FC Viktoria Plzeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
FC Viktoria Plzeň
Název FC Viktoria Plzeň
Přezdívka Viktorka
Země Česko Česká republika
Město Plzen small CoA.png Plzeň
Založen 1911
Asociace Česko FAČR
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž 1. česká fotbalová liga
2013/14 2. místo
Stadion Doosan Arena, Plzeň
Kapacita 11 354[1]
Vedení
Vlastník Česko Tomáš Paclík
Předseda Česko Adolf Šádek
Trenér Česko Miroslav Koubek
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Tituly 2
Domácí trofeje 2x český pohár
1x český Superpohár
Synot liga 2014/15
Přehled medailí
Fotbalová liga Československa
Bronzová medaile 1932/1933 SK Viktoria Plzeň
1. česká fotbalová liga
Zlatá medaile 2010/2011 FC Viktoria Plzeň
Bronzová medaile 2011/2012 FC Viktoria Plzeň
Zlatá medaile 2012/2013 FC Viktoria Plzeň
Stříbrná medaile 2013/2014 FC Viktoria Plzeň
Český pohár
Stříbrná medaile 1942/1943 SK Viktoria Plzeň
Stříbrná medaile 1943/1944 SK Viktoria Plzeň
Zlatá medaile 1970/1971 TJ Škoda Plzeň
Stříbrná medaile 1978/1979 TJ Škoda Plzeň
Zlatá medaile 2009/2010 FC Viktoria Plzeň
Stříbrná medaile 2013/2014 FC Viktoria Plzeň
Československý pohár
Stříbrná medaile 1970/1971 TJ Škoda Plzeň
Český Superpohár
Zlatá medaile 2011 FC Viktoria Plzeň
Tipsport liga
Zlatá medaile 1999 FC Viktoria Plzeň
Zlatá medaile 2000 FC Viktoria Plzeň

FC Viktoria Plzeň je profesionální český fotbalový klub sídlící v Plzni. V současné době hraje nejvyšší českou fotbalovou soutěž – Synot ligu. Založen byl v roce 1911 pod názvem Sportovní klub Viktoria Plzeň a v roce 2011 oslavil 100 let existence. Během této doby několikrát změnil oficiální název, ale v roce 1993 se vrátil k přízvisku Viktoria[2] Vzhledem k úspěchům posledních let můžeme řadit klub mezi ty momentálně nejlepší v rámci České republiky.

Největšími klubovými úspěchy Viktorky, jak je klubu též přezdíváno, jsou dva mistrovské tituly ze sezon 2010/11 a 2012/13. Dříve bylo největším úspěchem třetí místo ze sezóny 1932/33. Mezi další klubové úspěchy patří vítězství v Českém superpoháru 2011. V sezoně 2009/10 získal klub i vítězství v domácím poháru a během dvou let tak zkompletoval všechny tři domácí trofeje.

Doposud největším mezinárodním úspěchem je účast v základní skupině Ligy mistrů 2011/12. Ve skupině se Viktoria utkala s týmy FC Barcelona, AC Milan a FK BATE[3], celkové třetí místo znamenalo přesun do Evropské ligy 2011/12. Mezi nejslavnější osobnosti klubu se řadí držitel Zlatého míče UEFA Pavel Nedvěd či nejlepší brankář světa za rok 2005 Petr Čech. [4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik a raná léta klubu[editovat | editovat zdroj]

Klub byl založen v roce 1911, jako SK Viktoria, úředníkem státních drah Jaroslavem Ausobským, který ho zaregistroval na příslušných úřadech pro fotbalisty amatérského kroužku Blesk. 27. srpna 1911 (ještě před oficiálním založením klubu) sehrál tým Viktorie první zápas. Nastoupil v červených dresech a modrých trenkách, v barvách typických pro klub i dnes. Zápas s Olympií Plzeň prohrál 3–7. [5] Krátce po svém založení se klub přihlásil do Západočeské župy, kde působil až do změny stanov Československé fotbalové ligy. První vlastní hřiště získal klub až v roce 1920, když odkoupil hrací plochu na Královském náměstí (dnešní náměstí Míru) od konkurenčního SK Plzeň. O dva roky později vyhrál klub Západočeskou župu v rámci Mistrovství Českého svazu fotbalového 1922. Díky vítězství v regionální lize postoupila do Národního play-off, kde ale již ve čtvrtfinále nestačila na FC Hradec Králové a podlehla mu 0–9. Župní mistrovství západních Čech vyhrála Viktoria i v následujících 6 letech. [6]

V roce 1929 klub přišel o hřiště, protože muselo ustoupit městské výstavbě, a tak si pronajal hřiště v Luční ulici. V tom samém roce rozhodla mimořádná členská schůze o vstupu Viktorie Plzeň do profesionálního fotbalu a klub tak přešel do II. profesionální ligy. Viktoria se této soutěže poprvé účastnila v sezoně 1929/30 a za účasti osmi klubů skončila sedmá. Hned v následující sezoně však skončila druhá, což při plánovaném rozšíření nejvyšší soutěže znamenalo postup. [5]

Počátky v nejvyšší soutěži[editovat | editovat zdroj]

Originální dres

Po nedobrovolném stěhování do Luční ulice získalo vedení peníze na přestavbu zdejšího stadionu a ten byl slavnostně otevřen 11. května 1930. Díky novému stadionu získala Viktorka zázemí hodné špičky československé ligy. To se projevilo hned při první účasti v sezoně 1931/32, kterou tým dokončil na výborném 4. místě. Až do roku 1935 se Viktoria pohybovala v popředí tabulky (nejlepším výsledkem bylo třetí místo v sezóně 1932/33) a po Spartě a Slavii byla téměř nejlepším klubem. Díky čtvrtému místu ve Státní lize 1934/35 se dokonce kvalifikovala do Středoevropského poháru 1935, kde se utkala s italským Juventusem Turín. Po senzační domácí remíze 3–3 přišla prohra 1–5 na horké italské půdě. Přes brzké vyřazení se Viktorka dostala do celoevropského povědomí. [5]

Po účasti ve Středoevropském poháru se však klub v tabulce domácí soutěže postupně propadal, což vyvrcholilo na konci ročníku 1937/38 prvním sestupem do nižší soutěže. [5] Po roční odmlce se však Viktoria mezi elitu vrátila a s rozdělením soutěže na českou a slovenskou část jí povážlivě klesla konkurence. Přesto sestoupila ještě v sezoně 1941/42. Po návratu napřesrok se však vrátila v silnějším složení a přes velkou konkurenci vydržela v lize až do roku 1952.

Po náletu amerických letadel v dubnu 1945 a požáru v červnu téhož roku byl stadion Viktorie v Luční ulici zničen. Podařilo se jej však obnovit a funguje dodnes jako mládežnické a tréninkové centrum.

Období nestálého názvu (1949 – 1993)[editovat | editovat zdroj]

Neúspěšná snaha o návrat do nejvyšší soutěže trvala rovných 9 let. Během těchto let však došlo pro klub k velmi významné změně - v roce 1953 začala výstavba nového stadiónu na soutoku Mže a Radbuzy. Stadión byl otevřen o dva roky později, v roce 1955. Klub tak získal ve své době jeden z nejlepších stadiónů v republice, s kapacitou 35 000 diváků (7 600 sedících). [7]

V roce 1961 se plzeňští fotbaloví fanoušci konečně dočkali, klub vybojoval postup do ligy. Pro novou sezónu 1961/62 byl jeho název změněn na TJ Spartak LZ Plzeň. [5] Hlad plzeňských fanoušků po fotbale dokazují vysoké návštěvy z této sezóny, včetně historického rekordu 35 000 diváků z utkání s úřadujícími mistry z tehdy vynikajícího týmu Dukly Praha. V dubnu 1962 zavítal do Plzně k přátelskému utkání slavný brazilský klub Flamengo Rio de Janeiro. Viktorka (hrající pod hlavičkou Západočeského kraje) před 27 000 diváky slavně zvítězila 2–1, oba plzeňské góly vstřelil Stanislav Štrunc. [7]

V 1.lize vydržel klub jen dvě sezóny, v roce 1963 Viktorka opět padá do 2.ligy. V roce 1965 přišla další změna názvu. Během působení ve 2.lize se klub přejmenoval na TJ Škoda Plzeň, přičemž tento název vydržel klubu 28 let. Klub znovu nahlédl do 1.ligy v sezónách 1967/68 a 1970/71, vždy však ihned zase sestoupil. Až v roce 1972 se klub dokázal po postupu udržet déle než 1 sezonu, a to solidních 8 let. [7]

V roce 1971 nečekaně přišel jeden z největších úspěchů klubu v období 20. století. Viktorka v tehdejším Českém poháru (1971) přehrála všechny protivníky a celou soutěž vyhrála. Ve finále Československého poháru pak narazila na vítěze Slovenského poháru, kterým byl již jistý československý mistr Spartak Trnava. Ve dvou zápasech sice soupeři podlehla (1–2 a 1–5), ale díky startu svého soupeře v Poháru mistrů evropských zemí převzala právo vítěze Československého poháru startovat v Poháru vítězů pohárů.

Pro Viktorku to byl historicky první start v evropských pohárech UEFA, ovšem los prvního kola nebyl příliš milosrdný, když jí jako soupeře přisoudil Bayern Mnichov. Pro hráče však byl start proti slavnému soupeři velkým zážitkem. Viktorka na svého soupeře nestačila a ve dvou zápasech podlehla 0–1 a 1–6, ale zkušenosti získané ve dvojutkání jí pomohly k dlouhodobějšímu udržení se v československé nejvyšší soutěži. [5] Střelcem jediného gólu západočeského klubu byl Ivan Bican.

Zajímavostí zůstává, že Viktorie, jako vítěz české části poháru, v paralelním ligovém ročníku sestoupila. Zpět se vrátila 1972/73 na již avizovaných osm sezon. Během tohoto období patřila Viktorka k ligovému průměru, často nad hranicí sestupu, což vyvrcholilo posledním místem a sestupem v sezoně 1979/80. Počínaje sezonou následující až do rozdělení 1. československé fotbalové ligy v roce 1993 odehrála Viktoria v 1. lize pouze 2 ročníky (1986/87 a 1988/89). V obou případech však z 15. místa opět sestoupila. V roce 1993 ještě došlo k poslední úpravě názvu klubu, který se po 43 letech vrátil k původnímu FC Viktoria Plzeň. Oproti původnímu názvu však již nešlo o Sportovní klub, ale o Fotbalový club. [2][5]

Léta vzestupů i pádů (1993 – 2008)[editovat | editovat zdroj]

Po založení samostatné ligy do ní Viktoria (i díky snížené konkurenci) opět postoupila. Svou obnovenou prvoligovou premiéru zakončila na velmi dobrém 5. místě, což podpořilo velká očekávání v následujících letech. Opak však byl pravdou a západočeši spadli do průměru. Po 15. místě v sezoně 1998/99 dokonce sestoupili do 2. ligy. Tam strávili sice jen jednu sezonu, ale to se bohužel dá říci i o působení v sezoně 2000/01 1. ligy, které zakončili na posledním 16. místě. Vliv na propad klubu měla i špatná politika klubu, která se skládala především z rychlého prodeje kvalitních hráčů do konkurenčních, zejména pražských, klubů. Jako příklad můžeme uvést odchovance Pavla Nedvěda a Petra Čecha, kteří oba zamířili do AC Sparta Praha. [4][5][8]

Následující ročníky tak Plzeň hrála sice jen 2. ligu, ale i tak přinesly klubu významné pozitivní události. V letech 2002–2003 proběhla za podpory magistrátu rozsáhlá rekonstrukce stadionu ve Štruncových sadech, kdy se kapacita snížila na 7 425 míst. [9] Klub se také transformoval na akciovou společnost a zároveň z 99% získal zahraničního vlastníka – italskou společnost Fotball EAST Ltd. [8]

Pro sezonu 2003/04 nakoukla Viktorka opět do nejvyšší soutěže, ale znovu to bylo jen pro jediný ročník. A tak ke stabilizaci klubu došlo až po návratu jeho vlastnictví do rukou české společnosti. V roce 2005 odkoupila klub Plzeňská sportovní a.s.. Od této sezony působí Viktorka nepřetržitě v Gambrinus lize. Postupně se ze spodních pater dostala mezi nadprůměrné ligové kluby a zároveň se stala její stabilní součástí. [5][8]

Změna trenéra, majitele a cesta na vrchol (2008 - dodnes)[editovat | editovat zdroj]

Bývalý trenér Pavel Vrba

Nejúspěšnější období historie klubu však mělo teprve přijít. V říjnu 2008 přichází z MŠK Žilina světem protřelý trenér Pavel Vrba. Ten zároveň se svým příchodem přivádí několik hráčů, kteří nepřečkali „fotbalové zemětřesení“ v AC Sparta Praha, jako byli Milan Petržela (v klubu již od zimy), Daniel Kolář, David Limberský, Jan Rezek nebo pozdější kapitán klubu Pavel Horváth. Právě tito hráči obstarali kostru nově vzniklého týmu. Ten v nové sezoně (2008/09) obsadil 8. místo, ale sympatický byl především herní projev, který vyprodukoval třetí nejvyšší počet vstřelených gólů v soutěži (45).

