Josef Bican
| Přehled medailí | ||||
|---|---|---|---|---|
Náhrobek "Pepiho" Bicana na pražském vyšehradském hřbitově |
||||
| Fotbalová liga Československa | ||||
| 1939/1940 | SK Slavia Praha | |||
| 1940/1941 | SK Slavia Praha | |||
| 1941/1942 | SK Slavia Praha | |||
| 1942/1943 | SK Slavia Praha | |||
| 1946/1947 | SK Slavia Praha | |||
| 1948 | SK Slavia Praha | |||
Josef „Pepi“ Bican (25. září 1913 – 12. prosince 2001) byl proslulý česko-rakouský fotbalista, trenér a podle některých nejlepší hráč, který kdy hrál českou nejvyšší soutěž. Vstřelil 644 ligových branek a je členem klubu ligových kanonýrů (držitel odznaku číslo 1). Většinu své kariéry působil ve Slavii Praha. Josef Bican do Síně slávy českého fotbalu uveden nebude, nepřeje si to syn Ivan Bican.[1]
Obsah |
[editovat] Životopis
[editovat] Rodina
Narodil se v české rodině ve Vídni jako prostřední ze tří dětí. Jeho otec František „Franci“ Bican byl také skvělý fotbalista a rakouský reprezentant, zemřel v roce 1921 na následky zranění z fotbalu.
[editovat] Sportovní kariéra
V mládí hrál za rakouskou reprezentaci, „Wunderteam“, ve kterém dal v devatenácti zápasech čtrnáct gólů. V roce 1934 se v dresu Rapidu Vídeň stal nejlepším střelcem rakouské ligy. O rok později přestoupil do Admiry Vídeň a v roce 1937 odešel do Slavie Praha[2], které pak zůstal věrný. V roce 1938 vyhrála Slavia Středoevropský pohár, který měl v té době podobnou hodnotu jako dnes Pohár mistrů a Bican se stal jeho nejlepším střelcem. Svoji životní formu měl v době druhé světové války. Po válce se o něj vážně zajímaly některé italské kluby, mohl mít 6 milionů jen za podpis smlouvy, ale on zůstal ve Slavii.
[editovat] Reprezentace
V československé fotbalové reprezentaci debutoval proti Švédsku v utkání hraném ve Stockholmu a nastřílel soupeřům tři branky. V utkání proti Rumunsku dokázal nastřílet soupeřům čtyři branky. Reprezentační kariéru mu narušila druhá světová válka.[2]
[editovat] Osobní život
Šlo o fotbalistu, který zastával názor, že každý vrcholový fotbalista by měl být profesionál, protože je to zaměstnání jako každé jiné a fotbalisté baví lidi, kteří za to platí jako v divadle. Ve Slavii se tím řídili, a tak měl plat 5 tisíc korun v době, kdy měli ostatní hráči tisíc pět set korun. Po přepravratovém roce 1948 se jeho život velice změnil, komunisté v něm viděli třídního nepřítele a ve Slavii buržoazní klub. Stal se pak pomocným dělníkem v hutích na Kladně. Existují fotografie, kde je zobrazen s lopatou v ruce, jak nakládá jakýsi vlak. Později, než skončil kariéru v 46 letech ve Vítkovicích, pracoval jako trenér, a to i v Belgii.
Dlouhá léta žil v pražských Holešovicích, poblíž přístavu, kromě jiného hrával za starou gardu, dále hrál tenis a velmi dobře nohejbal. Ve své době běhal stovku za 10,8 sek.[2], což by i dnes stačilo na finále v české extralize. Miloval chození na ryby do Tróje, kde později objevil kolonii koček, které si vzal na starost a často ji krmil. Podle dobových informací za ním jezdili z nočních vináren pod okna jeho bytu Jiří Trnka s Janem Werichem, který jej uctíval a tak Trnka na něj proto dosti žárlil. Vdova Jarmila, jako majitelka domu v Michli, nechala na jeho počest a pro sparťansko-slávistické usmíření vytvořit malý salónek v rodinné restauraci Sparta, který stále existuje. Zemřela 12. prosince 2011, tedy přesně 10 let po svém manželovi.
[editovat] Trenérem
Později se stal také trenérem.[3][2] Trénoval např. Slavii Praha, Kladno, Liberec, Brno aj. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let trénoval také v Belgii.
[editovat] Pocta na nebi
V roce 1998 po něm byla pojmenována planetka 10634 (Pepibican)[4].
[editovat] Individuální úspěchy
- 5× vítěz Europan golden boot (zlaté kopačky)
- nejčastější ligový střelec (podle světové asociace IFFHS,uděleno v roce 2001)
- nejlepší střelec 20. století (spolu s Pelém a Uwe Seelerem, uděleno v roce 1997)
- 12× král ligových střelců (11× v ČR a 1 × v Rakousku)
- nejlepší střelec Středoevropského poháru: 1938
- držitel plakety J. W. Maddena č. 1
[editovat] Klubové úspěchy
- Vítěz Středoevropského poháru: 1938
- 6× Mistr ligy: 1939/40, 1940/41, 1941/42, 1942/43, 1946/47,1948
- 3× Vítěz Českého poháru: 1941, 1942, 1945
- Celkově vstřelil přes 5000 gólů[2]
[editovat] Statistika v 1.lize
(pouze ověřené góly a zápasy)
tučně vyznačené sezony = král střelců
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ http://fotbal.idnes.cz/bican-ve-fotbalove-sini-slavy-nebude-jeho-syn-si-to-nepreje-pag-/fot_reprez.aspx?c=A120222_095327_fot_reprez_mah
- ↑ a b c d e ŠÁLEK, Zdeněk. Slavné nohy. Praha : Práce, 1980. Kapitola Bican Josef, s. 172.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bican Josef, s. 21.
- ↑ http://www.astro.cz/planetky/detail.phtml?number=10634
- Čeští fotbalisté
- Rakouští fotbalisté
- Českoslovenští fotbalisté
- Bývalí fotbalisté
- Čeští fotbaloví trenéři
- Českoslovenští fotbaloví trenéři
- Narození 1913
- Úmrtí 2001
- Fotbalisté SK Slavia Praha
- Fotbalisté Rapidu Vídeň
- Fotbalisté FC Hradec Králové
- Fotbalisté FC Vítkovice
- Fotbalisté Admiry Vídeň
- Fotbalisté FC Zbrojovka Brno
- Trenéři SK Slavia Praha
- Trenéři FC Vítkovice
- Trenéři FC Hradec Králové
- Trenéři SK Kladno
- Trenéři FC Slovan Liberec
- Trenéři FC Zbrojovka Brno
- Pohřbení na Vyšehradě