Kostelec nad Černými lesy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostelec nad Černými lesy
Domy na náměstí

Domy na náměstí

znak obce Kostelec nad Černými lesyvlajka obce Kostelec nad Černými lesyznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0209 533416
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Praha-východ (CZ0209)
obec s rozšířenou působností: Říčany
pověřená obec: Kostelec nad Černými lesy
historická země: Čechy
katastrální výměra: 17,71 km²
počet obyvatel: 3 568 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 391 m
PSČ: 281 63
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: náměstí Smiřických 53
281 63 Kostelec nad Černými lesy
starosta / starostka: Ing. Jan Svatoš (ODS)
Oficiální web: http://www.kostelecncl.cz
E-mail: mesto@kostelecncl.cz
Kostelec nad Černými lesy na mapě
Kostelec nad Černými lesy
Red pog.png
Kostelec nad Černými lesy
Kostelec nad Černými lesy, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kostelec nad Černými lesy je město ležící donedávna v okrese Kolín, od 1. ledna 2007okrese Praha-východ. Leží 30 km východně od Prahy v nadmořské výšce kolem 400 m a jak název napovídá, okolo jsou husté, jehličnaté lesy.

Ke dni 15. květnu 2009 mělo 3 626 obyvatel, jeho katastrální území zaujímá rozlohu 1771 ha.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvé zmínky byly počátkem 14. století o královském hradu, později panském sídle. Po Bílé Hoře jej získali Lichtensteinové, v jejich držení byl až do roku 1930. Město se vykoupilo z poddanství roku 1736.

Ve městě neexistuje žádný těžší průmysl (především z toho důvodu, že v 19. století místní radní nesouhlasili se stavbou železnice přes město), město má tradici v hrnčířstvíkeramice. Kulturně-historickou atrakcí jsou každoroční keramické trhy. Ty se pořádají vždy na konci května.

Od 17. dubna 2009 město může znovu užívat znak a nově i vlajku.[2]

Název města[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se město nazývalo Černý Kostelec (oficiálně do roku 1920), německy Schwarzkosteletz, latinsky Castelicz cis/ad nigras silvas aj. Přídavné jméno černokostelecký tento název odráží dodnes.

V psaní počátečních písmen názvu Kostelec nad Černými lesy se často chybuje. Podle pravidel českého pravopisu jsou v tzv. souslovných názvech sídel všechna počáteční písmena velká s výjimkou předložek a spojek; tzv. bližší určení, stojící za základem názvu (např. po předložce) se ale píše vždy jen a právě s velkým písmenem v prvním slově (tj. navíc bez ohledu na to, zda existuje konkrétní místní jméno Černé lesy).

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Černý Kostelec[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Černý Kostelec[3]
  • 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Černý Kostelec[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[5]
  • 1945 země česká, správní okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín[8]
  • 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ[9]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městě Kostelec nad Černými lesy (přísl. 3310 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[10]

Instituce: okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, zemský úřad pro tuberkulózní muže, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, evangelický kostel, chudobinec, nemocnice, městský hasičský sbor

Živnosti, průmysl a služby: společenstvo různých živností, řezníků a uzenářů, cihelna, mlýn, Hostinský pivovar, 2 strojírny, hlavní sklad tabáku, 3 velkostatky, 2 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, biograf Sokol, 10 hostinců, 3 hotely (U černého orla, U města Prahy, Zelený dům), lékárna, Okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek pro Černý Kostelec, Záložna v Kostelci nad Černými Lesy, zubní ateliér

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kostelci nad Černými lesy.

Historické jádro města je pro své architektonické kvality prohlášeno Ministerstvem kultury ČR městskou památkovou zónou.

