Dobšiná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dobšiná
Budova radnice
Budova radnice
Dobšiná – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 468 m n. m.
stát: Slovensko Slovensko
kraj: Košický
okres: Rožňava
tradiční region: Gemer
administrativní dělení: 3 místní části
Dobšiná na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 82,727 km²
počet obyvatel: 5 125 (2005[1])
správa
status: město
starosta: Karol Horník (KSS)
oficiální web: http://www.dobsina.sk
adresa obecního úřadu: Mestský úrad Dobšiná
SNP 554
049 25 Dobšiná
PSČ: 049 25
NUTS: 525634


Dobšiná je staré hornické město v Košickém kraji, okrese Rožňava. Leží v údolí Dobšinského potoka v střední části Slovenského rudohoří, tvořící samostatný podcelek Revúcké vrchoviny - Dobšinské předhoří.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založeno bylo počátkem 14. století. Jeho název je pravděpodobně odvozen od Dobšinského potoka, který je v historických pramenech prvně uváděn roku 1320 jako Dupsina fluvius. Toto pojmenování je v současnosti považováno za slovanské. Na pevnou historickou půdu se poprvé dostáváme roku 1326, kdy podle dohody potvrzené jagerskou kapitulou pověřili Bebekovci (Bubekovci), kterým území od roku 1243 patřilo, dědičného rychtáře Mikuláše, Razlova syna, usídlit zde německé horníky na krupinské právu. Za to se mu, kromě jiného, přiznávala jedna třetina výnosu místních dolů.

Díky prosperujícímu hornictví se osada postupně vyvinula na město. Získala právo meče a v roce 1417 od Zikmunda Luxemburského i právo jarmarečné. Od konce 15. století je už v pramenech uváděno jako město („civitas“). I díky získaným privilegiím dokázalo město překonat pustošivé vpády. V roce 1540 vyplenil Dobšinú kapitán Muránského hradu Matej Bašo. Od roku 1556 byla Dobšiná poplatná filakovským Turkům, kteří ji zákeřně přepadli 14. října 1584. Město vydrancovali a 352 obyvatel odvlekli do zajetí. Přestože Dobšiná patřila pod štítnické hradní panství, její obyvatelé byli svobodnými měšťany. Vztah k zeměpánovi se uvolňoval zejména po vymření štítnických Bebekovců (Četnekyovců) v roce 1594. Po schválení Maximiliánova hornického řádu v roce 1723 bylo město osvobozené od zeměpanského poplatku z hornictví a fakticky užívalo práva svobodného královského města. V roce 1756 potvrdila Marie Terezie Dobšinej právo na 4 výroční trhy. Konaly se 22. února, 12. května, 1. srpna a 8. prosince.

Významnou úlohu sehrávalo město v období protihabsburských povstání. Pro kurucké vojska se dodávala kvalitní ocel z místních hamrů. V době povstání Františka II. Rákócziho byly v Dobšiné zřízené zbrojařské dílny, kde se kovaly meče a odlévaly dělové koule a hlavně pušek. Tyto dílny musely být zbořeny po uzavření Satumarského míru v roce 1711. Některé položily základ místnímu hutnictví a železářskému průmyslu. Podle tradice tu saský technik Daniel Fischer už v roce 1680 postavil první vysokou pec. Známým železářským podnikatelem byl zejména Pavol Láni, od roku 1706 krajský železářsky inspektor Františka II. Rákociho. Lánimu se podařilo vybudovat v Dobšinej poměrně rozsáhlý železářsky komplex. V letech 17061716 dal vybudovat vlastní hutě. Neví se, jestli už šlo o vysoké pece, protože jejich parametry nejsou známy. Jisté je, že v letech 17201722 dal postavit saskými odborníky vysokou pec na Hnilci v dnešní Dobšinskej Maši podle holandského vzoru. Druhou vysokou pec ve Vyšnej Maši začalo stavět město v roce 1755. Tyto pece byli několikrát přestavěné a zanikly v roce 1906, resp. 1919.


Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dobšiná na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.statistics.sk/mosmis/run.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu