Nefelín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nefelín
krystaly nefelínu z alkalického masívu Canaã, Brazílie
krystaly nefelínu z alkalického masívu Canaã, Brazílie
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec (NaK)AlSiO4
Identifikace
Barva bezbarvý,šedý,bílý
Vzhled krystalu šestihranné sloupečky
Soustava hexagonální P63
Tvrdost 5,5-6
Lesk matný až skelný
Štěpnost nedokonalá
Index lomu 1,529-1,546(o),1,526-1,542(e)
Vryp bílý
Hustota 2,55-2,67 g/cm³
Rozpustnost snadno v HCl

Nefelín je tektonosilikát sodíku a draslíku ze skupiny foidů. Poprvé byl popsán v roce 1801 (Haüy), chemický vzorec (NaK)AlSiO4. Název pochází z řeckého "nephele", "nephos" = mrak podle jeho chování v silné kyselině. Synonymum elaeolit. Hexagonální soustava, oddělení hexagonálně pyramidální. Klasifikace podle Strunze VIII/J.02-10.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Je typickým nerostem alkalických infuzív a efuzív, nenasycených SiO2. Vzniká též působením (metasomatózou) nefelínického magmatu na okolní horniny (zejména ruly).

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Vzácnější automorfní krystaly mají tvar krátkých šestihranných sloupečků (v syenitech, fonolitech, pegmatitech), obvykle tvoří nepravidelná zrna do velikosti několika cm.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • fyzikální - tvrdost 5,5-6, hustota = 2,55-2,67 g/cm3, nedokonalá štěpnost podle [1010] a [0001], lasturnatý lom
  • optické - bezbarvý, šedý, bílý, žlutavý, zelený, načervenalý, lesk matný až skelný, průsvitný až neprůhledný, bílý vryp
  • chemické - 6,69% K, 11,8% Na, 18,47% Al, 19,23% Si, 43,81% O, možné příměsi Mg, Ca, H2O, snadno se rozkládá v HCl za vzniku gelu SiO2, důkaz zabarvením methylenovou modří, taje klidně na bezbarvé sklo, plamen barví žlutě (přítomnost sodíku)

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Carnegit je vysokoteplotní modifikací, vznikající při 1254 °C

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Křemen, kalsilit, kaliofilit, panunzit, malinkoit

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Leucit, sanidin, analcim, endialit, natrolit, rodochrozit, sodalit, olivín, pyroxeny, amfiboly

Využití[editovat | editovat zdroj]

V keramickém průmyslu jako přísada, ve sklářském průmyslu používán jako tavidlo, při výrobě korundu, menší význam jako ruda hliníku

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

  • ČR
  1. vrch Košťál (České středohoří) v nefelínickém syenitu
  2. Roztoky nad Labem - essexit
  3. Vinařická hora u Kladna - olivinický nefelínit
  4. Podhorní vrch u Mariánských Lázní - olivinický nefelínit
  5. Bořeň - znělec (fonolit)
  • Světové lokality
  1. chibinský masív na poloostrově Kola
    särnait, leukokrátní forma nefelínického syenitu, Švédsko
  2. Jebel Bou Agras (Maroko)
  3. Monte Somma, Vesuv (Itálie)
  4. Bancroft, Hastings (Kanada)
  5. Iivaavra (Finsko)
  6. Serra de Monchique (Portugalsko)
  7. Fiton, Puy-Grion (Francie)
  8. Katzenbuckel (Německo)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]