2009/10 – Vítězství v domácím poháru[editovat | editovat zdroj]

Jak důležitá je stabilizace kádru, ukázala hned následující sezona 2009/10. Kostra týmu zůstala neporušena, díky čemuž byla Viktoria rovným soupeřem i nejlepším klubům v nejvyšší soutěži. Se ziskem 48 bodů skončil tým na 5. místě tabulky. Největší úspěch sezony však přišel v národním poháru. Ve finále této soutěže narazili „viktoriáni“ na FK Baumit Jablonec (vicemistr ligy) a duel na stadiónu Sparty na Letné vyhráli 2–1. Po dlouhých 39 letech zvítězila Viktoria v některé z domácích soutěží a po stejné době se kvalifikovala do evropských pohárů, tentokrát do Evropské ligy. V srpnu 2010 pak koupila klub skupina investorů v čele s olomouckým podnikatelem Tomášem Paclíkem, který se zároveň s tím stal předsedou představenstva klubu. [10] Tato změna klubu velmi prospěla, což se ukázalo již po několika měsících.

2010/11 – Mistrovský titul po 100 letech[editovat | editovat zdroj]

Plzeň startovala ve 3. předkole Evropské ligy 2010/11, kam jí los přisoudil velmi těžkého soupeře a sice turecký Beşiktaş JK. Viktoria se však věhlasného soupeře nezalekla a ve dvojutkání předvedla velmi dobré výkony. Po velice smolné domácí remíze 1–1, kdy Viktorce příliš nepřál rozhodčí, [11] přišla tentokrát smolná porážka na hřišti soupeře. Plzeň dohrávala bez dvou vyloučených hráčů a ani odvážný a aktivní výkon nezabránil porážce 0–3 a následnému vyřazení ze soutěže. [12]

Byl to však pouze začátek období, které pro klub můžeme nazvat „životním“. Po remíze v úvodním kole Gambrinus ligy 2010/11 přišla série 11 vítězství v řadě, která nemá v historii klubu obdoby. Během této série dosáhla Viktoria obdivuhodného skóre 31–6 a vybudovala si zásadní náskok, který jí v konečném účtování stačil na jednobodový rozdíl oproti Spartě Praha. Celkový bodový zisk se zastavil na čísle 69 a sedmdesát vstřelených gólů je platný rekord samostatné české fotbalové ligy. Dne 21. května 2011 tak mohl kapitán Pavel Horváth poprvé ve stoleté historii klubu převzít trofej pro mistra Gambrinus ligy. [13][14] Pro Viktorii, která v létě slavila výročí 100 let od založení klubu, měli hráči dva velmi hodnotné dary. Kromě mistrovského titulu i premiérový postup do kvalifikační části Ligy mistrů.

Soupiska mistrovského týmu (uvedeni jsou hráči, kteří v sezóně 2010/11 zasáhli aspoň do jednoho ligového utkání) : [15]

Již 1. dubna 2011, ještě před skončením ligového ročníku, byla zahájena velká rekonstrukce stadionu ve Štruncových sadech. [16] Byly odstraněny nevyhovující tribuny na severu, východě a jihu, zachována zůstala pouze hlavní tribuna na západě. Hřiště přestala lemovat atletická dráha, samotná hrací plocha byla posunuta o 18 metrů blíže hlavní tribuně. Během podzimu vyrostly na severu, východě i jihu nové, moderní tribuny, součástí rekonstrukce byly i nezbytné úpravy okolí stadionu. Kapacita stadionu se díky přestavbě zvýšila na 11 700 diváků. [17][18] I během rekonstrukce hrála Viktorie své ligové zápasy doma, přičemž diváci měli přístup pouze na hlavní tribunu. Utkání evropských pohárů pak Viktorie hrála v pražském Edenu. Rekonstruovaný stadion otevřelo domácí pohárové utkání se Schalke 04 dne 16. února 2012.

2011/12 – Liga mistrů[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2011/12 začala pro Viktorii 2. předkolem Ligy mistrů, kde jako český mistr startovala. Soupeřem byl arménský mistr FC Pjunik, který kvalit českého mužstva nedosahoval. Favorizovaná Plzeň nedala svému soupeři šanci a porazila ho ve dvou zápasech 4–0 a 5–1, když se celkem 4 góly blýskl Marek Bakoš. Poté čekal plzeňský klub český Superpohár, ve kterém v minulé sezoně podlehla Spartě Praha. Tentokrát o něj bojovala s vítězem národního poháru, kterým byla FK Mladá Boleslav. Vítězstvím 2–1 na penalty zkompletovala Viktoria během 14 měsíců celou trojici velkých domácích trofejí. [19]

FC Viktoria Plzeň při zápase proti FC Barcelona v rámci Ligy mistrů 2011/12

Po úspěších z úvodu sezony přišla první velká zkouška v podobě 3. předkola Ligy mistrů proti norskému mistru Rosenborg BK. Jenže již v prvním zápase Viktoria odvezla z Norska výhru 1–0 [20] a po domácí výhře 3–2 [21] mohla slavit postup do 4. předkola a jistotu „evropského podzimu“ (i v případě neúspěchu by hrála Evropskou ligu).

Ani rozpačitý start do nového ligového ročníku 2011/12 tak příliš nemohl pokazit euforii šířící se v táboře viktoriánů. Ve 4. předkole Ligy mistrů čekal tým dánský mistr FC København, který byl před dvojutkáním považován za velkého favorita. Poté, co Viktoria vyhrála v Kodani 3–1, [22] bylo však o postupujícím téměř rozhodnuto, což nezměnil ani odvetný zápas v pražském Edenu. Ten Plzeň vyhrála 2–1 a s bilancí šesti výher postoupila jako třetí český klub v historii do základní skupiny Ligy mistrů. [23] Následný los jí přisoudil hvězdné soupeře v podobě evropských gigantů FC Barcelona a AC Milan, které doplnil ambiciózní FK BATE. [3] Viktoria v této skupině získala 5 bodů a ze třetího místa postoupila do jarní části Evropské Ligy UEFA, kde jí byl za šestnáctifinálového soupeře přidělen celek Schalke 04. Po domácí remíze 1–1 dokázala uhrát stejný výsledek v základní hrací době i na hřišti slavného soupeře, v jehož sestavě se nacházel například bývalý hvězdný útočník Realu Madrid Raúl González. Oslabena o dva hráče však v prodloužení dvakrát inkasovala a prohrála 1–3 (a dvojzápas tedy poměrem 2–4). Všechny góly Schalke vstřelil Klaas-Jan Huntelaar. [24][25]

Po vypadnutí z Evropské ligy se Viktoria soustředila na ligu a přes velkou ztrátu, kterou měla na začátku jara na vedoucí Spartu nechybělo mnoho, a Viktorii by se zdařila obhajoba titulu. K tomu potřebovala v posledním kole vyhrát v Liberci. Utkání však skončilo bezbrankovou remízou, titul tak získal FC Slovan Liberec. Viktoria skončila celkově třetí za Libercem a Spartou. Toto umístění jí zajistilo účast ve 2.předkole Evropské ligy v následující sezóně. [26]

2012/13 – Osmifinále Evropské ligy a druhý mistrovský titul[editovat | editovat zdroj]

Pohár pro vítěze Gambrinus ligy putoval v sezóně 2012/13 do Plzně

Viktoria byla úspěšná v bojích o evropské poháry i v sezóně 2012/13. Nejprve ve 2. předkole Evropské ligy vyřadila gruzínský FC Metalurgi Rustavi, následně ve 3. předkole polský Ruch Chorzów a nakonec v play-off belgický KSC Lokeren. Viktoria si tak zajistila účast v základní skupině Evropské ligy 2012/13. Zde skončila se 13 body na prvním místě před obhájcem trofeje Atléticem Madrid, s nímž společně postoupila do vyřazovací části. V šestnáctifinále vyřadila poněkud senzačním celkovým skóre 5–0 italský celek SSC Neapol (tou dobou druhý tým italské Serie A) po výsledcích 3–0 venku a 2–0 doma. [27][28] V osmifinále pak nestačila na turecký klub Fenerbahçe Istanbul, zejména první domácí zápas byla horším týmem (prohra 0–1). Odvetný zápas už byl vyrovnanější a skončil remízou 1–1, která Fenerbahçe stačila na postup do čtvrtfinále. [29][30]

Gambrinus lize se Viktorka pohybovala celou sezónu v popředí tabulky. Do čela se poprvé dostala v sedmém kole, když doma porazila Spartu 1–0 díky sporné penaltě nařízené po nafilmovaném pádu Limberského. [31][32] Mezi osmým a jedenáctým kolem se ovšem Viktorka potýkala s menší krizí, tři remízy a prohra znamenaly pád na čtvrté místo tabulky. [33] Následovalo ovšem pět výher v řadě, včetně těžkých utkání na Slavii a v Liberci. Po podzimu tak vedla Viktorka tabulku o dva body před Jabloncem, tři body ztrácela Sparta. [34] Jablonec v zimě prodal své klíčové hráče nejbližším konkurentům, David Lafata zamířil do Sparty [35] a Jan Kovařík do Plzně. [36] Na jaře proto začal rychle ztrácet a boj o titul se zúžil na Viktorku a Spartu. Před vzájemným utkáním v Praze na Letné ve 20. kole měla Viktorka tříbodový náskok. Sparta ovšem domácí duel vyhrála po velmi dobrém výkonu 1–0 a na Viktorku se bodově dotáhla. [37] V následujících kolech pokračovaly bodové dostihy. První zaváhala Sparta, která v 25. kole jen remizovala doma s Jihlavou 2–2. [38] Poté, co v následujícím kole Sparta prohrála 0–2 v Liberci, zvýšil se náskok Viktorky už na pět bodů. [39] Viktorka ovšem v následujícím kole prohrála doma se Slavií 0–1 a její náskok se opět smrskl na dva body. [40] Rozhodující se tak ukázalo 28. kolo. Viktorka vyhrála 1–0 v Olomouci, zatímco Sparta prohrála 2–3 v Brně. [41] Pětibodový náskok se dvě kola před koncem soutěže ukázal jako rozhodující. Viktorka sice prohrála doma s ve výborné formě hrajícím Libercem 1–2, [42] v posledním kole ovšem vyhrála na hřišti již jistě sestupujícího Hradce Králové přesvědčivě 3–0 a v konečné tabulce předčila Spartu o dva body. [43] Kapitán Viktorky Pavel Horváth tak mohl podruhé v historii převzít do rukou mistrovský pohár.

Soupiska mistrovského týmu (uvedeni jsou hráči, kteří v sezóně 2012/13 zasáhli aspoň do jednoho ligového utkání) : [44][45]

2013/14 – Podruhé v Lize mistrů[editovat | editovat zdroj]

Zisk ligového titulu v předcházející sezóně znamenal pro Viktorii možnost podruhé v historii bojovat o postup do lukrativní Ligy mistrů. Ve druhém předkole ročníku 2013/14 ji čekal bosenský tým FK Željezničar Sarajevo. V Plzni se urodil divoký výsledek 4–3.[46] V odvetě v Sarajevu se Viktoria už v páté minutě ujala vedení, ve dvacáté první minutě však přišla o vyloučeného obránce Václava Procházku a zbytek zápasu musela hrát v deseti. Po devíti minutách však Milan Petržela přidal druhý gól a i když Željezničar ještě do poločasu snížil, na víc se již nezmohl. Po výhře 2–1 si Viktoria hodně oddychla. Ve třetím předkole si pak hladce poradila s estonským celkem JK Nõmme Kalju po výsledcích 4–0 v Estonsku[47] a 6–2 doma v Plzni. Hattrickem se před domácími fanoušky blýskl kapitán Pavel Horváth.[48] Ve 4. předkole (play-off) přidělil los Viktorii sebevědomý slovinský celek NK Maribor. Zápas v Plzni skončil vyhrou 3–1, když v poslední minutě vstřelil důležitý třetí gól Michal Ďuriš. Viktoria výborně zvládla i odvetu na horké slovinské půdě. Již ve třetí minutě se trefil Stanislav Tecl a na výsledku 1–0 pro Plzeň se až do konce zápasu nic nezměnilo. Viktoria tak po dvou letech opět pronikla mezi elitní evropské fotbalové týmy, do skupinové fáze Ligy mistrů.[49]