Gotický hrad, přestavěný ve čtyřkřídlý renesanční zámek
Nejpamátnější budovou ve městě je knížecí zámek. Vystavěl jej Jaroslav Smiřický ze Smiřic roku 1562 a kněžna Marie Terezie Savojská v letech 17501756 přestavěla průčelí. Dnes v zámku sídlí Školní lesní podnik České zemědělské univerzity.
Zámecká kaple sv. Vojtěcha
Zámecká kaple sv. Vojtěcha byla vystavěna Jaroslavem Smiřickým v letech 15641569 v místě původního opevnění. V 90. letech 20. století byla rekonstruována. Dnes slouží jako aula Fakulty lesnické a environmentální České zemědělské univerzity, je vyhledávaným místem pro svatební obřady a koncerty.
Farní kostel sv. Andělů strážných
Farní kostel sv. Andělů strážných na náměstí Smiřických je jednolodní barokní stavba vystavěná v letech 17351737. Přední věž dostavěna v letech 18921894. Hlavní oltář zřízen roku 1739 nákladem Marie Terezie Savojské, zobrazuje Anděla strážce ujímajícího se mladého poutníka (Archanděla Rafaela s malým Tobiášem).
Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele
Bývalý hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele vystavěn roku 1600. Byl vypálen Švédy, opraven, znovu vyhořel. Po požáru roku 1756 byla původní stavba stržena a roku 17821783 vystavěn kostel nynější. Zvonice, prostá hranolová věž stojící opodál a pocházející z první poloviny 17. století, přestála jeho požár v roce 1756 bez pohromy.
Dům Marie Terezie kněžny Savojské
Dům Marie Terezie kněžny Savojské, původně zámecký špitál čili chudobinec, poskytoval ubytování starým sloužícím černokosteleckého zámku. Nechala jej vystavět Marie Terezie Savojská v letech 17261728. Budova měla systém teplovzdušného topení. Původní kapacita byla 24 osob. Po rekonstrukci dokončené v roce 1998 slouží dům jako ubytovna s kapacitou 48 lůžek.
Muzeum hrnčířství
Muzeum hrnčířství a galerie se nachází v budově renesančního panského domu, který v roce 1613 daroval Albrecht Smiřický obci. Před rokem 1668 sídlila v domě radnice. Mnoho historických dokumentů bylo zničeno čtyřmi požáry, které zachvátily budovu. Při poslední rekonstrukci bylo obnoveno původní loubí.
Pivovar
Bývalý pivovar, objekt z roku 1842 s polygonálním osmistěnným mlatem. V současnosti vzniká v objektu bývalého pivovaru muzeum pivovarnictví, které se snaží uchovat a vystavovat vybavení zaniklých pivovarů.
Budilova vila
Významnou ukázkou moderní architektury ve městě je zejména letní vila majitele kolínské elektrárny ESSO postavená architektem Jaroslavem Fragnerem ve 30. letech 20. století (v ulici V koupadlech).
Lesopark
Z celkové plochy 42,38 ha zaujímá lesní porost plochu 27,59 ha. Dalších 472 stromů porůstá zastavěné části areálu a tvoří doprovodná stromořadí, cest, dominantní solitery na paloucích, malebné skupiny na volných plochách a dělící pásy zeleně mezi stavbami. V lesní části je samostatně evidováno ještě 41 stromů, esteticky významných soliterů.
Lesopark byl vytvořen ve 30. letech z lesních pozemků, předaných lichtensteinskou lesní správou a postupně doplněn budovami. Druhové i věkové složení je pestré, v lesní části dominují 200leté buky a duby, zeleň v parkové část je nejrůznějšího zeměpisného původu.
Cílem projektu relaxační stezky je zpřístupnění lesoparku jako naučného a oddychového místa pro obyvatele areálu, občany a návštěvníky města. Pro poučení je vybudována naučná stezka, seznamující s význačnými dřevinami, k relaxaci pak úprava zákoutí s lavičkami, vybudování dětského hřiště a hřiště pro malé míčové sporty.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Součástí města jsou nyní i někdejší mlynářské samoty Horní PeklovDolní Peklov na Jalovém potoce, bývalá hájovna na Trubech a samota Hošť, pozůstatek vsi zaniklé (vyhořelé) roku 1609.[11]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem prochází silnice 108 Český Brod - Kostelec nad Černými lesy - Stříbrná Skalice.
Okolo města prochází silnice 2 Praha - Kostelec nad Černými lesy - Kutná Hora - Pardubice.
  • Železnice
Asi 10km ve vzdáleném Českém Brodě je trať 011 neboli S1 - (Praha - Český Brod - Pečky - Kolín).

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
    • městem vedou dvě příměstské linky z Prahy - 381 (Praha,Háje - Říčany - Kostelec nad Černými lesy - Zásmuky - Suchdol - Kutná Hora - (od 2012 Kutná Hora v PID)) a 387 (Praha,Háje - Říčany - Kostelec nad Černými lesy - Výžerky - Horní Kruty,Újezdec - Uhlířské Janovice (od 2012 Uhlířské Janovice v PID); a několik meziměstských linek - 402 (Kostelec nad Černými lesy,náměstí - Vitice - Oleška,Krymlov), 404 (Kostelec nad Černými lesy,náměstí - Konojedy - Oplany - Vlkančice - Stříbrná Skalice,náměstí), 409 (Kostelec nad Černými lesy,náměstí - Krupá - Přistupim - Český Brod,železniční stanice), 410 (Kostelec nad Černými lesy,náměstí - Kozojedy - Předhvozdí - Tuchoraz - Přistupim - Český Brod,železniční stanice) a 492 (Kostelec nad Černými lesy,náměstí - Jevany - Černé Voděrady); dopravcem je ČSAD POLKOST, spol. s r.o.
    • od prosince 2010 jezdí do Kostelce (pouze v sobotu a v neděli) i noční linka s číslem 609, dopravcem je opět ČSAD POLKOST, spol. s r.o.
    • Kostelec nad Černými lesy,náměstí je také jednou ze zastávek dálkového autobusu 700996 s trasou Lanškroun - Česká Třebová - Litomyšl - Vysoké Mýto - Chrudim - Pardubice - Čáslav - Kutná Hora - Kolín - Praha (1 pár spojů týdně), dopravcem je ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. REV. 14.01.2011. Dostupné online.  http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/c22e81c2-6993-4b32-b4a1-2092ed051dec; http://www.kostelecncl.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7016&id=4696
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Vyhláška č. 513/2006 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 606-607. (česky a německy)
  11. ŠULC, Roman. 2008, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online.  http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/host-zanikla-ves

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu