Amfibol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Amfibol
Amfibol
Amfibol
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Ca2 (Mg,Fe)4Al(Si7Al)O22(OH,F)2
Identifikace
Barva tmavozelený až černozelený, černohnědý až černý
Vzhled krystalu sloupcovité krystaly, zrna, kusový
Soustava jednoklonná a kosočtverečná
Tvrdost 5–6
Lesk skelný
Štěpnost dokonalá
Index lomu kolísá podle chemického složení: 1,59 až po 1,74
Vryp bílý
Hustota 3,06–3,60 g/cm³
Rozpustnost Nerozpustný (??)
Ostatní důležitý horninotvorný minerál
Zrno amfibolu pod zkříženými nikoly.

Amfibol resp. amfiboly je významná skupina minerálů, které jsou významnými horninotvornými minerály. Krystalizují v jednoklonné (klinoamfiboly) a kosočtverečné (ortoamfiboly) soustavě, což odpovídá i vzhledu minerálů, který je sloupcovitý, jemně sloupečkovitý, jehlicovitý až vláknitý. Jedná se o složité křemičitany tvořené především Ca, K, Fe, Mg, Al.

Minerály skupiny amfibolů[editovat | editovat zdroj]

v přehledu jsou uvedeny některé nejběžnější amfiboly

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Vznikají z bazických magmat chudých na křemík (gabro, čedič), přeměnou z jiných křemičitanů. Jsou jen velmi těžce tavitelé a nerozpustitelné. Amfiboly netvoří srostlice. Jsou hlavní složkou horniny amfibolitu. Často se vyskytují v granitech, syenitech, gabrech, camptonitech, trachytech, leucitických bazanitech, pikritech, těšínitech a bazaltech.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Amfiboly mají dokonalou štěpnost podle (millerovy indexy) {110} kosočtverečného hranolu a na těchto plochách mají i výrazný skelný lesk. Mají 2 směry štěpnosti, které spolu svírají úhel 124°. Tvoří krátce až dlouze sloupcovité krystaly, které jsou často zdvojčatělé podle (millerovy indexy) (100). Občas se můžeme setkat s amfiboly, které jsou natavené magmatickou korozí. Minerály má relativně vysokou hustotu.

  • Optické vlastnosti - hlavním poznávacím znakem pro amfiboly jsou kosočtverečné až šestiúhelníkové tvary příčných řezů a zejména úhel blízky 120° mezi oběma systémy dokonalé štěpnosti (110). V těchto řezech je možné pozorovat symetrické zhášení vůči štěpnosti. Podélné řezy mají dobře viditelné štěpné trhlinky paralerní s vertikálou, zhášejí buď přímo (rombické amfiboly) a nebo šikmo (běžné řezy monoklinických amfibolů). Jejich chemické složení přímo ovlivňuje jejich barvu a i pleochroické barvy, mezi dalšími ovlivněn je i index lomu, který se pohybuje v rozmezí mezi 1,59 až po 1,74. Dvojlom pak mezi 0,003 až 0,072.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Minerály nemají praktické využití. V minulosti byly v technické praxi používány jejich jemně jehlicovité až vláknité agregáty tzv azbesty, jejichž uvádění na trh je v současnosti našimi zákony zakázána (zákon o chemických látkách)

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

  • V ČR na Vlčí hoře, či v Českém středohoří. Je to běžný nerost v andezitech a dioritech.
  • Na Slovensku Kremenické vrchy, Javorie, Vtáčník atd.
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu