Xantippa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Xantipa. O hudebním albu rockové skupiny Synkopy 61 pojednává článek Xantipa (album).
Sokrates a Xantippa, z díla Emblemata Horatiana, Imaginibus In Aes Incisis Atque Latino, Germanico, Gallico Et Belgico Carmine Illustrata - Otho Vaenius, 1607.

Xantippa (řecky Ξανθίππη) byla manželkou filosofa Sókrata. Dle tradice šlo o hašteřivou ženu.

Xantippa měla se svým mužem tři syny. O této ženě existuje mnoho nedostatečně doložených příběhů a údajů. Jedním z nich je také to, že byla až o čtyřicet let mladší než Sókratés. Byla také známá díky svému velmi ostrému jazyku. Říkalo se, že to je jediná bytost, která v diskusi zvítězí nad Sókratem. Když po jedné hádce vyprázdnila nočník na Sókratovu hlavu, filosof jen stroze poznamenal:"Po hromu se obvykle spustí déšť". Její jméno s sebou nosí přídomek plísnění, hubování, nadávání, vadění, obzvlášť u hašteřivých žen. Stalo se synonymem pro zlou a hádavou ženu.[1] Podle Platóna[2] - dialog Faidón - se Xantippa loučila se Sókratem ve vězení před jeho smrtí, tedy jej přežila. (Sám Platón pak nikde neuvádí, že by Xantippa byla zlá.)[3]

Diogénés Laertius zmiňuje, že Sókratés během svého manželství s Xantyppou žil ještě s druhou ženou Myrto (podle v té době platného zákona, jež pro nedostatek mužů umožňoval athéňanům být oženěn s jednou ženou a mít děti s druhou). Plútarchos tvrdí, že se Sókratés chudé vdovy Myrto pouze ujal, protože byla vnučkou jím obdivovaného politika Aristida, a nechal ji žít ve svém domě. Ani Platón, ani Xenofón, Sókratovi žáci, se ve svých dílech o Myrto nezmiňují.

Sókratés se zmiňoval o tom, že když se naučil žít s Xantippou, dovedl by se vypořádat s kterýmkoli jiným člověkem právě tak, jako krotitel koní je po zkrocení opravdu divokých zvířat schopen jednoduše nakládat se zvířaty klidnými. Na její adresu rád vtipkoval. Například: Dostaneš-li dobrou ženu, budeš výjimkou, dostaneš-li zlou, staneš se filosofem. (V jiné verzi: Jenom se ožeň, beze všeho. Dostaneš-li dobrou ženu, budeš šťastný, dostaneš-li zlou, staneš se filozofem.)

Xanthippe znamená "žlutý kůň", z řeckých slov ξανθός "xanthos" (žlutý) a ‘ιππος "hippos" (kůň). Existuje celá řada jmen, s podobným základem: Philippos: "Milující koně"; Hippokratés: "krotitel koní".

Výskyt v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Shakespeare ji oživil ve hře Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) roku 1594, kde Petruccio srovnává Kateřinu, že je "jako Sókratova Xantippa nebo horší" v prvním aktu druhé scény.

Romanopisec Henry Fielding ji popsal jako madam Partridgeovou.

Anglický Viktoriánský básník Amy Levy napsal dramatický monolog nazvaný "Xantippe".[4]

V básni od Michella Cliffa "Zahrada" si hrdina obléká tričko "Xantippa".

Filosof Daniel Dennett pojmenoval svou námořní loď "Xanthippe".

Periodikum[editovat | editovat zdroj]

Xantypa je zábavný měsíčník vycházející v ČR od poloviny 90. let minulého století.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xanthippe na anglické Wikipedii.
  1. Pojem xantipa [online]. ABZ.cz: slovník cizích slov, [cit. 2008-01-21]. Dostupné online.  
  2. Platónovy spisy Svazek I. 1.. vyd. Praha : OIKOYMENH, 2003. 558 s. ISBN 80-7298-062-9. S. 85.  
  3. Platónovy spisy Svazek I. Překlad František Novotný. 1.. vyd. Praha : OIKOYMENH, 2003. 558 s. Poznámka překladatele k dialogu Faidón. ISBN 80-7298-062-9. S. 504.  
  4. Xantippe and Other Verse (1881): a machine-readable transcription [online]. Victorian Women Writers Project, [cit. 2008-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]