůdce mostu můžeme považovat Rudolfovu lávku, která byla postavena v těchto místech v letech 1868–1869.
Nový most projektovali inženýři František Mencl, Alois Nový a architekt Mečislav Petrů. Zprvu se o něm psalo jako o „mostu u Rudolfina“. V únoru 1914, měsíc před otevřením, získal rozhodnutím městské rady název Most arcivévody Františka Ferdinanda (německy Erzherzog Franz Ferdinand-Brücke), „k trvalé upomínce na padesáté narozeniny pana arcivévody“, slavené v prosinci předchozího roku.[1]
Do užívání byl slavnostně předán 11. března 1914 za přítomnosti významných představitelů města, státu i církve;[2] další zaslali pozdravné telegramy.[3] Náměstek starosty MUDr. František Kašpar, předseda stavebního dozoru, v projevu zdůraznil potřebnost a naléhavost této stavby pro zachování do té doby velmi zatěžovaného Karlova mostu. Starosta Karel Groš vzdal hold císaři Františku Josefovi i následníku Františku Ferdinandovi a poděkoval kardinálu Lvu Skrbenskému za vysvěcení, místodržiteli Františku Thunovi za budování „spravedlivého míru v Čechách“ a všem, kteří se zasloužili o zdárný výsledek. Po krátkém proslovu místodržitele, sborovém zpěvu rakouské i české hymny a společném průchodu účastníků na druhý břeh byl most otevřen pro veřejnost.[4] Úplného dokončení se však dočkal až v průběhu 1. světové války v roce 1916. Po válce byl krátce (neoficiálně?) označován znovu jako most u Rudolfina, ale již koncem dubna 1920 získal definitivní název Mánesův most (most Josefa Mánesa).[5]
V 60. letech 20. století byla původní dlažba vozovky a mozaiková dlažba chodníku nahrazena asfaltem. Ten však přinášel různé problémy, a tak byl při rekonstrukci v letech 1992 až 1994 odstraněn.
Již v roce 1923 se počítalo s vybudováním pěší rampy, které na levém břehu pod Mánesovým mostem propojí oblast Kampy a Strakovy akademie. Po roce 2000 byla myšlenka oživena v rámci programu rozvoje cyklistické dopravy v Praze. V roce 2008 se město uchází o podporu tohoto projektu, jehož náklady jsou odhadovány na 15 milionů Kč, z fondů EU v rámci programu Konkurenceschopnost. Pokud na podzim 2008 bude projektu přislíbena finanční podpora, výstavba měla být zahájena v roce 2009.[6] Nakonec však plán realizován nebyl.
Stavební a architektonické řešení[editovat | editovat zdroj]
Celý most je betonový a má čtyři vylehčená klenební pole. Částečně byl na tomto mostě již použit železobeton.
Most je vystaven v uměleckém slohu, odpovídajícím moderně po roce 1910, s několika detaily ve stylu českého kubismu (kašny sochaře Emanuela Halmana a dnes již neexistující budky výběrčích poplatků). Na pilířích je ozdoben figurálními vlysy s náměty ze života vltavských plavců, na stranách staroměstského nájezdu na most jsou fontánky s chrliči a na stranách malostranského nájezdu znaky města a země. Na staroměstském předmostí na pokraji Náměstí Jana Palacha stojí socha malíře Josefa Mánesa od Bohumila Kafky z roku 1951.
Změny pojmenování[editovat | editovat zdroj]
- 1914–1920: most arcivévody Františka Ferdinanda d’Este (František Ferdinand d’Este)
- od 1920: Mánesův most (Josef Mánes)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Academia, Praha 1985, s. 64–68, 105–111.
- ↑ Most u Rudolfina nazván „Mostem arcivévody Františka Ferdinanda“. Národní listy. 1914-02-11, roč. 54, čís. 40, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-01-09].
- ↑ Most arcivévody Františka Ferdinanda. Národní listy. 1914-03-08, roč. 54, čís. 65, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-11-22].
- ↑ Slavnostní otevření mostu arcivévody Františka Ferdinanda. Národní listy. 1914-03-12, roč. 54, čís. 69, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-11-22].
- ↑ Slavnostní otevření „Mostu arciknížete Františka Ferdinanda“. Národní politika. 1914-03-12, roč. 32, čís. 69, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-11-22].
- ↑ Zastupitelstvo hlav. města Prahy. Národní politika. 1920-04-29, roč. 38, čís. 118, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-11-22].
- ↑ Jitka Eisenhammerová: Město má dluhy vůči cyklostezkám na severu Prahy, Pražský deník, 27. 6. 2008
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mánesův most na Wikimedia Commons - Článek na Encyklopedii mostů Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Mánesův most (Praha virtuální)
- Článek o mostu a tramvajové trati
- historické fotografie Český svět, 19.04.1912
- Sdružené mosty v Praze
- Tramvajové mosty v Praze
- Mosty přes Vltavu v Praze
- Obloukové mosty v Česku
- Betonové mosty v Praze
- Památkově chráněné mosty v Česku
- Kubistické stavby v Praze
- Kulturní památky na Starém Městě (Praha)
- Kulturní památky na Malé Straně
- Doprava na Starém Městě (Praha)
- Stavby na Starém Městě (Praha)
- Doprava na Malé Straně (Praha 1)
- Stavby na Malé Straně (Praha 1)
- Mosty nazvané po osobách
- Postaveno v Česku 1916