V základní skupině D Ligy mistrů narazila Viktoria na obhájce titulu FC Bayern Mnichov, ruské CSKA Moskva a anglický Manchester City FC.[50] Viktoria nakonec ve strhujícím posledním zápase, jenž byl zároveň přímým soubojem o třetí místo v tabulce, dokázala ruského mistra na půdě Doosan Areny porazit 2–1 a se ziskem 3 bodů postoupila ze třetího místa do jarních vyřazovacích bojů Evropské ligy 2013/14.[51]

Utkání s CSKA Moskva bylo zároveň posledním zápasem, ve kterém mužstvo vedl jako hlavní kouč Pavel Vrba. Přijal totiž nabídku vedení FAČR trénovat od 1. ledna 2014 český reprezentační A-tým.[52] Novým trenérem Viktorie se stal Dušan Uhrin mladší.[53]

Pro únorové šestnáctifinále Evropské ligy přiřkl los Viktorii jako soupeře silný ukrajinský celek FK Šachtar Doněck. Představitelé týmu plného Brazilců se netajili ambicemi celou soutěž vyhrát (to se Šachtaru povedlo již v sezóně 2008/09). Viktoria se však soupeře nezalekla, doma remizovala 1:1[54] a na Ukrajině šokovala soupeře výhrou 2:1 po velmi obětavém výkonu.[55] Viktoria tak po roce znovu slavila postup do osmifinále Evropské ligy. Tam Plzeň změřila síly s francouzským celkem Olympique Lyon. V Lyonu viktoriáni hráli mátožně a podlehli 1:4. Postup se jevil nereálný. V domácí odvetě ale mužstvo předvedlo diametrálně odlišný výkon. Viktoria sice prohrávala 0:1 gólem Bafétimbi Gomise z konce prvního poločasu, ale ve druhém poločase skóre otočila, soupeře dostala pod tlak a nakonec vyhrála 2:1 (střelci gólů Kolář a Tecl). V tomto utkání nastoupil poprvé v základní sestavě Viktorie záložník Patrik Hrošovský. Plzeň sice vypadla z Evropské ligy, ale i díky ní a výkonu Liberce bude mít Česká republika od sezony 2014/15 dva zástupce v předkolech Ligy mistrů.

V lize skončila Viktoria tentokrát druhá za suverénní Spartou Praha. Ta si již na podzim vybudovala na čele tabulky pětibodový náskok právě před Plzní. Viktorii pak vůbec nevyšel březnový vzájemný zápas v Praze na Letné, kdy viktoriáni díky své nedisciplinovanosti obdrželi dvě červené karty a mohli být ještě rádi, že jich nebylo více.[56] Sparta domácí zápas vyhrála 1:0, zvýšila svůj náskok v tabulce na 8 bodů a víceméně tak předčasně rozhodla souboj o titul.[56] Ani v domácím poháru se Viktoria trofeje nedočkala, ve finále podlehla po penaltovém rozstřelu Spartě. Viktoria dlouho vedla, v závěru se ovšem školácké chyby dopustil Milan Petržela, když v pokutovém území vložil zcela zbytečně do centru ruku, a Sparta z penalty srovnala na 1:1.[57] V penaltovém rozstřelu pak Petržela v rozhodující chvíli znovu selhal.[57]

Historické názvy[editovat | editovat zdroj]

  • 1911SK Viktoria Plzeň (Sportovní klub Viktoria Plzeň)
  • 1949Sokol Škoda Plzeň
  • 1952Sokol ZVIL Plzeň (Sokol Závody Vladimíra Iljiče Lenina Plzeň)
  • 1953DSO Spartak LZ Plzeň (Dobrovolná sportovní organizace Spartak Leninovy závody Plzeň)
  • 1962TJ Spartak LZ Plzeň (Tělovýchovná jednota Spartak Leninovy závody Plzeň)
  • 1965TJ Škoda Plzeň (Tělovýchovná jednota Škoda Plzeň)
  • 1993FC Viktoria Plzeň (Football Club Viktoria Plzeň, a.s.)

Seznam trenérů[editovat | editovat zdroj]

Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Úroveň Liga Pozice Z V R P VG OG B Český pohár Evropské poháry
1993/94 1. 1. liga 5. 30 12 11 7 35 23 35 ?
1994/95 1. 1. liga 9. 30 12 4 14 32 37 40 ?
1995/96 1. 1. liga 9. 30 11 6 13 33 34 39 ?
1996/97 1. 1. liga 11. 30 7 11 12 33 37 32 ?
1997/98 1. GL 14. 30 9 6 15 37 47 33 Čtvrtfinále
1998/99 1. GL 15. 30 8 8 14 40 54 32 3. kolo
1999/00 2. 2. liga 2. 30 17 8 5 50 22 59 Čtvrtfinále
2000/01 1. GL 16. 30 4 9 17 30 65 21 3. kolo
2001/02 2. 2. liga 4. 30 15 5 10 56 34 50 3. kolo
2002/03 2. 2. liga 1. 30 19 5 6 56 31 62 3. kolo
2003/04 1. GL 16. 30 4 7 19 23 53 19 4. kolo
2004/05 2. 2. liga 3. 29 12 11 6 33 24 46 Semifinále
2005/06 1. GL 14. 30 7 10 13 30 43 31 2. kolo
2006/07 1. GL 6. 30 12 10 8 35 29 46 Čtvrtfinále
2007/08 1. GL 9. 30 10 8 12 32 37 38 4. kolo
2008/09 1. GL 8. 30 11 10 9 45 38 43 Čtvrtfinále
2009/10 1. GL 5. 30 12 12 6 42 33 48 Vítěz
2010/11 1. GL 1. 30 21 6 3 70 28 69 Čtvrtfinále EL 3. předkolo
2011/12 1. GL 3. 30 19 6 5 66 33 63 4. kolo LM Základní skupina
2012/13 1. GL 1. 30 20 5 5 54 21 65 Čtvrtfinále EL Osmifinále
2013/14 1. GL 2. 30 19 9 2 64 21 66 Finále EL Osmifinále
2014/15 1. SL EL 3. předkolo

Přehled výsledků v evropských pohárech[editovat | editovat zdroj]

Pozn.: tučně jsou označeny domácí zápasy Plzně.

Sezóna Soutěž Kolo Soupeř Skóre Branky
1935 Středoevropský pohár Osmifinále Itálie Juventus Turín 3:3[58], 1:5[58] Gól Bína, Gól Biro, Gól Hess, Gól Horák
1970/71 Středoevropský pohár Osmifinále Rakousko LASK Linec 1:1[59], 4:0[59] Gól Plass, GólGólGól Hoffmann, Gól I. Bican
Čtvrtfinále Maďarsko Csepel SC 0:0[59], 1:1[59] Gól Hoffmann
1971/72 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Německo Bayern Mnichov 0:1[60], 1:6[60] Gól I. Bican
2010/11 Evropská liga UEFA 3. předkolo Turecko Beşiktaş JK 1:1, 0:3 Gól Limberský
2011/12 Liga mistrů UEFA 2. předkolo Arménie FC Pjunik 4:0, 5:1 GólGólGólGól Bakoš, Gól Horváth, GólGólGól Kolář, Gól Pilař
3. předkolo Norsko Rosenborg BK 1:0, 3:2 Gól Pilař, Gól Bakoš, Gól Kolář, Gól Petržela
4. předkolo Dánsko FC Kodaň 3:1, 2:1 Gól vlastní, Gól Pilař, Gól Fillo, Gól Bakoš, Gól Ďuriš
Základní skupina H Bělorusko FK BATE 1:1, 1:0 GólGól Bakoš
Itálie AC Milan 0:2, 2:2 Gól Bystroň, Gól Ďuriš
Španělsko FC Barcelona 0:2, 0:4
2011/12 Evropská liga UEFA Šestnáctifinále Německo FC Schalke 04 1:1, 1:3 PP Gól Darida, Gól Rajtoral
2012/13 Evropská liga UEFA 2. předkolo Gruzie Metalurgi Rustavi 3:1, 2:0 GólGól Horváth, Gól Kolář, Gól Ďuriš, Gól Darida
3. předkolo Polsko Ruch Chorzów 2:0, 5:0 Gól Štípek, GólGólGólGól Ďuriš[pozn. 1], Gól Bakoš, Gól Hanousek
4. předkolo Belgie KSC Lokeren 1:2, 1:0 GólGól Bakoš
Základní skupina B Portugalsko Académica de Coimbra 3:1, 1:1 GólGól Horváth Gól Ďuriš Gól Rajtoral
Španělsko Atlético Madrid 0:1, 1:0 Gól Procházka
Izrael Hapoel Tel Aviv 2:1, 4:0 Gól Horváth Gól Rajtoral GólGól Kolář Gól Štípek Gól Bakoš
Šestnáctifinále Itálie SSC Neapol 3:0, 2:0 Gól Darida Gól Rajtoral GólGól Tecl Gól Kovařík
Osmifinále Turecko Fenerbahçe SK 0:1, 1:1 Gól Darida
2013/14 Liga mistrů UEFA 2. předkolo Bosna a Hercegovina FK Željezničar Sarajevo 4:3[46], 2:1[61] GólGól Kolář Gól Rajtoral Gól Čišovský Gól Wágner Gól Petržela
3. předkolo Estonsko JK Nõmme Kalju 4:0[47], 6:2[48] GólGól Čišovský Gól Ďuriš Gól Hejda[pozn. 2] GólGólGól Horváth Gól Tecl Gól Hořava Gól Wágner
4. předkolo Slovinsko NK Maribor 3:1[62], 1:0[49] Gól Čišovský Gól Darida Gól Ďuriš Gól Tecl
Základní skupina D Německo Bayern Mnichov 0:5, 0:1
Rusko CSKA Moskva 2:3[63], 2:1[51] Gól Rajtoral Gól Bakoš Gól Kolář Gól Wágner
Anglie Manchester City FC 0:3[64], 2:4[65] Gól Hořava Gól Tecl
2013/14 Evropská liga UEFA Šestnáctifinále Ukrajina Šachtar Doněck 1:1, 2:1 Gól Tecl Gól Kolář Gól Petržela
Osmifinále Francie Olympique Lyon 1:4[66], 2:1[67] Gól Hořava Gól Tecl Gól Kolář
2014/15 Evropská liga UEFA 3. předkolo Rumunsko FC Petrolul Ploiești 1:1[68], 1:4[69] Gól Kolář, Gól Pilař

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Vyhrané domácí soutěže[editovat | editovat zdroj]

Kronika klubu[editovat | editovat zdroj]

Zdrojem pro následující tabulku je kniha Pavla Hochmana Stoletá cesta k titulu (viz literatura).
Kronika historie FC Viktoria Plzeň
  • 1911 · 11. června založen klub SK Viktoria. Jako klubové barvy jsou zvoleny červená a modrá.
    Full Star Blue.svg 27. srpna hraje SK Viktoria první oficiální utkání.
  • 1911–1929 · Klub nastupuje pouze v Mistrovství Západočeské Župy.



 


 

Česká fotbalová liga



Souhrn působení[editovat | editovat zdroj]

  • 48 ročníků v 1. lize (neodehraný ročník 1944/45 a neoficiální soutěž z podzimu 1948 se nezapočítávají)
  • 29 ročníků v 2. lize
  • 1 ročník v krajském přeboru
  • 9 ročníků v různých nižších soutěžích před rokem 1945 (obdoba 2. ligy či divize)

Známí hráči[editovat | editovat zdroj]

Soupiska[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k datu: 29. července 2014

# Pozice Hráč
1 Slovensko B Matúš Kozáčik
2 Česko O Lukáš Hejda
4 Česko O Roman Hubník
6 Česko Z Václav Pilař
7 Česko Z Tomáš Hořava
8 Česko O David Limberský (1. zástupce)
9 Česko Ú Stanislav Tecl
10 Česko Z Pavel Horváth Kapitán
11 Česko Z Milan Petržela
13 Česko B Petr Bolek
14 Česko O Radim Řezník
17 Slovensko Z Patrik Hrošovský
# Pozice Hráč
18 Slovensko Z Martin Chrien
19 Česko Z Jan Kovařík
20 Česko Z Ondřej Vaněk
21 Česko O Václav Procházka
23 Slovensko Ú Marek Bakoš
24 Česko O Matěj Končal
26 Česko Z Daniel Kolář
27 Česko Z František Rajtoral
28 Slovensko O Marián Čišovský
29 Česko Ú Jan Chramosta
33 Česko B Roman Pavlík

Léto 2014 změny v kádru[editovat | editovat zdroj]

