Stabilní katastr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Výřez z císařského otisku stabilního katastru – Obec Skryje

Stabilní katastr byl soubor údajů o veškerém půdním fondu v Rakouském císařství. Pořízen byl v první polovině 19. století za účelem získání dostatečně přesného měřického podkladu pro stanovování pozemkové daně. Měl to být trvalý registr, a proto byl nazván „stabilní“. Z měřického operátu stabilního katastru byly odvozeny pozdější katastrální mapy na území České republiky.

Základy stabilního katastru byly právně založeny patentem císaře Františka I. ze dne 23. prosince 1817, o dani pozemkové a vyměření půdy. Nejdříve byly přesně vymezeny hranice pozemků. Takto označené pozemky (parcely) byly posléze zaměřeny. Základní jednotkou byla katastrální obec. U pozemků se evidovala jejich velikost, poloha a čistý výnos. V Čechách měření proběhlo v letech 1826–1830 a pak 1837–1843, na Moravě pak v letech 1824–1830 a 1833–1836. Vznikaly tak katastrální mapy v měřítku 1:2880; z nich tzv. císařský povinný otisk byl archivován v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni.

Katastrální operát měl tyto části:

  • měřický operát – výstup geometrického zaměření a zobrazení všech pozemků,
  • písemný operát – soupis všech pozemků a jejich vlastníků,
  • vceňovací operát – druhové a bonitní rozdělení pozemků.

K mapám stabilního katastru existuje legenda. Tak kupř. okrové jsou role (zkratka Rott značí kopaninu, dočasný úhor), šedé s nádechem hnědé lesy, sytě zelené parky a zahrady, zelené louky, světle zelené pastviny (s písmenem W nebo GW, což je zkratka pro obecní pastviny); karmínové jsou zděné budovy, kamenné mosty, jezy a silnice, v tmavém odstínu karmínové veřejné stavby, žlutě jsou dřevěné budovy (roubené, spalné), mosty a jezy. Bílou barvu mají veřejná prostranství a půda, která se neobdělává, jako jsou dvory a nádvoří. Hnědou barvu mají cesty, modrou vodní plochy.

[editovat] Zdroje

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Stabiln%C3%AD_katastr“