Škvorec
| Škvorec | |
|---|---|
Náměstí ve Škvorci |
|
|
znakvlajka |
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0209 538884 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-východ (CZ0209) |
| obec s rozšířenou působností: | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
| pověřená obec: | Úvaly |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 12,74 km² |
| počet obyvatel: | 1 258 (1. 1. 2010[1]) |
| zeměpisná šířka: | 50° 2’ 25’’ |
| zeměpisná délka: | 14° 43’ 52’’ |
| nadmořská výška: | 305 m |
| PSČ: | 250 83 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa úřadu městyse: | Masarykovo nám. 122 250 83 Škvorec |
| starosta / starostka: | Antonín Rubín |
| Oficiální web: http://www.obecskvorec.cz E-mail: obecniurad@obecskvorec.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Městys Škvorec se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi dvacetpět kilometrů východně od centra Prahy a devatenáct kilometrů jižně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 1107 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279.
Hrad Škvorec byl založen roru 1279 královským komořím Domaslavem; v jeho držení se vystřídali Olbramovici pražští, Klinštejnové, Smiřičtí a Albrecht z Valdštejna, jenž hrad a panství prodal roku 1623 Liechtensteinům, kterým patřil do roku 1918. Hrad byl v 17. století Švédy vypálen, zčásti obnoven a upraven na zámek. Měla zde sídlo kněžna Marie Terezie, kněžna ze Savojska, princezna z Piemontu, markraběnka ze Zalužan, hraběnka ze Soissonu, Svaté Říše Římské rozená kněžna z Liechtensteinu a Mikulova, kněžna opavská a krnovská, dědičná paní panství Kostelec (nad Černými lesy), Uhříněves a Škvorec.
[editovat] Současnost
Část objektu Starého zámku byla v 19. století zbořena, torzo jihovýchodní části s kamenným mostem a věžičkou se nyní opravuje.[2] Naproti starému zámku byl v 18. století postaven nový zámek, léta využívaný jako Panský dvůr. Ten je již opraven. Oba zámky jsou veřejnosti nepřístupné.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen statut městyse.[3]
[editovat] Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod[4]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod[4]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[6]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Říčany[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[9]
[editovat] Rok 1932
V městysi Škvorec (1073 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostel československé církve, evangelický kostel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]
- lékař, autobusová doprava, 2 bednáři, biograf Sokol, cihelna, cukrář, obchod s umělými hnojivy, 2 holiči, 4 hostince, jednatelství, 2 kapelníci, 2 koláři, kominík, 2 kováři, 4 krejčí, 2 obchody s mlékem, obchod s obilím, pražírna obilí, 4 obuvníci, 2 pekaři, pletárna, pokrývač, porodní asistentka, 12 rolníků, 3 řezníci, 2 sadaři, 2 sedláři, sladovna, 9 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, 2 obchody se střižním zbožím, 2 švadleny, 3 trafiky, 2 truhláři, 3 zahradnictví, zámečník
Ve vsi Třebohostice (239 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Škvorce) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]
- 2 hostince, kapelník, kolář, kovář, 2 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika, zahradnictví, zednický mistr
[editovat] Pamětihodnosti
- Kostel svaté Anny
- Starý a nový zámek
- Boží muka
- Socha svatého Donáta
- Socha svatého Prokopa
[editovat] Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Obec leží na silnici 101 Jesenice - Říčany - Škvorec - Úvaly - Brandýs nad Labem.
- Železnice
- Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Úvaly ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 011 mezi Prahou a Českým Brodem.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- V obci měly zastávku příměstské autobusové linky:
- Praha,Skalka - Škvorec, náměstí (v pracovních dnech 10 spojů, o víkendech 3 spoje) (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.),
- Praha,Nádraží Klánovice - Úvaly (v pracovních dnech 9 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.) a
- Úvaly - Škvorec - Doubravčice (v pracovních dnech 25 spojů, o víkendech 4 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
[editovat] Další fotografie
-
Nový zámek
-
Cvičení Sokola Škvorec na dvoře pivovaru v roce 1908
[editovat] Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Stránka obnovy zámku [online]. Savoia.cz, [cit. 2008-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1651. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1732. (česky a německy)
| Městys Škvorec | |
|---|---|
|
Škvorec | Třebohostice |
|