  • Odešli:
Národnost Jméno Kam Poznámka
Česko Lukáš Krbeček → Česko 1. FK Příbram Konec smlouvy
Česko Jan Rezek → Kypr Apollon Limassol Konec smlouvy
  • Přišli
Národnost Jméno Odkud Poznámka
Česko Lukáš Krbeček ← Česko FK Baník Sokolov Návrat z hostování
Česko František Rajtoral ← Německo Hannover 96 Návrat z hostování
Slovensko Martin Chrien ← Slovensko FK Dukla Banská Bystrica Přestup
Česko Ondřej Vaněk ← Turecko Kayserispor Jako volný hráč
Česko Jan Chramosta ← Česko FK Mladá Boleslav Hostování s opcí

Hráči na hostování[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k datu: 7. srpna 2014

# Pozice Hráč
-- Česko B Aleš Mandous (Baník Most)
-- Česko O Radek Šírl (Bohemians 1905)
-- Česko Z Martin Fillo (1. FK Příbram)
-- Česko Z Jakub Hora (České Budějovice)
-- Česko Z Michal Krmenčík (Dukla Praha)
# Pozice Hráč
29 Česko Z David Štípek (Hradec Králové)
12 Slovensko Ú Michal Ďuriš (Mladá Boleslav)
32 Česko Ú Lukáš Stratil (Příbram)
15 Česko Ú Tomáš Wágner (Mladá Boleslav)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V zápise o odvetném zápase je Ďuriš uveden jako autor 3 gólů. Ve skutečnosti dal ale pouze 2. ,,Jeho" první gól padl po akci kdy jeho přihrávku na Marka Bakoše tečoval bránící hráč do vlastní sítě. Gól byl tedy nejdříve uznán jako vlastní. Až po zápase rozhodčí usoudili, že Ďuriš měl na gólu větší podíl než obránce a připsali mu i tento gól. Ďuriš tak zkompletoval hattrick.
  2. V prvním utkání 3. předkola Ligy mistrů 2013/14 30. července 2013 Lukáš Hejda lehce tečoval míč hlavičkovaný do brány JK Nõmme Kalju Mariánem Čišovským. Některé fotbalové weby (např. UEFA.com) jej jako autora branky nezmiňují a připisují hattrick Čišovskému.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Stadion – základní informace [online]. FC Viktoria Plzeň, [cit. 2014-08-07]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Historie [online]. FC Viktoria Plzeň, [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Los Ligy mistrů: Plzeň vyfasovala Barcelonu, AC Milán a Borisov [online]. isport.cz, 26. srpna 2011, [cit. 2011-09-23]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Největší osobnosti FC Viktoria Plzeň [online]. FC Viktoria Plzeň, [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c d e f g h i Milníky historie Viktorie Plzeň [online]. FC Viktoria Plzeň, [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (česky) 
  6. Největší úspěchy Viktorie [online]. FC Viktoria Plzeň, [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c HOCHMAN, Pavel. Stoletá cesta k titulu. [s.l.] : Starý most s.r.o., 2011. ISBN 978-80-87338-12-4. (česky) 
  8. a b c FC Viktoria Plzeň [online]. Fotbalový ráj, [cit. 2011-11-26]. Dostupné online. (česky) 
  9. Historie stadionu [online]. FC Viktoria Plzeň, [cit. 2014-08-07]. Dostupné online. (česky) 
  10. Plzeň mění majitele, Viktoria patří Paclíkovi [online]. Deník Sport, 24. srpna 2010, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  11. Spousta šancí, pěkný gól, ale pak přišla penalta a zlom: Plzeň - Besiktas 1:1 [online]. Mladá fronta DNES, 29. července 2010, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  12. Sympatický výkon zhatila dvě vyloučení: Besiktas - Plzeň 3:0 [online]. Mladá fronta DNES, 5. srpna 2010, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  13. Fotbalová horečka v Plzni. Viktoria slaví titul [online]. aktuálně.cz, 22. května 2010, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  14. Tajenka rozluštěna: Slaví Plzeň, Brno padá [online]. Deník Sport, 21. května 2010, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  15. Statisky na www.eurofotbal.cz
  16. Rekonstrukce "Štruncáku" zahájena [online]. FC Viktoria Plzeň, 1. dubna 2011, [cit. 2014-08-07]. Dostupné online. (česky) 
  17. UEFA rozhodla: zápas Plzeň - Schalke se bude hrát na stadionu v Plzni [online]. Hospodářské noviny, 16. ledna 2012, [cit. 2012-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  18. Přestavba stadionu za 360 milionů v Plzni je hotová [online]. ČTK, 13. prosince 2011, [cit. 2012-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  19. Mistrovská Plzeň získala Superpohár, Boleslav zdolala po penaltách [online]. Mladá fronta DNES, 22. července 2011, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  20. Plzeň má blízko k postupu. V Trondheimu zvítězila 1:0 [online]. Lidové noviny, 27. července 2011, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  21. Jízda Plzně nekončí, na cestě do LM vyřadila Rosenborg [online]. aktuálně.cz, 3. srpna 2011, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  22. Fantazie! Fotbalisté Plzně vstřelili tři góly a jsou na ko(da)ni [online]. Deník Sport, 16. srpna 2011, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  23. Plzeň to dokázala! Porazila Kodaň a postoupila do Ligy mistrů! [online]. Deník Sport, 14. srpna 2011, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  24. Plzeň - Schalke 1:1, po gólu Daridy domácí nedali šance a přišel trest [online]. iDnes.cz, 16. února 2012, [cit. 2012-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  25. Schalke - Plzeň 3:1, hosté v deseti senzačně srovnali, pak neodolali [online]. iDnes.cz, 23. února 2012, [cit. 2012-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  26. Ztráta titulu mrzí, ale znovu máme evropské poháry, těšilo Horvátha [online]. iDnes.cz, 13. května 2012, [cit. 2012-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  27. Neapol - Plzeň 0:3. iDNES.cz [online]. 2013-02-15 [cit. 2013-02-15]. Dostupné online.  
