Cukrovar Ruzyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cukrovar Ruzyně
dochované budovy hospodářské části dvora
dochované budovy hospodářské části dvora
Základní informace
Výstavba1836
Zánik1935
Poloha
AdresaStaré náměstí 36, Praha 6 - Ruzyně, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cukrovar Ruzyně je zaniklý průmyslový areál v Praze-Ruzyni, který se nacházel v severní části obce v místech ruzyňské vazební věznice.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cukrovar založila firma Hugo von Strassern roku 1836 na pozemcích staršího hospodářského dvora, ve středověku opevněného.[2]

Ukončení provozu[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení provozu roku 1921 jej o sedm let později zakoupil Zemský správní výbor za 900.000 Kč. Z rozhodnutí zemského zastupitelstva sem byla roku 1932 přesunuta donucovací pracovna z Hradčan, která sousední zemský statek využívala „k provádění zákona o nucených pracovních koloniích a bude poskytovati chovancům zaměstnání v zemědělské práci“.

Pro špatný stav byly výrobní haly cukrovaru zbořeny a v letech 1934–1935 podle návrhu Ing. Karla Domanského postaveny firmou Ing. Jakub Domanský budovy nové na půdorysu písmene U.

Oktogonální, z plných cihel vyzděný komín byl při přestavbě ubourán na výšku 47 metrů a ve výšce 36 metrů na něm na železobetonovou desku osazen vodojem, který po obvodu podepřelo osm železobetonových pilířů.[3]

Dochovalo se[editovat | editovat zdroj]

Z cukrovaru se dochovala vila původních majitelů a komín, přebudovaný na vodárenskou věž, a také některé budovy bývalého hospodářského statku při ulici Drnovská a Stochovská, využívané cukrovarem i trestnicí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Císařské povinné otisky map stabilního katastru. CPO evid. č. 6632-1, mapový list č. V. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné z WWW.
  2. MČ Praha 6: Přes náměstí v Ruzyni se jezdívalo do Německa. Šestka - noviny městské části Praha 6. cit. 2017-07-29. Dostupné z WWW.
  3. Vodárenské věže: Praha Ruzyně. Společenstvo vodárenských věží. Ing. Robert Kořínek, Ph.D. a Mgr. Petra Kořínková. 05/2011. cit. 2017-07-29 Dostupné z WWW[nedostupný zdroj].

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 15: Severozápadní Praha. S. 255, č. 305.
  • JÁSEK, Jaroslav a BENEŠ, Jaroslav: Pražské vodní věže. Praha 2000, s. 82-83

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]