Astroláb
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Astroláb je historický astronomický přístroj, který dříve astronomové, astrologové, navigátoři a další používali na určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce, určování místního času podle místní zeměpisné délky a naopak, k zeměměřickým účelům a pro triangulaci.
Obsah |
[editovat] Historie
Ačkoliv je známo, že astroláb je velmi starý přístroj, jeho původ není zcela zřejmý. Někteří historici jeho vynález připisují astronomu Hipparchovi žijícímu v polovině 2. století př. n. l., jiní Hypatii z Alexandrie žijící na přelomu čtvrtého a pátého století. K dokonalosti tento přístroj dovedli až Arabové.
[editovat] Princip
Měděný nebo mosazný kotouč astrolábu se skládá se dvou kruhových částí, spojených ve středu čepem. Spodní část obsahuje systém souřadnic. Je ji možno také zavěsit, čímž je zajištěna její pevná poloha vůči povrchu Země. Vrchní část (arabsky alhidáda[1]) je z velké části průhledná a obsahuje sadu hrotů, označujících polohy významných stálic. Nastavením vzájemné polohy těchto desek je možno zobrazit aktuální polohu hvězd na obloze. Na vrchní části jsou také vystouplé hroty, umožňující odměřovat skutečnou výšku nebeských těles vůči kolmici zavěšeného astrolábu.
[editovat] Pražský orloj
Astronomická deska na Pražském orloji je vlastně také astroláb, který je poháněn hodinovým strojem.
[editovat] Reference
- ↑ Čtrnáctideník 100 + 1 ZZ: 15/2007, vydalo 100+1 a. s., České Budějovice, 2007. Str. 37. ISSN 0322-9629
[editovat] Viz také
[editovat] Externí odkazy
- www.rozhlas.cz - Luboš Veverka (8.1.2007): Co ukazuje pražský orloj