  28. Plzeň - Neapol 2:0. iDNES.cz [online]. 2013-02-21 [cit. 2013-02-21]. Dostupné online.  
  29. Plzeň - Fenerbahce 0:1, český tým o nadějnou remízu přišel v závěru. iDNES.cz [online]. 2013-03-07 [cit. 2013-03-09]. Dostupné online.  
  30. Fenerbahce - Plzeň 1:1, poslední český zástupce v Evropské lize končí. iDNES.cz [online]. 2013-03-14 [cit. 2013-03-15]. Dostupné online.  
  31. NOVÁK, Miloslav. Plzeň - Sparta 1:0, souboj o čelo rozhodla nafilmovaná penalta. iDNES.cz [online]. 2012-09-15 [cit. 2012-09-16]. Dostupné online.  
  32. ŠEDIVÝ, Petr. Plzeň porazila Spartu a je novým lídrem, mistr z Liberce dál ztrácí [online]. iDnes.cz, 2012-09-15, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  33. ŠEDIVÝ, Petr. Krize? Možná je to na odvolání trenéra, řekl Vrba po další ztrátě [online]. iDnes.cz, 2012-10-20, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  34. KUKLÍK, Vladimír. Sparťané v Příbrami zklamali, první je po podzimní části Plzeň [online]. iDnes.cz, 2012-11-24, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  35. ŠEDIVÝ, Petr. Útočník Lafata jde do Sparty, podepíše smlouvu na tři a půl roku [online]. iDnes.cz, 2013-01-10, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  36. NOVÁK, Miloslav. Plzeň získala Kovaříka, v managementu je Kuka. Přijde ještě Volešák? [online]. iDnes.cz, 2013-01-14, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  37. ŠEDIVÝ, Petr. Sparta - Plzeň 1:0, bitvu gigantů rozhodl nejlepší střelec ligy Lafata [online]. iDnes.cz, 2013-03-30, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  38. NOVÁK, Miloslav. Sparta - Jihlava 2:2, domácí stáhli manko, v boji o titul ale ztratili [online]. iDnes.cz, 2013-04-26, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  39. ŠEDIVÝ, Petr. Plzeň vede už o pět bodů, Slavia pod Petroušem zničila Jablonec [online]. iDnes.cz, 2013-05-04, rev. 2013-05-06, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  40. ŠEDIVÝ, Petr. Plzeň - Slavia 0:1, mistrovské komplikace, lídr proti deseti gól nedal [online]. iDnes.cz, 2013-05-11, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  41. NOVÁK, Miloslav. Sparta selhala v Brně, Plzeň je po výhře v Olomouci krok od triumfu [online]. iDnes.cz, 2013-05-22, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  42. ŠEDIVÝ, Petr. Plzeň - Liberec 1:2, oslavy se nekonají, lídr doma prohrál [online]. iDnes.cz, 2013-05-26, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  43. TRUNEČKA, Ondřej. Hradec Kr. - Plzeň 0:3, rychlý nástup, dva góly do půle a mistr byl jasný [online]. iDnes.cz, 2013-06-01, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  44. Soupiska FC Viktoria Plzeň [online]. iDnes.cz, 2013-06-02, [cit. 2013-06-02]. Dostupné online.  
  45. Statistiky na www.eurofotbal.cz
  46. a b Plzeň - Željezničar 4:3, iDNES.cz, citováno 16. 7. 2013
  47. a b JK Nõmme Kalju - Viktoria Plzeň 0:4, iDNES.cz, citováno 30. 7. 2013
  48. a b Plzeň - Kalju 6:2, iDNES.cz, citováno 8. 8. 2013
  49. a b Plzeň sa predstaví v skupinovej fáze, Profutbal.sk, citováno 28. 8. 2013 (slovensky)
  50. NOVÁK, Miloslav; ŠEDIVÝ, Petr. Je to Bayern. Plzeň v Lize mistrů narazí na obhájce, pak i na City [online]. iDnes.cz, 2013-08-29, [cit. 2013-08-29]. Dostupné online.  
  51. a b V Istanbulu se duel Ligy mistrů nedohrál, Anderlecht měl tři vyloučené, iDNES.cz, citováno 11. 12. 2013
  52. NOVÁK, Miloslav. Trenér Vrba za měsíc skončí v Plzni a od ledna převezme reprezentaci. iDnes [online]. 2013-11-18 [cit. 2014-01-20]. Dostupné online.  
  53. NOVÁK, Miloslav. Fotbalový mistr má nového kouče, v Plzni chce Uhrin dobýt znovu titul. iDnes [online]. 2013-12-17 [cit. 2014-01-20]. Dostupné online.  
  54. NOVÁK, Miloslav. Plzeň - Šachtar 1:1, v líbivém duelu domácí vedli, soupeř hned srovnal. iDnes [online]. 2014-02-20 [cit. 2014-03-01]. Dostupné online.  
  55. PALIČKA, Jan. Šachtar - Plzeň 1:2, český tým jde senzačně do osmifinále Evropské ligy. iDnes [online]. 2014-02-27 [cit. 2014-03-01]. Dostupné online.  
  56. a b BERÁNEK, Jaroslav. Sparta - Plzeň 1:0, rozhodla osmá minuta a Letenští vedou o osm bodů. iDnes.cz [online]. 2014-03-09 [cit. 2014-08-07]. Dostupné online.  
  57. a b NOVÁK, Miloslav. Sparta má double, vyhrála i pohár. Rozhodla desátá série penalt. iDnes.cz [online]. 2014-05-17 [cit. 2014-08-07]. Dostupné online.  
  58. a b HOCHMAN, Pavel. Fotbalové tažení Evropou. [s.l.] : Starý most, 2013. S. 8-9.  
  59. a b c d HOCHMAN, Pavel. Fotbalové tažení Evropou. [s.l.] : Starý most, 2013. S. 12-13.  
  60. a b HOCHMAN, Pavel. Fotbalové tažení Evropou. [s.l.] : Starý most, 2013. S. 14-15.  
  61. Željezničar - Plzeň 1:2, iDNES.cz, citováno 24. 7. 2013
  62. Plzeň - Maribor 3:1, iDNES.cz, citováno 20. 8. 2013
  63. CSKA Moskva – Plzeň 3:2
  64. Viktoria Plzeň - Manchester City 0:3, iDNES.cz, citováno 17. 9. 2013
  65. Man. City - Plzeň 4:2, iDNES.cz, citováno 27. 11. 2013
  66. Plzeň v Lyone viedla ale nakoniec vysoko prehrala (video), Profutbal.sk, citováno 14. 3. 2014 (slovensky)
  67. Plzeň - Lyon 2:1, zahozená penalta i další šance znamenají konec, iDNES.cz, citováno 20. 3. 2014
  68. Ploješť - Plzeň 1:1, nadějný stav, porážku odvrátil v nastavení Kolář, iDNES.cz, citováno 29. 7. 2014
  69. Plzeň - Petrolul 1:4, tři góly za půli, konec přinesla bídná defenziva, iDNES.cz, citováno 7. 8. 2014

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]