Zkrocení zlé ženy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o divadelní hře Williama Shakespeara. O stejnojmenném italsko-americkém filmu pojednává článek Zkrocení zlé ženy (film).
Zkrocení zlé ženy v podání Městského divadla Brno (Martin Havelka a Radka Coufalová)

Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) je divadelní hra Williama Shakespeara, kterou napsal v letech 15931594. Hra popisuje vztahy mezi muži a ženami, a to po stránce kurtoazní (středověká platonická láska) a nebo misogynní (nenávist muže k ženám). V tomto díle Shakespeare dokonale vyjádřil city a úvahy hlavních postav. Přesto není dílo tragédií, ale komedií.

Obsah

[editovat] Hlavní postavy

Bianca, dcera kupce Baptisty, která je typická kurtoázní, romanticky zamilovaná a zasněná dívka. Uchází se o ni tři nápadníci, kterým imponuje, že je křehkou dívkou, která potřebuje jejich ochranu.

Kateřina je naprostým opakem své sestry Bianky. Je neústupná, bez něžnosti, proti konvencím a je na ní možné vidět, že Shakespeare dával ve svých dílech značný prostor ženám, protože jejich citovost a popudlivost mu naprosto doplňovala citově chladné postavy žen. Kateřina touží po skutečné lásce a ne jenom po milostném vzdychání.

Petruccio se umí chovat jako skutečný hulvát a nedbat zvyků tehdy ještě doznívajícího středověku, ačkoliv je poznat, že ženy pro něj nejsou pouhým prožitkem a potěšením. Své chování nijak neskrývá, naopak je dáváno okatě najevo jeho hádkami s Kateřinou.

Lucentio je syn bohatého pisanského šlechtice Vincenzia. Při příjezdu do Padovy se zamiluje do Bianky a přikáže svému sluhovi Traniovi aby vystupoval za něj a ať se za něj uchází se o ruku Bianky. Zatím se sám za Biankou vydá jako profesor filozofie.

Gremio Další nápadník Bianky, který posléze uvidí že oproti Lucentiovi nemá šanci a vzdává se její ruky.

[editovat] Děj

Scéna ze Zkrocení zlé ženy; Washington Allston.

Děj se odehrává v Padově, kde žije bohatý kupec Baptista Minola, který má dvě krásné dcery, Biancu a Kateřinu. Bianca je hodná, cudná a chytrá, ale Kateřina je láteřivá semetrika, které se každý obává. Protože je Kateřina starší, Baptista se rozhodne nejdříve provdat ji a pak teprve Biancu. Jinak by mu Kateřina zůstala „na ocet“ a hlavně doma.

Bianca má více nápadníků (Gremio, Hortensio a Lucenzio), ale o Kateřinu nikdo nestojí, než se ve městě objeví veronský šlechtic Petruccio. Rozhodne se si Kateřinu vzít za ženu a učinit z ní pokornou choť, ač se to se ostatním jeví jako neuskutečnitelné. Jelikož už je starší dcera Kateřina provdána, může si Bianca vybrat ženicha, a tak se provdá za Lucentia.

Petruccio dělá Kateřině ze života peklo, aby si uvědomila, že překračuje konvence, a Kateřina pochopí, že se musí zklidnit; nyní přichází vrchol příběhu v podobě sázky, kdy se Petruccio vsadí s Lucenziem a Hortensiem, kdo z nich má poslušnější ženu. Každý z nich po sluhovi vzkáže své ženě, že má přijít k němu. Jediná, která přijde, je Kateřina a Baptista a ostatní vidí, že Petruchio Kateřinu zkrotil. Petruccio dostane 20 000 zlatých od Baptisty za to, že z Katky udělal hodnou ženu a samozřejmě vyhrává sázku s Lucenziem a Hortensiem.

[editovat] Jazyk a styl

Autor v tomto díle využívá svého typického typu verše, kterým je tzv. blankvers (pětistopý jambický verš). Používá též repliky – výstupy, které jsou stylisticky výstižné a vybroušené, situační komika, jazykové hříčky, komika, metafory, ironie a hlavně ve velkém množství užívá stylistických figur, jako jsou opakování slov, expresivní (citově zabarvené) výrazy.

[editovat] Význam a vliv díla

Dílo se dočkalo, podobně jako jiná Shakespearova díla, velkého ohlasu a popularity. Bylo značně přelomové v tom, že doposud byla láska ženy a muže zobrazována pod církevními dogmaty středověku, kdy byl galantní rytíř ochráncem křehké ženy a ona mu byla poslušnou ženou. Shakespeare však ukázal nový styl myšlení – renesance, v níž získávaly ženy více prostoru a také jim byla v literatuře přisouzena role myslících bytostí a ne jenom role poslušných žen. Byl to jakýsi počátek emancipace a feminizace.

[editovat] Brněnská divadelní verze

Zkrocení zlé ženy
Mutace česká v Brně
Premiéra 17. prosinec 2011
Scéna Městské divadlo Brno
Hudba Karel Cón
Překlad Jiří Josek
Režie Stano Slovák
Kostýmy Andrea Kučerová
Počet repríz 20

Od roku 2011 má tuto komedii na svém repertoáru i Městské divadlo Brno. Představení trvá 2 hodiny a 45 minut a má jednu dvacetiminutovou přestávku. Scénograf Jaroslav Milfajt tentokrát nezvolil žádnou ohromující výpravu, scéna je dosti holá. To však slouží ke svému účelu, na jevišti se totiž odehrávají různé souboje a akrobatické kousky. Samotná hra balancuje na pomezí klasické anglické komedie a komedie dell´arte. Ani kostými nejsou jednotné, objevuje se jak současná móda, tak různé renesanční kousky.

[editovat] Účinkující

Zdeněk Junák Battista Minola
Radka Coufalová Kateřina
Evelína Kachlířová Bianka
Martin Havelka Petruccio
Alan Novotný Grumio
Jaroslav Matějka Kurt
Jakub Przebinda Lucenzio
Michal Isteník Tranio
Jakub Uličník Biondello
Zdeněk Bureš Vincenzio
Tomáš Sagher Gremio
Rastislav Gajdoš Hortenzio
Josef Jurásek Starý pán
Eva Gorčicová Vdova

[editovat] Filmové adaptace

[editovat] Odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

[editovat] Související články

[editovat] Literatura

  • MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 2/ M-Ž. Praha : Oden, 1989. ISBN 80-207-0960-6. S. 459.  
  • SHAKESPEARE, William. Zkrocení zlé ženy. Překlad Josef Jiří Kolár. Praha : Museum Království českého, 1872. Dostupné online.  

[editovat] Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích